Konstantin Veliký

Co říci k tomuto filmu? Osud císaře Konstantina Velikého, který bojoval pod znamením kříže křesťanského boha, je opředen mnoha dohady a pomalu je už zapomenut. Představoval jsem si to něco jako črt z historie starověkého Říma, ale jeho ztvárněný život se zde zrodil nezáživně a je spíchnut jako horkou jehlou. Pravdou je, že tehdejší italská filmová produkce sekala historická díla jako Baťa plátěnky a proto lze těžko očekávat od toho něco více. Nemělo to šťávu ani bližší duchovní vysvětlení, jak ke křesťanství vlastně císař, možná synkretista, opravdu došel? Pokud srovnáte historická fakta s tímto dokumentárním snímkem http://www.csfd.cz/film/283766-rim-vzestup-a-pad-imperia/. Koukněte a posuďte sami. (06.03.2011)

klasický zástupce historických filmů 60. let, který ani neurazí, ale ani nijak přílišně nepotěší. Bitvy obstojné, sice chyběla krev, ale dalo se to přežít. Děj plný zvratů, divných úmrtí, zrazování, intrik, politických blábolů a křesťanské agitky.. Často se tak film táhne, nudí, ale stejně to není na smrt.. příklad toho, jak filmaři przní dějiny :-) Ale stejně se to dá přežít a některé scény jsou hillarios (11.05.2010)

Další heroicko-křesťanská sandálovka, která mě na jednu stranu potěšila tím, že přece jen trošku upozadila vyzdvihování křesťanského mučednictví a křesťanské víry, ale na druhou stranu mi zde chyběla šťáva, které měl třeba Ben Hur na rozdávání. A přitom výprava, kostýmy a choreografie bitev v ničem nezaostávaly za svými hollywoodskými bratříčky. Přesto nehodnotím ty dvě hodiny jako ztracený čas. 60% (24.01.2012)

Film o rimskom cisarovi Konstatntinovi, ktory vladol v 4. storoci v Rimskej Risi - bol to ale uz cisar Dominatu, predchadzajuci Dioklecian ukoncil principat. Film patri do ktegorie, ktoru milujem - peplum, teda mec a sandaly, problem historickych filmov je ten, ze nikdy presne nezobrazia realitu - podla tohoto filmu sa Imperium Romanum zmieta v smrtelnych krcoch - a v realite bolo 4. storocie pre Imperium Romanum jedno z najpriaznivejsich a najkludnejsich. Realita sa ale neda uplne presne vystihnut - keby filmy chceli presnu realitu, museli by byt dlhe, s extra pomalym tempom a casto len vatovo planym plkanim + divakom by bolo treba plechovu prdel, lebo by slo o snimky s 2,5 a viac hodinovou stopazou. Mec a Sandaly su typicky taliansky zaner, vznikli v 50. rokoch po WWII, Taliani si prostrednictvom nich pripominali svoju extra slavnu minulost - najlepsie rimsku republiku a Rimsku Risu. Herecke vykony nijak neoslnili, kulisy su naopak dobre, dialogy tiez, A Lionello De Felicce sa ukazal ako rezisersky talent : 75 % (09.07.2019)

Epický italský velkofilm o císaři Konstantinovi Velikém, který znovusjednotil říši po občanské válce a zrovnoprávnil křesťany s tehdejšími římskými kulty. Líbilo se mi to, i když musím uznat, že by neškodila trochu kratší délka, tak o 15 minut. Nicméně si myslím, že pro běžného diváka, který není obeznámen s krizí 4. století a systémem Augustů a Césarů a jejich střídáním to musí být trošku nepřehledné. (25.10.2014)