Chladnokrvne

Chladnokrevně uděluju tři hvězdy. Jsem si plně vědom toho, že je to pro tento snímek krutý, ale mohu si dovolit mu to udělat, protože se stejně jako Clutterovi proti mý zvrácenosti nemůže bránit. Samozřejmě jsem si všiml, že je výborně nasnímán, parádně sestříhán a obsahuje velmi emotivní scény. Jenže je také na můj vkus zbytečně protahován a chvílemi až filozofickým moudrům absolventů tří tříd základní školy jsem zkrátka nemohl uvěřit. Nehodlám polemizovat o kvalitách tohoto snímku, ale prostě nejsem fanda filmů, které mne vtáhnou, sežvýkají a pak vyplivnou na zem bez toho, že by se mne pokusily alespoň trochu pobavit. (02.10.2013)

Spoilery! S hodnocením tohoto snímku mám značný problém. Se strávením úvodních 90 minut jsem měl opravdu značný problém a absolutně jsem nechápal, kde se u tohoto snímku vzalo průměrné hodnocení 85 %. Problém byl zřejmě ve výstavbě děje. 90 minut se řeší neskutečná brutálnost činu, který nebyl divákům představen. Dva kamarádi se toulají světem a není na nich ani náznak toho, že by je provedená 4násobná chladnokrevná vražda nějak výrazně poznamenala. Děj v tomto momentu nebyl vyloženě zlý, jen byl brutálně stereotypní. Stále dokola se omílal motiv. Přišel mi zcela zřejmý. Dva psanci viděli možnost snadného přivýdělku a s ním spojenou naději na vysněnou budoucnost, která by prozářila jejich, do té doby, zcela ubohé životy. Samotný čin mi nepřišel závratně brutální. Chlapci znehybnili obyvatele domu a z frustrace, že z lupu nebude nic jiného než zaznamenaný trestný čin, se rozhodli odstranit svědky, a to rychlým a bezbolestným způsobem. Ukázka provedení tohoto činu odstartovala vynikajících závěrečných 40 minut, kdy jsem prakticky ani nedýchal a které byly zcela bez debat 5hvězdičkové. Opravdu úžasná práce. Od velmi husté atmosféry až po psychologický rozbor dvou charakterově rozdílných, na smrt jdoucích, pachatelů. O tomto snímku budu opravdu velmi dlouho a velmi intenzivně přemýšlet. Obávám se, že k plnému docenění je třeba snímek absolvovat alespoň dvakrát, či být s danou událostí alespoň předem obeznámen. Vzhledem k faktu, že mě snímek 2/3 nijak závratně neokouzloval, se neodvážím dát více než 3 hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel nascendi. (07.05.2017)

Brooks se Capoteho románu drží jako klíště, což, vzhledem ke kvalitě předlohy, sice není na škodu, ale zároveň to bohužel zavírá veškerá vrátka k možnému autorskému přínosu nebo alespoň rukopisu režiséra. Ač brilatně nasnímaný a sestříhaný, zůstává Chladnokrevně jen prázdným přenosem slova na plátno, při němž se bohužel vytratila témeř všechna dramatická atmosféra knihy. Proto doporučuji všem – čtěte! (08.10.2010)

Capoteho kniha Chladnokrvne je súčasťou mojej knižnice a tak som mohol posúdiť, nakoľko sa Richard Brooks trafil do mojej predstavy. Viem, že som bol spokojný, ale na detaily si už po toľkých desaťročiach nespomínam. Chladnokrvne som odvtedy nevidel a asi už ani neuvidím, lebo televízie vysielajú predovšetkým pre postihnutých Alzheimerovou chorobou, ktorým aj dvojstá repríza filmu prináša rovnaký zážitok, ako premiéra. Nie je však treba strácať nádej. Už o tri roky neskôr sa mi podarilo dostať sa k filmu a potvrdiť si prvotný dojem z neho. Možno je pridlhý, ale iba pre súčasných milovníkov akčňákov, možno má aj iné nedostatky, o ktorých neviem. Ale ten chlad z názvu je prítomný počas celého filmu. (06.12.2018)

Mrazivý náklad ku ktorému sa do týždňa musím znova vrátiť. Len strihová skladba samotná by stála za dlhšiu diskusiu, za ktorú by samozrejme stáli aj ostatné dielčie aspekty zadaptovaného Capoteho. Quincyho hudbu však nahradiť napríklad takým Bernardom, prípadne zameniť s pasážami absolútneho ticha, podprahovo vytvárajúcom atmosféru pochmúrnejšiu než post-produkčne dosadená hudba. Tu už otázka neznie: Prečo sa podobným štýlom už dnes filmy nenatáčajú?, ale skôr: Myslíte si, že takto geniálne by to dnes ešte niekto natočil? Veľmi malá pravdepodobnosť, ale predsa, mrzí to niekoho? O to radšej a častejšie sa človek potom vracia ku klenotom ako Chladnokrvne a jemu podobným. To, čo v 60. rokoch predstavovalo film viac-menej komerčný a naviac s presahom, dnes sa rovná filmu hlboko umeleckému, určenému úzkemu okruhu fanúšikov, sprostredkovanému jedine skrz filmový klub. Inak ďalšie utvrdenie sa v tom, prečo sa vždy tak veľmi rád vraciam do obdobia Nového Hollywoodu. 90% (06.06.2012)