Mnichov: Na prahu války

Netflix se opět předvedl jako moderní nástroj masové propagandy. Tentokrát však nechává ekologii spát a raději si bere na mušku přepisování dějin. Jsme v Mnichově roku 1938 a nad Československem se stahují diplomatická mračna. Za fiktivním příběhem dvou kamarádů ale sledujeme počínání britského premiéra Nevilla Chamberlaina. Tento jinak docela dobrý politik, jehož zeměpisný obzor nicméně obsáhl maximálně tak jižní Itálii, kam jezdil s manželkou na dovolenou, se vyjádřil, že "Británie si nemůže dovolit riskovat válku pro zemi a národ, o kterém my Britové nic nevíme". Tou zemí a národem myslel Československo a Čechy. Zde nám však netflixovští propagandisté předkládají Chamberlaina jako moudrého a prozíravého politika, který má Hitlera přečteného, válku očekává, a podpisem Mnichovské dohody jen pro Británii získává čas... Asi netřeba dodávat, že Mnichovem získal čas, ale hlavně československé zbraně a průmysl, především Herr Hitler... Ale kdo ví. Možná, že film má hlubší "výchovný" záměr a dopředu umetá cestičku veřejnému mínění v Evropě, až Rusko na Ukrajině vykoná nový Mnichov... (29.01.2022)

Opravdu jsem na to neměl pajšl; vydržel jsem jen půl hodiny. Přepisování dějin ve velkém, Chamberlain jako vizionář a velký filosof. Řekněme, že je to jen film; ale čím se liší od skutečnosti? Kde máme hledat skutečnost, když ne ve filmu? Jak se ti, kteří ji prožili a nedostanou slovo, mají postavit proti těm, kteří ji falšují v rámci velké filmové industrie? Navíc zde byl cítit podvod z každého snímků, nejen pouze z dialogů. Kulisy, herci, kamera, forma příběhu atd. to vše už vzbuzovalo prvotní odpor... Kdysi jsem by fandou (to neznamená, že už nejsem) skupiny Vanilla Fudge. Jejich LP The beat goes on pojednává i o Chamberlainovi, zvlášť je tu zvýrazněn jeho citát: (tyto dva národy - víme které) nebudou proti sobě už nikdy bojovat (... never to go to war with one another again). Nedivte se tedy mému rozhořčení; je vrozené! (11.07.2022)

Prachsprostý alibismus Velké Británie obhájit si Mnichovskou dohodu. Chladné, bez emocí, prakticky bez jakéhokoliv naznačení jakéhokoliv názoru tehdejší československé vlády. Sledování tohoto filmu pro mě bylo jako plivnutí do tváře. Už předloha musí stát za hovno a film jakbysmet. Technicky je to možná průměrné a Jeremy Irons herecky velice solidní, ale co naplat, když se jedná o čistou obhajobu jednoho národa. Ještě z nás mohli udělat ty špatný a šel bych do kolen. Tenhle film se snad žádnému Čechovi a ani Slovákovi nemůže líbit. Dle něj totiž vůbec nejde o náš národ, ale o diplomaticky výborný tah. Ono to tak třeba bylo, ale jistý názor na věc bychom si snad také zasloužili, ne? Opakuje se zde historicky známý model - o nás, bez nás. (22.01.2022)

Tema, ktora je teraz aktualnejsia ako kedykolvek predtym, je spracovana oproti Harrisovej predlohe znacne zjednodusene, avsak za mna film ako celok bez najmensieho zavahania funguje. Lokalne publikum moze byt rozcarovane britskym pristupom k vykladu dejin a absencii akehokolvek ceskoslovenskeho prvu vo filme. Tu nejde o ziadny revizionizmus. Faktom zostava, ze prave preto ide o dohodu "o nas-bez nas", ktore sa vo velkych dejinach neraz vyskytuju. Historicky sme na prahu obdobneho geopolitickeho kolapsu a o to dolezitejsie je si uvedomit vzacnost toho, co dnes mame, zatial. 3,5/5* (25.05.2022)

Co čekat od Britů jiného než snahu o obhajobu Mnichovské zrady? Tento film je sice řemeslně bez větších chyb, ale obsahově představuje zvláště pro nás jako pro občany bývalého Československa velmi citlivou záležitost. Celá fiktivní linka je sice napínavá, ale v kontextu historických faktu zbytečná. Téma Mnichovské dohody a obecně politiky appeasementu je zajímavé a nosné samo o sobě. Z mého pohledu není potřeba do něj přidávat fikci. Zvláště pokud má fungovat jako obhajoba Chamberlaina a skutečnosti, že nás Britové spolu s franouzy prodali Hitlerovi. (22.01.2022)