Menu

Tady asi platí, že čím míň toho o filmu víte, tím větší zážitek budete mít z jeho sledování. V hlavní roli tu máme mojí oblíbenou herečku současnosti Anyu Taylor-Joy,  která minulej rok zabodovala po boku Alexandra Skarsgarda ve filmu The Northman a předtím v hororu Edgara Wrighta – Last Night in Soho. Její postava se spolu s Nicolasem Houltem a dalšími vyvolenými vydává na soukromej ostrov proslulýho šéfkuchaře Voldemorta Finnis, kterej si pro svý hosty připravil (nejen) gastronomickej zážitek na kterej jistě do konce života nezapomenou. Ví prozrazovat opravdu nebudu, ale pokud se alespoň částěčně věnujete kulinářskýmu umění, budete slintat blahem. 7,5/10 (03.02.2023)

Další plytká satirická kejda postavená na prefabrikovaných postupech a snaživém maskování fastfoodových myšlenek konceptuální maškarádou. Není to ani pronikavý, ani zábavný, ani šokující. Není to nic. Pozvou vás na rafinovaný gastronomický zážitek a servírují načančané něco, co chutná jako burger z okýnka na Kačáku. Fakt ne, šéfe. (07.01.2023)

Každopádně jak příště půjdeme do nějaké restaurace budu mnohem pečlivěji zkoumat chování personálu a pro jistotu si sednu někam blízko k východu. Rozhodně nehrozí návštěva podniku na nějakém ostrově. Ralph Fiennes se tady vskutku vyřádil, jen mě bude chvilku trvat než zjistím jak se mě to vlastně líbilo. 65% (16.01.2023)

Mladý pár sa vydáva na večeru do preslávenej reštaurácie, v ktorej je hlavným kuchárom prísny Julian Slowik. Ten patrí medzi svetovú špičku a jeho nevídané menu tentokrát okúsia aj všetci hostia. Tí ešte netušia, že okrem večere na nich čaká aj bohatý sprievodný program. - The Menu sa bezpochyby zaraďuje medzi to najlepšie, čo v roku 2022 hororový žáner priniesol, ale na mňa osobne to zapôsobilo tak pol na pol. Zo začiatku som očakával, že to bude kopírka viacerých hororov poslednej dekády, čo sa našťastie ukázalo ako omyl a film si išiel svojou originálnou cestou. Z deja sa toho príliš napísať nedá, ale mix čierneho humoru, napätia a nečakaných zvratov tu funguje velmi slušne, pričom herecké výkony Anye Taylor-Joy a Ralpha Fiennesa držia celý film pokope a ostatné charaktery sa na nich ani zďaleka nechytajú. Vadilo mi hlavne to, že na R-kový rating tam je málo krvi a v niektorých násilných scénach by som uvítal, keby boli nasnímané trochu explicitnejšie, ale inak tých výtiek velmi nemám a v červenej farbe to je na rozdiel od niektorých hororov posledných rokov na ČSFD úplne zaslúžene. (03.01.2023)

Naserete-li řádně psychopatického šéfkuchaře, nemusí tento nutně ukojit svou zášť pouze tím, že vám v přípravně dochutí váš krém brýle pěkně viskózním, z paty vytaženým chrchlem. Tato patrně satirická výprava na degustační večírek vysoké gastropatie mezi arogantní pičusy na straně jedné, kteří si ve svém egoismu troufají povyšovat tak subjektivní kategorii, jakou je chuť, na globálně objektivní disciplínu, a přitrouble snobské pičusy na straně druhé, co jim s pomlaskáváním sežerou i na hnoji čerstvě utržený plevel jen proto, že je to cizokrajně nazváno „Herbe pourrie cultivée sur de la merde“, mohla být s trochou fantazie mnohem výživnější. A stačilo poměrně málo! Jen trochu logicky dopilovat či alespoň náznakem objasnit pohnutky některých zúčastněných -patů, -filů a -fobů, zveřejnit u jednotlivých receptů i gramáž použitých surovin a hlavně jako point d'or uklohnit méně kokotský závěr. Takhle je to maximálně na tři okoralé myšulínské hvězdičky a po požití nezbývá nic jiného, než si jako obvykle po těchto nafrněnými tučňáky servírovaných disgustacích skáknout uchlácholit své akorát tak rozdrážděné chuťové buňky a téměř prázdný žaludek do libovolného pětihvězdičkového Le eMCe Donald grand restaurantu nějakým tím Royale au fromage. (05.01.2023)