Mnichov: Na prahu války

Na Mnichov: Na prahu války, jsem se docela těšil. Zajímavé zpracování mnichovské dohody očima Britů, to jsem si nechtěl nechat ujít. A překvapilo mě, jak k tématu přistoupili. N. Chamberlaina vykreslili jako prezidenta, který pro morální ideály zradil národ, aby zachoval mír. Na Brity velice silný přístup. Navíc Jeremy Irons zde předvádí excelentní herecký výkon. Ústřední herecké duo je herecky také zajímavé, ale jejich postavy bohužel už tolik ne. Možná za to může fakt, že jde o vymyšlené postavy, možná za to může skutečnost, že se tvůrcům nepodařilo je do děje plně zasadit. Prostě nedokázal jsem se s nimi plně ztotožnit. Přišli mi pro děj přebyteční. Jako celku bych tomuto filmu udělil čtyři hvězdy. Nebýt toho konce, který snad ani do filmu nepatřil, protože veškeré předchozí dění a směřování postav, popřel. Pokud film v celku působil jako morální facka appeasementu, který zde zastává Chamberlain, pak závěr najednou z ničeho nic začne appeasement oslavovat. "Podívejte, podepsal jsem Mnichovskou dohodu, máme čas na to se vyzbrojit a navíc mám dokument v němž Hitler podepsal věčné příměří s Anglií. Pokud toto příměří poruší, už mu nemůžeme vůbec nikdy věřit." Je to tak stupidní a pitomé, až mi přijde, že to vypadlo ze scénáře filmu, který napsal student základní školy během jedné přestávky. Třešničku na dortu dodají závěrečné informační titulky, které toto ještě jednou sdělí textově. Fakty typu, že Mnichovem Hitler získal plzeňskou zbrojovku, která do září 1939 vyzbrojí veškerou nacistickou armádu, tu nikoho neinteresuje, neb by pak si museli tvůrci přiznat, že Mnichovskou dohodou spojenci odložili válku na úkor daleko větším masakrům, než jaké mohli být, kdyby se začalo válčit už v roce 1938. Takže za tuto závěrečnou tečku, která jakoby vypadla z úplně jiného filmu, odebírám jedno slunce. 65% (27.01.2022)

ať už o Mnichovské dohodě vznikne cokoliv, pro našince to bude vždy citlivé téma a pokud má Mnichov : Na prahu války sloužit jako její obhajoba (viz.poslední věta - Podpis dohody dal spojencům rok na přípravu na válku a díky tomu jí nakonec vyhráli), pak se to moc nepovedlo.Nepomáhají tomu ani přidané fiktivní postavy, které Chamberleina varují před důsledky podpisu a mají v rukách celkem přesvědčivé argumenty.Byl bych ještě ochoten pochopit snahu o to vyobrazit celou situaci jako složitou,kde jakýkoliv výstup bude nakonec špatně, ale film v tomhle sám sobě podráží nohy.Technicky mu sice není moc co vytknout, ale přidaná hodnota je bohužel nulová...40% (23.01.2022)

Co čekat od Britů jiného než snahu o obhajobu Mnichovské zrady? Tento film je sice řemeslně bez větších chyb, ale obsahově představuje zvláště pro nás jako pro občany bývalého Československa velmi citlivou záležitost. Celá fiktivní linka je sice napínavá, ale v kontextu historických faktu zbytečná. Téma Mnichovské dohody a obecně politiky appeasementu je zajímavé a nosné samo o sobě. Z mého pohledu není potřeba do něj přidávat fikci. Zvláště pokud má fungovat jako obhajoba Chamberlaina a skutečnosti, že nás Britové spolu s franouzy prodali Hitlerovi. (22.01.2022)

O mnichovske dohode z britske perspektivy... No, kdyby tam nenacpali tu spionskou linku, ktera je uplne debilni a vycucana z prstu a kdyby hlavni postava nebyl takove toporne drevo, tak to bylo docela fajn. Tam, kde se to drzi realii je to dobry, je tam podle me dobre zachycena nalada na britske strane a u casti britske verejnosti. Proste nikdo nechtel opakovat hruzy Velke valky. Zas Chamberlein je tam malem jako hrdina, coz je zase prehnany, byl naivni a zaplatil za to...   ale, ze by me to vylozene urazelo? to vubec. A teda hodne nesouhlasim s tim, co tu pise Enspigl. Ohledne Vrbetic se nas zastalo na zapade hodne zemi. (29.01.2022)

Komentář k filmu by bylo dobré začít (omlouvám se, poněkud obsáhlejší) exkurzí do dobové geopolitiky. Za vznik Československa v žádném případě nevděčíme Velké Británii, nýbrž politickému idealismu amerického prezidenta Woodrowa Wilsona a jeho představě o sebeurčení národů a snaze Francie obklíčit Německo spojeneckými státy, které mu znemožní pomýšlet na odvetu. Britové želeli rozpadu Rakouska-Uherska, které považovali za ideální útvar k udržení pořádku ve střední Evropě. Byli dědičnou monarchií a český nacionalismus házeli do stejného soudku problematických malých nárůdků, jako byli Irové, kteří jim tehdy těžce zatápěli. Civilizace pro ně končila v Berlíně a Vídni, o situaci ve střední Evropě se nezajímali a veškerou energii směřovali k udržení své rozlehlé koloniální říše. Ta se už tehdy dostávala do problémů, leckde vznikala národní separatistická hnutí a správa říše si žádala stále větší prostředky. Ve východní Asii hrozil vzestup Japonska. Britové a speciálně Chamberlain dlouhou dobu považovali nacismus jen za výhonek autoritářského nacionalismu, který tehdy konec konců v Evropě dominoval, a jeho revoluční radikalismus nedokázali předvídat. Britové nikoho nezradili, protože s námi narozdíl od Francie neměli uzavřenou spojeneckou smlouvu. Rozhodovat o cizích hranicích jim nedělalo žádné potíže (o nás bez nás), byli na to jako imperiální velmoc zvyklí. Ten, kdo zklamal, byla francouzská vláda, ale Francouzi ve 30. letech procházeli vleklou krizí a Daladier si spočítal, že bez pomoci Británie to nedá. A tak, i když si strategický rozměr porážky při obětování Československa spočítal, neviděl jiné východisko než se k Británii přidat. Film sám je studený jak psí čumák a leckde mu schází napětí, které by při špinážním dramatu člověk očekával. O nešťastné volbě obsazení postavy Adolfa Hitlera psali už mnozí. Hitler byl tehdy na vrcholu popularity i svých fyzických a duševních sil a s tím upírem Nosferatu, který nám předkládá snímek, neměl nic společného. Typově přesný je naopak Jeremy Irons v roli Chamberlaina, ale obávám se, že to je jediné, co divákům z dlouhodobého hlediska utkví v paměti. Osobně nemám rád, když se v realisticky tvářícím historickém dramatu objevují pitomosti typu útoku esesáka na člena britské diplomatické mise na vrcholném setkání při mnichovské konferenci, kam se soustředila pozornost světové veřejnosti. Ten by mohl považovat za obrovské štěstí, pokud by skončil pouze v koncentráku a nikoliv rovnou před popravčí četou. Celkový dojem: 55 %. (23.02.2022)