Deň po tom

Emmerich bez zbytečností (patriotismu apod. ) a jeho sklony k ničení co největších měst se znovu probudili. Upřímně... Děkuju!!!! Nikdy sem si nemyslel, že budu koukat s otevřenou pusou jako to bylo před lety při útoků emzáků na svět v Dnu nezávislosti. Pří zničení např. Bílého domu jsem nevěděl jak to udělali (nesmějte se bylo to fakt skvelé ;-)). Tady Emerich ukazuje v čem je nejlepší. Jediná škoda, že film neubýhá jako první jeho část postupné změny Amerických států a Kanady v ledovec, tato skvělá část je bohužel značně poškozena pozdějším: "Synu já Tě zachráním apod.". Druhá část nemá spád, chytlavost a upřímně ani moc smysl, ikdyž pohled na zmrzlou sochu svobody a vzlétající záběr na New york to je nádhera. Celkově nemůžu než dát 4*. Jsou zasloužené, ale kdyby byl film lépe uspořádán a druhá půlka by nenudila, možná by 5* bylo :). Tohle je čistý letní hit a stojí za to... blockbooster jak má být (Troy se má co učit).Pokud někdy nějaká televize bude točit dokument o zmeně klimatu a globálnímu oteplování ví komu má zavolat. :)). PS. teď psali, že oproti předpokládaným 80 letům, nástup doby ledové trval půl roku...těch 6 dní Emmericha už není tak mimo:) (28.07.2004)

Kdo viděl trailer, už se vlastně nemá na co těšit, protože tam nic jiného není. Akorát jsou ty katastrofy delší, to je vše. Navíc živly se chopí příležitosti jen v první třetině filmu, po zhruba tři čtvrtě hodině je konec a pak už se divák ničeho nedočká až do poslední chvíle. Navíc naprosto nefungují jakékoliv emoce (což je v katastrofickém filmu poměrně klíčové), takže mi vlastně bylo úplně jedno, že všechny ty miliony lidí umírají... Quaid je sice sympaťák, ale naprosto jsem mu nevěřil v druhé polovině filmu, podobně Gyllenhaal. Navíc snímku chybí jakýkoliv smysl pro humor (díky němuž je ID4 tak zábavný) a jediná humorná postavička je se vším všudy vykradena z Armageddonu... Jistě, na ty katastrofy se dobře kouká, ale jako celistvý film to naprosto nepracuje. Postavy se vůbec nebojí, ačkoli jim permanentně jde o život - skoro se ani nesnaží utíkat. Ignoruje se takřka všechno kromě Manhattanu a ani nevyužije příležitosti, aby se snažil trochu pobořit světové památky (Eiffelovka, Pisa, Kolloseum, Čínská zeď, vždyť je toho tolik, co se dá efektivně zničit). Manhattan a Socha svobody jsou nejdůležitější místa na zemi (spolu s klíčovou americkou vlajkou). Ve filmu fungují prazvláštní fyzikální zákony, které lze jen těžko sestavit v nějaký soubor norem: supervelká vodní vlna se pohybuje snad rychlostí 2km/hod a megamrazu lze zabouchnout dveře před nosem. To je ale to nejmenší a nevadilo by to, kdyby vše ostatní fungovalo. Nefunguje. (23.05.2004)

Můj milovaný Roland "Americ" Emmerich je zpátky a musím uznat, že mě trochu zklamal. Den poté bohužel není tak krásně pitomý jako Godzilla či Den nezávisloti, ba nemá ani toho pravého ducha kapitalistického realismu; je to jen průměrný výrobek z továrny na katastrofické filmy. Slušně našlápnutou první polovinu filmu drží skvělé triky a dynamický střih, ve druhé se ale pan režisér dostává plně ke slovu a opět dokazuje, že když má točit s herci bez opory digitálních technologií, je "tříčtvrteční". Hlavní tváře jsou nevýrazné, dialogy připitomělé (viz ten o Nietzschem, který má asi naznačit, kolik ví vzdělanější americký divák o legendě světové filozofie), patos se tentokrát snaží vyhnout nacionální notě – kupodivu poměrně úspěšně – ale stále má dar nechtěně pobavit (Kdo je to? – MŮJ TÁTA :o))). Technicky to šlape slušně, hezky se na to kouká, ale dojem zabíjí rozvláčná a značně nezáživná druhá polovinu filmu. Stačilo přidat trochu nadsázky a slevit z okatého ekologického moralizování... a Den poté mohl být dokonce lehce nadprůměrným cukrátkem pro oko. Takhle je to pěkně vyhlížející a veskrze průměrné nic s VELKÝMI efekty. (02.06.2004)

Prvá polovica The Day After Tomorrow poteší, ale ničím neprekvapí. Všetko sme to už videli v traileri. A druhá už len nudí a nudí. Síce nie najblbší sci-fi počin Rolanda Emmericha, ale najmenej zábavný. Zatiaľ čo Stargate a Independence Day boli úprimnými hračkami priznaného dospelého dieťaťa, The Day After Tomorrow je vážne sa tváriaca dráma o veľké veci sa snažiaceho priemerného filmára. (26.05.2004)

Asi poslední z těch velkejch Emmerichových velkofilmů, ve kterém hraje samozřejmě prim zkáza katastrofických rozměrů. Rozhodně na tohoto režiséra, který se v podobném typu filmů vyžívá a je to jeho styl nemám žádnou pifku, jeho Godzillu miluju od dětství a je to spíše kousek od kousku, který mi sedne více. Bay je u mě over the top, ale jednou za čas nemám problém vypnout mozek a užívat si destrukci. Problém ale je, že mě mezi obyčejnými lidmi (nekritiky) oblíbený Den poté dlouho míjel a nebavil mě tak, jako třeba 2012. Rád bych se na něj jednou kouknul znovu a obejktivně pro sebe zhodnotil. btw : ti vlci fakt příšerní, ale což i horší triky je třeba ocenit :D PS : Takovej lehčí nadprůměr, ale je pravda, že jsem film sledoval po očku a nevěnoval mu plnou pozornost (třeba bych ale právě proto ale naopak přihoršil)...60% (30.11.2014)