Planéta opíc

Čím byla původní Planeta Opic pro svou generaci, tím byla pro mě o několik desetiletí později ta od Burtona a závěrečný cliffhanger mě vždy v dětství dostal tím způsobem jako ten v originálním filmu původní diváky, což jsem docenil až po letech. Roky jsem nechápal, proč sakra nikdy nevznikl sequel, zvlášť když jsem se dozvěděl, že se dostavil i finanční úspěch. A do dneška mě to dost žere. (08.05.2024)

Tenhle remake planety opic opravdu za moc nestojí. Má to prakticky úplně překopanej příběh a spíš k horšímu, zůstalo jenom to že je tam opice, která má ráda lidi a snaží se je zachrínit a taky to že tam je žena se kterou se samozřejmě spřátelí, akorát že tentokrát umí mluvit a to mi zrovna moc nesedělo. Jediný co je na tomhle filmu kvalitní jsou masky opic, ty vypadaj opravdově, ale co se týče zpracování opličejů tak ty se mi moc nelíbili, bylo až moc znát kdo je hodnej a kdo je zlej a ještě do toho naprosto příšernej dabing, to bylo utrpení. A konec? To je kapitola sama o sobě. Zase stupidní zakončení bitvy soubojem mezi tou nejzlejsí opicí a wahlbergem, kdyby byl aspoň dobrej souboj, jenže opice se radši zastřelí a naúplnrj závěr je něco vy stylu sochy svon´body ze starší planety opic. Ale to největší zklmaní teprve přišlo a to po skončení filmu, když jsem zjistil, že to točil Burton, něco takovýho bych od něj nečekal (04.12.2005)

Je to vlastně docela roztomilý úlet a pro Burtona mám slabost, ale stejně nějak nevím. Když člověk vymaže z hlavy vzpomínku na původní verzi a bere to čistě jako zábavu, tak by to asi i šlo, já mám jen přesně s tím uvedeným docela problém. Ale musím říct, že Charlton Heston na "opačné straně barikády" mě docela pobavil. (05.07.2007)

Sakra! Od první minuty si říkáte, že by se mohlo jednat o neotřelé zpracování opičího téma, navíc první záběry z kosmu v budoucnosti vyloženě potěší, ale pak zjistíte, že se to samo pohřbívá totálními kokotinami, jako například vyslání šimpanze v průzkumném modulu, ačkoliv nezvládl žádnou simulaci. Jenže o to nejde, samozřejmě. Jde o to, že taková vyspělá technologie a oni do červí díry posílaj zviřátko. Tím sledovali snad jen to, aby měl rejža zápletku. No, nesmysl, co vám budu povídat. A to, že zviřátko i kosmonauta, který zariskoval a šel mu zachránit v té díře život, sluply různé časové bubliny, zavání tak lacinou režisérsko-scenáristickou berličkou, až je mi za ně trapně. Ale aspoň se už dostáváme k těm tzv. opicím. Masky jsou to zajímavé, to nepochybně. Ta v hlavní roli, ta, co se kamarádí s lidmi, vypadá jak Majkl Jackson. Je to vskutku komická podoba, má-li film vyznít vážně. Naproti tomu, Míša Klárk Duncan ani masku nepotřeboval, což bylo snad na filmu nejlepší. Děj, respektive to, co se v opičím městě následně odehrává, připomíná režisérskou impotenci jako ve filmech Planeta opic 2 až 10. Vlastně se vracíte v čase a uvědomujete si, že sledujete úplně stejnou sračku, jen s trochu lepší výpravou. A všichni ti skvělí herci jako Tim Roth, Pól Giamati či Heston jsou vám akorát k smíchu, jak předstírají opičí pohyby. No nene, vážně film nového milenia?! No, a co dál? Dvě hodiny skupina lidí pobíhá po planetě a perou se s gorilama o místo na slunci. Tady se to právě vrací ke kořenům, jakože zpátky do sedla. Jsou to vody, které známe a film je zde nejzajímavější, jenže je to stejně nuda. První skvělý díl z roku 1968 to jen hloupě opisuje. Ti lidé byli vážně děsný. Musel jsem fandit lidoopům. Měním po letech na jednu hvězdu. (13.10.2015)

Tak jsem to konečně viděl a jelikož jsem planetoopicofil, můžu již dnes říct, že jsem viděl všechna televizní i filmová zpracování, která jsou. A tomuto jsem se dlouho a úspěšně vyhýbal. Protože jsem četl i předlohu, nebudu srovnávat. Stejně jako je první Planeta opic nesrovnatelné s knihou, tak je toto zpracování nesrovnatelné s prvním. Člověk to musí vidět, aby pochopil, co se tak na tom každýmu nelíbí. Mně vadilo asi nejvíc to, že opice buď vypadají jako Frankenstein potkává Vlkodlaka nebo zase naopak jako 3D Homer Simpson. Oproti tomu staršímu bych na tenhle nenechal malý děti dívat ani za nic, protože by z toho měly strašný sny. Taky mi vadilo, že lidi mluví, protože kvůli tomu vlastně odpadá důvod, proč jsou v podřízeným postavení a žijí v lese. Vlastně je tam hodně nelogičností, člověk vůbec netuší, proč která postava jedná jako jedná ani se nedá s nikým sžít. Taylorovi jsem fandil od prvního momentu, kdy bafal z doutníku v kabině vesmírné lodi. Kapitánu Davidsonovi, přestože je mi Mark Wahlberg sympatickej, tak palce prostě držet nemůžu. Výprava a triky jsou, jak je u Burtona zvykem, hodně dobrý. Konec mě dostal. A pravda je, že ten konec je původnímu konci, kterej vymyslel Pierre Boule podobnější, než ve filmu s Charltonem Hestonem.(vlastně je to kromě námětu to jediný, co mají oba filmy s knižní předlohou společné. Je jen škoda, že ten film není trochu pesimističtější a bez patosu. (04.12.2005)