Fabelmanovci

Film o dospívání jednoho z nejlepších režisérů všech dob – Stevena Spielberga. Navíc film sám natočil Spielberg, takže o to více pravdivé to je. Jeho příběh se mi líbil, především Gabriel LaBelle ztvárnil výborně mladého Stevena. Jeho filmařská vášeň byla cítit už od dětství a poutavé byly i jeho zážitky ze školy či rodinného prostředí, i když tedy moc pozitivní nebyly. (03.06.2023)

Jemně (skoro až starosvětsky) natočený snímeček, který nám sám hned v úvodu ukáže starou dobu, kdy diváky uhranul střet vlaku s automobilem. Právě tohle zachycení fascinace mladého chlapce a jeho pokus o rekonstrukci vlakové scény, přirovnání filmům ke snům a později objevení rodinného tajemství při střihání rodinného filmu na pásce u kotouče  za doprovodu klavíry pro mě určitě byly nejsilnější momenty, které si s tímto filmem budu nejvíce pojit. Ale líbilo se mi to celé a i v jiných momentech je krásná dobová atmosféra. Snad  jen trochu dlouhé, ale pokud bych Stevena Spielberga miloval, asi těžko bych mohl najít lepší film.  Je krásné, pokud někdo tahle miluje film a dokáže o tom takto natočit. A je krásné, že nešlo o žádný životopisný  blockbuster (dostal jsem ho s Elvisem) ale opravdu pro změnu skutečně obyčejný citlivý  film. (30.11.2022)

Opět stoprocentní Steven Spielberg. Poprvé bez metafor se ohlíží za svým mládím, za rodinným zázemím, které ho utvořilo a které nám ho (díkybohu) dalo. Ne že by si pověstný puntičkář nedával na předchozích snímcích záležet, ale tentokrát je to opravdu obdivuhodná hodinářská práce, která tak přitom možná ani nepůsobí. Spielberg prostě divákovi nejprve zprostředkuje okouzlení filmem, omotá si ho kolem prstu klukovským nadšením z rekonstrukce vlakové havárie, a pak z něj udělá neviditelného člena rodiny, nechá ho, aby s postavami prožil úplně všechno, co prožil on sám. A udělá to tak přirozeně, jistě a krásně, že je jasné, proč ten film točil právě on. Kdyby stál za kamerou někdo jiný, byli by Fabelmanovi buď kýčovitá óda na nejlepšího režiséra všech dob, nebo studené rodinné drama, které by se těžko sledovalo. Ale najít rovnováhu mezi těmito dvěma extrémy, to by nikdo jiný než Steven Spielberg nedokázal.____P.S. A ti herci! (26.11.2022)

Spielbergovo rozjímání nad dětstvím a dospíváním s kamerou v ruce. V základu jednoduchý a přímočarý film, ale Spielbergovo mistrovství tu jede zas jednou naplno, a nevýjimečný příběh civilního rodinného dramatu podává velmi výjimečným způsobem. Nestane se kultem, ale je podívanou nadmíru příjemnou. 8/10 (05.03.2023)

Ježiš, to je rozporuplný film. Přiznávám se, že jsem k němu už přistupovala zaujatě, a tak se mi do něj velmi těžko pronikalo. Od Spielberga mám doopravdy ráda jenom Blízká setkání, Dobyvatele a Poslední křížovou výpravu (+čestná zmínka Čelisti) a zbytek jeho filmografie je v mojí hlavě v lepším případě průměr a v horším "nikdy více". Fabelmanovi oscilují mezi těmito dvěma body, a to proto, že vždycky, když se konečně objeví něco zajímavého, to Spielberg hned utne, aby následovalo dvacet minut nic neříkající nudy, než se rozhodně na to zajímavé navázat, a nebo rovnou poskočí v čase a k rozpracovanému motivu už se vůbec nevrátí. Usledovat film mi přišlo strašně náročné a pocitově jsem v té snaze utopila tak pět hodin. Jednotlivé scénky jsou vágně propojené tím, že se dějí tomu stejnému člověku. Nemám dojem, že bych viděla cíleně zkonstruovaný autorský počin, spíš jen volné asociace slzícího vzpomínajícího starce. TL;DR viz hirnlego. (29.01.2023)