Réžia:
Steven SpielbergKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrajú:
Gabriel LaBelle, Michelle Williams, Paul Dano, Seth Rogen, Mateo Zoryon Francis-DeFord, Keeley Karsten, Alina Brace, Julia Butters, Birdie Borria (viac)Obsahy(3)
Fabelmanovci je film inšpirovaný detstvom a dospievaním Stevena Spielberga. Rozpráva príbeh pohľadom mladého začínajúceho filmára Sammyho Fabelmana, ktorého filmy neovládateľne uhranú po tom, čo s rodičmi navštívi svoje prvé filmové predstavenie. Vyzbrojený kamerou začne doma Sammy natáčať vlastné filmy, pričom ho jeho umelecky nadaná mama srdečne podporuje. Sammy na tejto životnej ceste odhaľuje kúzlo kinematografie ale aj rodinné tajmostvá. (Forum Film SK)
(viac)Videá (12)
Recenzie (317)
Najlepší a najmenej senilný Spielberg počínajúc War Horse. Detská pasáž je slabá a radšej sa pozriem na jeho imitáciu v Super 8 a Michelle Williams je spektakulárne otrasná, ale počínajúc presunom do puberty je to každou minútou lepšie a lepšie. Dobová atmosféra je krásna (najmä pastelové farby), zvyšok obsadenia fantastický (Lynch!), dráma funkčná a má to viaceré emotívne i vtipné scény (strihanie kempovania alebo Ježiš). ()
Opravdu jsem se těšil, že Spielberg předvede své mistrovství, protože přeci jen převádí na stříbrné plátno svou biografii. Nemohl jsem být dál od pravdy, protože tohle je spíš příběh o rozvráceném manželství, spíše než sonda do života jednoho z nejlepších filmařů světa. Nemohl jsem uvěřit vlastním očím, jak odfláknutě to celé působilo. Překvapivě ploché zejména po herecké stránce. A i když se všichni snažili film velebit, na Oscarech totálně propadl. ()
POZOR, kapající BOJLER!!! Štefane, Štefane, takhle bys o vlastní rodině mluvit neměl! Když už má někdo mámu sice peklotyčně odpornou, zato však totálně excentrickou piču, tátu sice kapku bezpáteřního latentního homoseksuála, avšak zato naprosto asociálního ufona, a k tomu všemu neštěstí je tátův nejlepší kámoš, strýček Itzak Poschoust, taky zvrácený zoofil jako táta, protože ani on se neštítí lačně vlézt na něco, z čeho zdravému heteroseksuálovi zalézají koule do břicha, má chuť raději okamžitě pověsit péro na hřebík a začít chlastat nebo rybařit, měl by se to v autobiografii snažit milosrdně xobě i k divákovi alespoň trochu vylepšit. A pokud jsi to už vylepšil, možná bys měl méně traumatické a estetičtější dětství v nějaké pěstounské péči nebo v děcáku. Štefan je bezesporu už teď nesmrtelný a rozhodně nejvýznamnější průkopník a inovátor novodobé filmařiny, čili po tom všem, co pro pohyblivé obrázky udělal a kolik zábavy a radosti světovému diváctvu přinesl, mu prostě nelze neodpustit, že věkem zesenilněl, a od doby, co pateticky vykydal podestýlku Válečnému koni, páchá už jen samé kýčovité cajdáky pro otylé chovatelky koček za zenitem a afektované bukanýry nebo narkolepticky užvaněné uspávačky hadů. Tedy mimo RP1, tam na geniální předloze prostě apriori nebylo co znudit. To ovšem neznamená, že je nutno se pietně posrat z každé jeho další hemoroidální kalvárie a hystericky ji přebušovat jen proto, že je to Štefan! Což je případ i této, samozřejmě filmařsky i herecky do posledního políčka vymazlené a zcela profesionální, samohany, jejíž scénář, natažený do dvouapůlhodinové hrací doby, by se dal lapidárně, avšak zcela výstižně shrnout do jediného souvětí „Chlapec z lehce, avšak nikterak dramaticky dysfunkční rodiny propadne kouzlu celuloidu, a tak s klukama ze skautu vcelku nezáživně točí amatérské porno, až jednou při stříhání zjistí, že mu tátův nejlepší kámoš prcá jeho otřesně hnusnou mámu, což však taky nijak zvlášť dramaticky nedopadne.“ A těchto časově řekněme 20 minut je dovatěno cajdákovitou melodramatickou retroplstí na úrovni libovolné hispánské telenovely, využívající komplexní škálu řádně omšelých nejlacinějších močopudných a emocedojných audiovizuálních berliček. Retroplstí, jakou mohou s čistým svědomím opětkovat snad jen arizonský žid, vyrůstající v 50. letech, kompulzivní žehlivka, flagelantní nudofil nebo sveřepý pánský kolonoskoper. Dobře, no, je to Štefan, tak tam k už dost odřenému jednomu vrazím ještě jeden nucený puchýř za celoživotní dílo, ale tím končím, a podruhé si pustím raději plyn. ()
Tomuhle filmu jsem minimálně do půlky notně křivdil a v duchu si už připravoval komentář o tom jak to senilnímu Stevenovi natřu za to, že už točí čím dál slabší kousky. Jenže, oni se nakonec i ti Fabelmanovi rozjedou a co je ještě lepší i nám hodně sdělí o tom šikovném klučinovi, z kterého se vyklube určitě jeden ze 3 nejslavnějších režisérů všech dob. Schválně komu z vás se nevybaví při vyslovení slovíčka Režisér jako první Spielberg. Michelle Williams považuju stále za jednu z nejvíce nehezkých hereček. Zajímavý film, který mě dokázal popostrčit i k West Side Story. Díky Fabelmanovým ten muzikál dám. 75% ()
Nádherná autobiografická zpověď legendárního režiséra, v níž skrze zjevné i chytře nenápadné náznaky probleskují jeho typické režisérské postupy. Snímek The Fabelmans nám ukazuje tu nejvíce formativní část režisérova dospívaní, v němž se položily základy jeho nehynoucí lásce k filmovému řemeslu a režii jako takové. Celý tento příběh následně obepíná bolestivě známý příběh jeho rodičů, což ho donutí přemýšlet a pochybovat o všem co doposud poznal. Spielberg se všemi těmito ingrediencemi pracuje přesně tak jak čekáte, takže na ploše čítající 151 minut vytváří vtahující filmový koktejl, který ve svých nejsilnějších momentech dokáže být vtipný, třeskutě břitký, krásně rodinný, ale především dokonale uvěřitelný. Po celou dobu stopáže jsem se kochal každou vteřinou tohoto bezesporu dokonalého zážitku, který na dnešní smutně strnulé filmové scéně působí jako čisté zjevení. Steven Spielberg zkrátka natočil krystalicky čistý film po všech stránkách. Pokud jste tedy, stejně jako já, fanoušky jeho práce, snímek The Fabelmans by Vám rozhodně neměl uniknout. Nic takového už se (bohužel) dnes opravdu netočí. Výborná práce! PS: U závěru snímku s režisérem Johnem Fordem (epický David Lynch!) a hledáním horizontu mi ukápla slza dojetí. Tohle je prostě cinefilní zážitek se vším všudy! „Movies are dreams that you never forget.“ ()
Galéria (137)
Zaujímavosti (12)
- Režisér Steven Spielberg musel dlouho přemlouvat Davida Lynche, aby ztvárnil postavu režiséra Johna Forda. (Salem)
- Posledná scéna Paula Dana ako Burta Fabelmana vo filme bola skutočne natočená na výročie smrti Arnolda Spielberga. (Arsenal83)
- Myšlienka pre zrod tohto filmu bola stará skoro dve desaťročia. V roku 2004, keď pracoval na filme Mníchov, Spielberg porozprával scenáristovi Tonymu Kushnerovi svoj životný príbeh, pričom Kushner mu v odpovedi povedal: "Jedného dňa o tom budeš musieť natočiť film." (Arsenal83)
Reklama