Annika

Tento britský televizní kriminální seriál nás zavede do Skotska, kam je čerstvě převelena inspektorka nově vzniklé námořní jednotky. Naše hrdinka se jmenuje Annika a přestěhovala se z norského Osla společně se svou dospívající dcerou, aby se ujala své vedoucí funkce. Jako šéfová oddělení asi nemá předchozí zkušenosti s touto funkcí a proto nám může připadat, že se v tom tak trochu plácá jako ryba na suchu. A jelikož na západě už nějakej ten pátek koluje trend pohlavní rovnoprávnosti, kde se musí dodržovat nějaký ty kvoty u vedoucích funkcí, tak jsme svědky tohoto panoptika, kde slabší a méně schopné ženy poroučí zkušenějším chlapům, kteří si to samozřejmě nechají jako trubky líbit a poslouchají na slovo jako koníčci své žokeje na dostihové dráze. Samozřejmě nadřízená naší hrdinky je taktéž žena a od té chvíle, co naše hrdinka dělala tiskovou konferenci, kterou zpackala a musel to za ní dokončit její mužský policejní kolega jsem pochopil, že je to tak trochu parodie na dnešní ulítlou dobu a začal jsem si to užívat plnými doušky. V každém dílu jsme svědky nějakého toho mordu, který se odehraje v blízkosti vody, kam ihned přijede naše speciální jednotka a v průběhu dílu vše objasní. Případy to nejsou nějak složité, takže člověk moc nepoužívá tu svojí mozkovnu. Tady se spíš jedná o celkem originální nápad tvůrců, kdy nechají hlavní hrdinku vést monolog na kameru, kde promlouvá k divákům své vnitřní pochody a dozvídáme se v nich mnoho mouder ze severské mytologie a celkově z literárních příběhů, které se odehrávají na vodě a které jsou vždy propojeny s tím daným případem vraždy. Bystřejší diváci si to dokáží propojit a je to pro ně zábava. Ti, kteří jsou méně sečtělí a jejich kulturní rozhled končí u marvelovských konzumních superhrdinů anebo u přeplácáné a podle mně zpackané Duny, tak jim to nic nedá a nepochopí pointy těch daných dílů a proto budou hodnotit jako průměr. Ale pro nás světaznalé a sečtělé kulturní profesionály je to jednohubka s trochou připepřené ironie. Do toho všeho nádherná krajina skotské vysočiny a chrochtající akcent skotských buranů. Výsledek je takový, že jsem i díky výkonu hlavní představitelky Nicoly Walker přesvědčen o mírně nadprůměrných kvalitách tohoto televizního počinu a proto dávám podle mně zasloužených 70%. (06.01.2022)

Už od traileru na mě tenhle seriál dýchal pohodovu atmosférou a zajímavým nápadem, kdy hl.postava promlouvá k divákovi a vysvětluje své pocity, či jen pomrkne. Na to vlastně v každém dílu na začátku, vypráví nějakou norskou, či vikingskou povídku/legendu, která v daném díle je vlastně přirovnáním k oné vraždě, kterou vyšetřují. Všechny postavy jsou výborně napsané, a každá má něco do sebe, avšak Annika hraná N.Walker je bezkonkurenčí. Její hlášky, prupovídky, dialogy, prostě super. Každý díl má vlastně jedno svoje vyšetřování a celá první sérií je provázána "jen" rodinnými problémi, s dcerou, láska, atd.. Ono se zdá, že to je nuda, ale právě od druhého dílu jsem se nesmírně těšil, na tuhle linku než na to vyšetřování. To jak Annika se baví s dcerou, popichuje se s psychologem, dvojsmyslné vtípky, pak prohodí několik zajímavých monologů k divákovi... Moc se těším na pokračování, jelikož ten konec.....wtf? :D 8/10 (15.02.2022)

Tenhle seriál s klidem mohu doporučit, ale nikoliv jako „kriminálku“, protože samotné krimi-zápletky jsou slabé, na úrovni průměrných až podprůměrných obdobných seriálů; v každém díle je honička . Co je naopak velmi osvěžující a podstatné jsou příběhy, které vypráví samotná Annika a které se analogicky promítají do kriminální zápletky a postav. Druhým velkým vkladem je prostě brilantní humor a ironie, kterou místy ani nadprůměrně znalý člověk angličtiny nestíhá. (05.01.2022)

Krimisérie, která nechává dost prostoru i pro pozadí a soukromý život a vztahy jednotlivých postav. Nicola Walker je skvělá jako vždy, i když na motiv, kdy se hlavní postava obrací na kameru s různými úvahami a hláškami, jsem si musela chvíli zvykat. Zajímavé je použití severských bájí a literárních příběhů jako "leitmotivů" jednotlivých dílů, které pak různým způsobem souvisí s daným příběhem. I když samotné kriminální případy jsou spíše průměrné a nijak zvlášť originální, právě tyto zvláštnosti a také vyvíjející se osobní vztahy a pronikání do minulosti hlavních postav mne na tomto seriálu bavily nejvíce. Na další sérii se ráda podívám. (26.11.2022)

Další netrefa s Nicolou Walker, která kdysi patřila mezi mé oblíbené herečky. Vybírá si ale podivné herecké příležitosti. Podivný – to je asi nejvýstižnější označení postav tohoto seriálu, které jako by často byly spíš robotem než člověkem. Mají ploché emoce, chybí jim bezprostřednost, instinktivní touha po životě a lidská přirozenost, jsou pasivní a otrávení, zapojují se pomalu a působí jako duševně zanedbaní. Nejsou „podivní“ tím sympatickým a často i vtipným způsobem, jakým to bývalo typické u různých Sherlocků a dalších žánrových špiček. Do očí bije nejvíc podivnost Anničiny dcery Silvie, u které se dá omluvit telecím věkem, ale vylepšující koření seriálu tím zrovna nevzniká. Co se mi na seriálu líbí? Samozřejmě mé oblíbené deštivé počasí a konstantní podzim. Potom je to rozhodně často se usmívající Nicola Walker – netradiční to úkaz. Je to příjemné, i když je vidět, že to není zadarmo a i jako záměrná součást profilu vyšetřovatelky působí její bezstarostná a veselá nátura často až příliš nuceně. Líbí se mi také intermezza s monology hlavní postavy, které diváka provází Anniččinou minulostí i mýtickou minulostí míst, na kterých se případy odehrávají. Nudnou plochost postav a důvtipnost krimipřípadů asi tak na úrovni Vražd z Midsomeru to už ale nevyváží. (05.10.2022)