Oscar Wilde

Viděla jsem tenhle film už před časem, ale teď teprv cca hodinový dokument o OW. Některé životopisy se pouze životem inspirují, ale v tomhle bylo téměř všechno a téměř přesně - to ocení hlavně dnešní středoškoláci, kteří bohužel životopisy radši shlédnou. V ostatních komentářích se všichni dotýkají podobnosti titulní postavy - ale viděli jste fotky Bosieho - Wildeovy zkázy? Buď je to dokonalý casting nebo je J. Law dokonalý chameleon (s přispěním maskérů samozřejmě!). (08.07.2007)

Do čoho som to stúpil? Človek očakáva životopisný film o známom spisovateľovi a vzniku jeho diel, a dostane romantickú baladu o homosexuálnych chúťkach s pár gay erotickými scénami. Nechutné. Dvaja navzájom hladiaci sa a bozkávajúci muži s odhalenými zadkami - chcelo sa mi zvracať...maximálne nechutné. Nič pre normálnych, zdravých chlapov. A ešte sa to v konzervatívnom 19. storočí bralo pomaly ako normalita, ako keby sa to odohrávalo v dnešných (dekadentných) časoch. O Wildovi, ani o Fryovi som netušil, že majú túto homo-poruchu, stačilo to ale predostrieť slovne, neboli potrebné ukážky z ich spální a založiť film len o tejto stránke spisovateľovho života. Darmo bola snaha vykresliť Wilda idealizovane, so zmyslom pre ženu a rodinu. Len vďaka niektorých filmovým benefitom a dramatickému konci som nešiel v hodnotení nižšie. (06.02.2021)

Zdařile natočený film líčící životní strasti člověka toužícího žít v přirozenosti. Myslím, že se film zdaleka neomezuje na životopisné dílo, ale prostřednictvím hl. hrdiny v sobě nese poselství platné stejně tak na konci 19. století jako v druhé dekádě toho našeho - v boji s lidskou omezeností a hloupostí není snadné zvítězit. (20.09.2011)

Stará dobrá Anglie? Tak to ani náhodou! Geniálního dramatika, spisovatele a filosofa dokázala odkopnout jen proto, že měl trochu jiný pohled na sex.... Zato dnes by si Angličané na božského Wildea nenechali sáhnout. Neuvěřitelně realistický výkon hlavního představitele (S.Fry) vytváří dojem, jako by to byl Wilde sám...s takovou lehkostí hraje. Film se zaměřil na skandální (tehdy) část života velkého dramatika, což mu neubírá na síle, právě naopak. Jude Law (rovněž vynikající) v několika odvážných scénách. (27.08.2010)

Rozlomenost nesporně nadprůměrného, ale nikoliv špičkového díla spočívá poněkud překvapivě právě v tom, co je jeho největší silou: ve vůli demýtizovat wildovskou báj a v současné nezastírané úctě k dílu muže, který byl nesporným nadčasovým géniem své vlasti i světového lidstva. Prvoplánová reakce by ráda nenapravitelného, trochu rozmazleného, ale rozhodně ne bezcharakterního dandye, který, pokud byl ochoten, byl i skvělým otcem svých dvou synů, viděla jako revolucionáře nebo revoltníka své doby a jejích plochých konvencí. Důkladnější pohled postaví do popředí tragickou, předčasně zesnulou Wildovu ženu, která se rovněž projevila jako nekonvenční. Nekonvenční tím, že se vdala z lásky, že svého manžela milovala z hloubi srdce, nikdy ho nezradila, s odevzdaností a asketičností, budící úctu, hájila ze všech svých skromných sil jeho dobré jméno, jméno jediného skutečného muže svého nešťastného života. A snažila se zvládnout to, na co Wilde ve své nezodpovědnosti postupně zcela rezignoval: výchovu dvou synů, které spolu přivedli na svět. Podobně pozoruhodnou a statečnou ženou je Wildova matka, irská spisovatelka-revolucionářka. Alternativou tohoto soustředěného, duchaplného pokladu ctnosti a oddanosti takřka biblické se stal posléze rozmazlený sebestředný šlechtický fracek, který těžil ze svého fyzického zevnějšku, o nějž se nijak nezasloužil a jehož největší činem byly "homoorgie", ve kterých se posléze vyžíval nejen on, ale i sám Wilde. Ne homosexualita (obdobné stavy znají také pedofilové a incestníci, kteří rovněž mohou poukazovat na antické paralely jako to činil ve své obhajobě Wilde), ale právě tato charakterová a osobnostní rozlomenost z Wilda činí osobnost až tragickou. A jsou důvodem rozporuplné rozštěpenosti, kterou na sobě při zhlížení tohoto díla pozorujeme (ne náhodou filmem prochází jedna z nádherných Wildových pohádek o sobeckém Obrovi). Kritizovat ovšem v tomto případě není totéž co zatratit. Režisér Gilbert při svém vedení filmu dbal na co nejminucióznější vedení dějových ploch-epoch, víc než funkčně využíval neopakovatelnou Wildovu řeč, jejíž kouzlo je založeno na literátových uštěpačně rozpustilých paradoxech. Předností Gilbertova přístupu je i důraz na kvalitu výpravy a dokonalé vykreslení i sebemenších detailů podstatných pro vytvoření přesvědčivého obrazu viktoriánské monarchie. Výkony všech hlavních představitelů počínaje skvělým Stephenem Fry (mírou svého hereckého ztotožnění s postavou připomíná Cotillardovou v EDITH PIAF) jsou další mocnou oporou jeho režisérského ztvárnění. Divák při sledování tohoto filmu kritického myšlení tak nic nedostane zadarmo. Plody takovéhoto trávení času se nejvíce projevují na diváku samém: otázky, kladené Wildovi, se postupně mění v dotazy věnované sobě samému. V dotazy po mezích konvence, ideálu a lidského - byť nezavrženíhodného - selhání. (06.04.2008)