Menu

YES, CHEF!!!Je snímek The Menu opravdu vydařeným mixem všech kvalitních ingrediencí nebo dostanete zkaženou rybu a uschlé brambory? S čistou hlavou, plným žaludkem a filmovým uspokojením, mohu napsat, že je to ta první možnost. Příběh nás zavede na odlehlý ostrov, kde jsou speciální hosté pozvání na degustační zážitek v restauraci, kterou vede vážený šéfkuchař s tváří Voldemorta. Pardon, Ralpha Fiennese. Jak hosté a i diváci postupně zjišťují, tento večer nebude jen o ochutnávání celých ekosystémů a gastronomických perel. Upozornění!!! V první řadě se nejedná o horor. O tento žánr se snímek opře lehce listy květáku. Převážně zde máme parádní Thriller, který dokáže diváka znepokojit, překvapit i rozesmát. Hlavním tahákem filmu jsou postavy. V popředí už výše zmiňovaný Fiennes, jenž je zde v poloze, na kterou nejsem zvyklý. Jeho Slawik má charismatu na rozdávání, dokáže být stejně tak znepokojující jako sympatický a jeho tlesknutí dokáže vyvolat menší migrénu. V další řadě je Anya Taylor-Joy (Tuhle slečnu platonicky miluji), která je dokonalá snad v každém filmu. I tady projevuje své herecké nadání a dosvědčuje akorát, že zvládne zahrát cokoliv. Kdykoliv promluví, místnost i kino patří jí! Posledním hlavním tahounem je Nicholas Hoult, který zde hraje postavu, s níž byste na pivo úplně nešly. Samozřejmě je zde postav více a každá z nich má své charisma, dějový oblouk a herce, které určitě znáte. Plusové body dostává hlavně hra s divákem. Příběhově totiž dokáže film předat momenty, kterými jasně změní chod atmosféry i nálady. Takových scén je tady požehnaně a divák spolu s hosty neví, co ho čeká dál. Kam to povede a jak to skončí. Zaskočený jsem byl nejednou. Ve finále se tak jedná o příjemnou, žánrovou jednohubku, která sbírá body za zpracování, casting, scénář a příjemné dějové kličky. Tohle Menu si rád objednám někdy znovu. (22.11.2022)

Zábavná, hororem jen lehce šmrncnutá satira, která v druhé půlce obětuje čisté žánrové potěšení, které by bylo vyžadovalo alespoň základní uvěřitelnost chování postav, jen aby zachovala koncept. Čímž se paradoxně stane z části tím, z čeho si sama dělá srandu. Nicméně zábava víceméně ani chvíli nepoleví, skvělí herci to utáhnou. (17.11.2022)

Nejsem plně ztotožněn s třemi hvězdičkami, ale za jistou originalitu i všechny zdařilé nápady (od dělení filmu na chody až po závěrečnou vizuální gurmánskou rošádu na podlaze), za hodně zdařilý výkon Ralpha Fiennese a za to, že mě Menu alespoň v poslední třetině navzdory všem výhradám dost pohltilo, je nemám problém udělit. Dokonce jsem se ke konci i zasmál, ač pocitově jsem měl po většinu času hodně daleko od toho, co bych vnímal jako komedii a v rámci žánru horroru mi zase atmosféra i v některých napínavějších místech připadala slabší. Film má rozhodně potenciál zaujmout díky svému námětu, jen na můj vkus příliš trpěl různými nelogičnostmi či lépe řečeno: minimálně nedovysvětlenými podivnostmi, kdy jsem se jen pídil po tom, proč? SPOILERY – úplně nejvíc se tak u mě dělo v případě sekvence se záchranářem, který chce po přečteném vzkazu zůstat a pomoct, po divném žertíku si sundává bundu, podle všeho pryč z restaurace neodejde, ale zmizí z většiny záběrů (pokud to byl stále on, zahlédneme ho z dálky už jen u jedné scény u vchodových dveří) a v kýžený okamžik ani mezi tím se absolutně nijak nepokouší zasáhnout? – KONEC SPOILERU * Těch motivů a prvků, kde bych se přímo ve filmu rád dověděl od tvůrců nějaké bližší oddůvodnění, by se našlo víc, ale po několika filmech z uplynulého roku, které u mě nedosáhly nad 2 hvězdičky, bylo Menu alespoň něco, co dokážu vnímat jako zajímavý pokus s několika silnými klady přítomnými po celý film. [55%] (19.01.2023)

Další plytká satirická kejda postavená na prefabrikovaných postupech a snaživém maskování fastfoodových myšlenek konceptuální maškarádou. Není to ani pronikavý, ani zábavný, ani šokující. Není to nic. Pozvou vás na rafinovaný gastronomický zážitek a servírují načančané něco, co chutná jako burger z okýnka na Kačáku. Fakt ne, šéfe. (07.01.2023)

Hlavnou ingredienciou filmu The Menu je pre mňa Ralph Fiennes, na ktorého mám slabosť. Film je vlastne satirou, cielene mieri na snobizmus a lesk prepychovej a luxusnej gastronómie a povrchnosti, kde sa platí za zážitok prchavý ako je charakterová pevnosť jeho konzumentov.  Pre vybraných hostí a vybranú spoločnosť , na špeciálnom mieste je pripravené bohaté degustačné menu, ktoré v konečnom dôsledku veľmi nechutí, prečo tomu tak je, prezrádzať pochopiteľne nebudem kvôli spoileru. Potenciál film je obrovský, akosi však nebol využitý dostatočne. Šéfkuchár je posadnutý svojou prácou, dokonalosťou a stal sa majstrom svojho remesla za cenu deštrukcie normálneho života. O jedle hovorí ako o pôžitku a palive pre naše telo a psychiku, nie je určené na fotenie, ale užívanie a pravý pôžitok z neho je o ochutnávaní, nie konzumovaní. Pre šéfkuchára je čoraz náročnejšie prekvapiť a uspokojiť určitú skupinu konzumentov. Veľa momentov sa mi naozaj páčilo, sú však aj také, ktoré zostali len teatrálnymi pasážami bez hlbšieho zmyslu. Prednosť dostal na oko dokonalý vizuál a akcia s trochu krvi. Príbeh sa dômyselne rozplietol cez gradáciu vyhrotených a neočakávaných situácií, záver zostal podľa mňa v rozpačitej póze. ...viem si predstaviť, že niekomu takéto "menu" mohlo chutiť. Na mňa veľa čierneho humoru, cynizmu, psychologickej nevyváženosti, veľa dobrého odviedli herci, na čele s Ralphom Fiennessom, ktorý svojou mimikou a talentom utiahol nie jeden film. (22.07.2023)