36. komnata Shaolinu

Tenhle klasický kung-fu snímek jsem viděl, když jsem byl malý - a můžu přiznat, že i po letech neztrácí své kouzlo. Ano, jistěže jeho kvalita visí především na tréninku v 35 komnatách Shaolinu, ale i zbytek je kvalitní a souboje rozhodně nenudí. Hezká vzpomínka na filmy, které se k nám dostaly na začátku devadesátých let. (11.08.2010)

Na tomto filme som v podstate vyrastal. Ako malý chlapci sme si ho pretáčali znovu a znovu. Mali sme tri VHS kazety s témou šaolin a radi sme ich pozerali dookola. Ale moja najoblúbenejšia bola práve táto. Neviem prečo ma tak ohúrila. Ale asi tým, že mnísi museli prekonávať prekážky a dostať sa až na vrchol. Najtalentovanejší znich stvárnil ukážkovo všetky komnaty, a pozerať sa na to bolo dobrodružstvo ! 5* (19.12.2011)

Obávám se, že nenávratně minuly doby, kdy by mě zrovna tenhle film přivedl do extáze. Děj dle očekávané šablony, akční scény vymakané ... ale celek je z dnešního pohledu trochu mimo - nedá se brát moc vážně a s hlavním hrdinou ani jeho spolubojovníky jsem se při nejlepší vůle nedokázala ztotožnit. Ke 4* jsem se musela chvíli přemlouvat ... a nejsem si jistá, jestli si to ještě nerozmyslím. Přitom existují filmy stejného ražení - stejně neskutečně naivní, a třeba i méně propracované a promyšlené - které mají takový náboj a atmosférou, že svoje kouzlo ani po letech neztratily. (22.03.2009)

Tenhle film je jen tak dobrý, jak moc si ho pamatujete z dětství. Naposledy jsem ho viděl před drahnou spoustou let a potom předevčírem. Inu, Intersonic je bezva, že vydává i tyhle starý fláky, ale měl by se zamyslet nad kvalitou svých dabingů. Když dabér s mladým hlasem bručí, aby zněl jako staroch, to nesnáším skoro stejně, jako když dospělá ženská mluví malýho kluka. Když jsem byl malej, Šestatřicítka se mi líbila. Taky aby ne, od majora Zemana, Rudýho primátora nebo Rudé záři nad Kladnem se to dosti liší. Jenže dneska mě to už nijak moc nevzalo. Je to taková kung-fu pohádka, nepropracované postavy, jasně oddělené dobro a zlo, přímočarý děj, spousta zvukových efektů, nepříliš dramatičtí herci (nebo možná až příliš ;) atd. Prostě všechno, co si představíte pod pojmem kung-fu biják. Vadilo mi, že z avizovaných šestatřiceti komnat jich uvidíme sotva půlku, že i když ten výcvik vypadá docela náročně, zjistíme až na konci, že mu cesta skrze všechny trvala bezmála pět let. Navíc když se člověk trošku zamyslí, takhle oddělený výcvik je sice dobrý pro vytvoření podmíněných reflexů, ale určitě ne pro jejich trvalé udržení. Hlavní hrdina je nesmrtelný bojovník, drsňák nad drsňáky, ale dnes už mě nebral jako dřív (to jsem zkoušel kopat jako on a rozmlátil při tom skleněný dveře). Souboje, i když jich moc není, vypadají kromě zvukových efektů hodně promakaně. Jako dítě (tak v pěti letech) bych dal maximum, dnes je to dobrý průměr, ale chuť vidět to ještě jednou prozatím nemám. (16.04.2007)

Chia Hui Liu sice předvádí s trojdílnou tyčí brutální kousky, trénink v Shao-Linu je plný zajímavých a netradičních cviků či metod a souboje především z konce filmu hýří okouzlující choreografií, přesto se snímek hrozivě vleče, zejména v úvodní třetině. Příšerný český dabing! Film jsem viděl teprve poprvé, takže asi nejsem tolik unešen, jak bych byl býval třeba ve třinácti letech. Hlavní hrdina prošel pěkným tělesným i duševním rozvojem, jeho silná vůle jít přes bolest je určitě motivační. 70%. Nedávno jsem v nějaké knize četl Desatero shaolinských pravidel. Ty vole, tam bych nevydržel ani vteřinu! Nejíst maso, časně vstávat, zříct se žen?? To je snad jen krutý sen! No Bodhidharma nemohl být normální, ale prý žil 150 let. Ehm:) (03.11.2007)