Menu

Stejně jako od režiséra Barbara bych nečekal jeden z nejlepších hororů roku, tak ani u Menu od Marka Myloda bych nečekal jeden z nejlepších Thrillerů posledních let. Menu vypráví o jednom večeru v luxusní restauraci na izolovaném ostrově, jedná se o kulinářskou zkušenost, jakou zažijí jen ti nejprivilegovanější. Hru kterou zde tvůrci rozehráli, jsem jim baštil od začátku do konce. Uhranulo mě zde naprosto vše, herecké obsazení a výkony, dialogy mezi postavami a vztahy, které se tu odkrývají. Nepříjemné podtóny celého ostrova a šéfkuchaře, které vás znepokojují a nutí vás hádat, co a kdy se pokazí, odehraje a odkryje. Do toho tu je vynikající hlavní postava Margot, hraná Anyou Taylor-Joy, která vyniká jak svou nechutí být na podobné místě, obyčejnou náturou, tak tím, že je jakousi divokou kartou, která zde neměla být a kazí tak plán celého večera. Film si semnou pohrával od začátku do konce a já si to náramně užíval. Neuvěřitelně jsem se ponořil do všech postav a jejich vnímaní situace i postavení. Zároveň mě bavilo co každá z nich představuje. Jídlo jako takové je zde velkou alegorii prakticky pro cokoliv, co si tam dosadíte, ale primárně pro umění. Je jedno jestli v tom uvidíte filmy, hudbu a nebo cokoliv jiného. Každá postava tak zastupuje nejrůznější lidi, které toto umění vnímají a jejich přístup k němu. Kouzelná záležitost, která i mě samotného jako někoho, kdo se aktivně i kriticky vyjadřuje k filmům donutila reflektovat sama sebe. Protože nechte dopadnou ani jako jedna z těchto postav, speciálně ne jako dva domýšlivý snobští kritici a nebo jako postava Nicholase Houlta.  Anya Taylor-Joy, Ralph Fiennes, Nicholas Hoult dokazují, že jsou to sakra skvělý herci, ale speciálně Fiennes podává jeden z nejlepších výkonů své kariéry, umí být děsivý, nepříjemný, zranitelný i dojatý a šťastný a přechody mezi tím jsou neuvěřitelné. Šéfkuchař Slawik je jedna z nejvíce fascinujících filmových postav letošního roku! 9/10! (Některé postavy bych ocenil prokreslenější). (19.11.2022)

Tohle filmové Menu spoléhá na vrstvení zábavných chodů, z nichž sice mnoho nevyplývá, ale celkem dobře se na to dívá. Éterická Anya Taylor-Joy je navíc překvapivě důstojnou protivnicí ďábelskému kuchaři Ralpha Fiennese. Jako oddychová jednohubka pro lehce náročnější diváky tedy Menu funguje, nároční milovníci promyšlené konceptuální kuchyně si však musejí nechat zajít chuť. Více zde. (25.11.2022)

SEŽERTE BOHATÉ: VE FILMU.... Menu je totiž doslova jako menu, takže plný delikates a nabízí od všeho tak akorát – trochu komedie, trochu horor; trochu zábavy, trochu provokace; trochu sociální satiry, trochu gastro-porna který tvůrcům sežerete aj s navijákem – to vše samozřejmě na stříbrným podnose, a to se vyplatí Horste! Upřímně, nečekal jsem že mi to bude tak šmakovat, ale vyklubala se z toho lahodná libovka, která uspokojí všechny vaše chuťové pohárky, která se nebere moc vážně [což je jen výhoda], a o který se Zdendu Pohlreichovi a soutěžícím z MasterChefa nebo Prostřena ani nesnilo. Jo a btw: Ralph Fiennes je démon(!), který zde předvádí snad nejlepší herecký výkon svý kariéry..... VERDIKT: 8,5 mixérů z 10, pokud neumíš vařit nechoď na to (24.11.2022)

Mark Mylod přináší úplně nový, unikátní žánr a je to nářez jako svině. Originální koktejl dusného, nepříjemného a do židle přišpendlovacího psychického teroru mixnutého s odlehčenou satirickou stránkou, a to celé podtrženo originální a hravou symbolikou s precizními hereckými výkony - co více chtít. Parta "nevděčných" hostů je pozvána na exkluzivní menu šéfkuchaře na odlehlém ostrově, ale časem se tedy začnou dít věci. Herecké obsazení je naprostý strop - Anya Taylor-Joy je jako vždy skvělá, ale jednoznačně za několik let nejlepší (!!!) herecký výkon zde podal Ralph Fiennes, protože takhle ostrou mimiku a procítěnou roli jsem neviděl ani nepamatuji a svým uměním dodal postavě stejně podmanivou osobnost jako tehdy Voldemortovi. Příběh je napínák už od začátku, se zatajeným dechem nutí diváka sledovat nečekaný vývoj událostí, které gradujou až do absurdna, dojde i na gore a překvapivě skvělou a zajímavou kulinářskou stránku všech roztodivností na talíři. Symbolika je zde v poměrně velké porci, je dávkována nenuceným způsobem a až do posledních minut jsem měl za to, že střílím plnou pětihvězdu. Samotné finále je pak však tak podivné a zvláštní, že si musím ještě chvíli v hlavě urovnat "co tím chtěl básník říci" a popřemýšlet o tom, jestli je to ten prvek, který pátou hvězdu srazí, nebo ten, který ji ještě podtrhne a donutí mě o Menu přemýšlet. Prozatím silná čtyřhvězda, která se časem (možná) překotí do plné palby. EDIT: zpětně si uvědomuju některé filmové nedostatky a začínám přicházet na věci, které dostaly hrubý náčrt, ale nebyly dotaženy do konce či smysluplně vysvětleny, proto zůstávám u čtyřky (15.11.2022)

Moc hezký thriller s příjemným černohumorným nádechem a pořádnou špetkou satiry. Každý, kdo má vysoce pozitivní vztah k jídlu, by si rozhodně tuhle bláznivou podívanou o jednom vyhořelém šéfkuchaři neměl nechat ujít. Nápad rozhodně skvělý, jen poněkud nedotažený. Kdyby byl scénář výrazně vymazlenější, tak ze snímku mohla být dokonalá společenská kritika. Takhle vše působilo poněkud prvoplánově. Sledujeme trestání lidí za rozličné prohřešky, z nichž mnohé vůbec nijak nesouvisí s hlavním hrdinou. Úplnou korunu všemu nastavil nezajímavý závěr. [75 %] (12.02.2023)