Hellbender
Obsahy(1)
Jak vypadá horor, který natočila Adamsova rodina? Odpověď dává snímek Divoženka, počin, za nímž stojí manželé John Adams a Toby Poser a hlavní roli v něm hraje jejich dcera Zelda Adams. Strýčka Festera tu sice nenajdeme a černého humoru je tu také pomálu, nicméně sociopatický je snímek poměrně důsledně. Adamsovi natočili hutný atmosférický horor plný pohanského a notně vaginálního okultismu o matce a dceři, které žijí osaměle na svém zalesněném pozemku a společné chvíle si krátí vycházkami po okolních lesích a skládáním heavy metalových písniček. Šestnáctileté dívce se ale stále méně chce věřit, že má vzácnou chorobu a díky ní se nesmí stýkat s jinými lidmi. Naopak, má čím dál větší podezření, že její matka je ve skutečnosti čarodějnice. Divoženka vybočuje z linie dnešních arthousem nasáklých minimalistických okultních hororů tím, že se poctivě snaží přijít s vlastním originálním pojetím čarodějnických mýtů. Na jednu stranu je to nepokrytě komorní, v mnoha významech toho slova rodinná záležitost, na druhou ale rozhodně nečekejte nadšenecký amatérismus. Adamsovi mají do tradiční rodiny rozhodně daleko a zneklidňující nezávislé filmy natáčejí už řadu let. Není divu, že Divoženka stihla očarovat diváky nejednoho žánrového festivalu. (Festival otrlého diváka)
(viac)Videá (1)
Recenzie (33)
Jasně, je to indýčko jak vyšitý a odpovídají tomu jak finance, tak herecké výkony. Ale dokud se film cca v posledmí třetině nerozhodl hrát na artovou notu, dalo se na to jakž takž dívat. Třeba úvod byl nad očekávání dobrý, sem tam si film vypomůže slušnou atmosférou a nakonec i herečky v jistých polohách když už nic, tak alespoň neurazí. Těch pár efektů je sice mizerných, ale nějak jsem neměl potřebu si nad nimi pohrdavě odfrknout. Tak nějak to plynulo k mírně lepšímu průměru, ale Adamsovi to nakonec zvorali. I když ne úplně. 40% ()
Pánové, vězte, že když vám nějaká dáma položí otázku, jste-li jste ženatý a máte děti, nemusí se z její strany jednat o zájem o vaší osobu, ale třeba jen o vaše maso a krev... "Sociopatický film plný pohanského a vaginálního okultismu", tak tahle charakteristika z anotace mě fakt dostala. A já dostal příjemný a fajnšmekrovsky libový divácký zážitek. Výtvor za nemnoho doláčů a přitom filmařsky výborně zmáknutý, se svébytným režisérským rukopisem a hlavně s hodně originálním pojetím čarodějnic. Máma s dcerou, dům na samotě, procházky krásným okolním lesem, na povrch se postupně deroucí rodinné tajemství, tajemná kniha, výuka kouzel (ovšem úplně jiným stylem než třeba v Potterovi), entomofagie, zvracení si krve do obličejů, sem tam nějaká ta vraždička, no a když holky nemají co dělat, dají si spolu cvičně slušný bigbít ve stodole... Takový milý malý komorní rodinný horror, táta za kamerou, máma a dcerka před kamerou. Tihle Adamsovi (nebo Poserovi) musí být celkem fajnově neformální famíle. A muzika, kterou obě ženské ve filmu dělaly, měla myslím něco do sebe. ()
Příjemný malý čarodějnický horor, kde po delší době čarodějky čarují. Matka vypadá jako rozená čarodějnice, dcera rovněž není modelkou, což je v tomhle případě v pořádku. A jak Izzy dospívá, touží stále více poznat svět lidí, jenž jí je stále upírán. A matka ví velmi dobře, proč má dceru držet stranou. Ostatně její vlastní matka ukázala, čeho je taková čarodějka schopná....sežrat půl vesnice! Dle některých ohlasů jsem očekával amatérskou ubohost, leč dostal jsem obstojný snímek určený menšinovému publiku. Dobrá kamera, skvělá hudba a naprosto parádní les. Prastaré stromy, porosty kapradí, vodopád, stříbřité kaskády lesní bystřiny....nádhera. Ale chápu, že čistě městského člověka příroda neosloví. V příběhu o zasvěcení mne překvapil závěr a navíc se člověk dozvěděl, proč to mají čarodějky podobně jako kapradiny. Pro mainstreamového diváka, viz některá hodnocení, to opravdu není. 3,5* ()
„Čarodějnice jsou osoby, které uzavírají s ďáblem řádný spolek a přijímají ďábla za svého pána. On jim za to propůjčuje konati rozličné, nadpřirozené věci..“ Ano, pane Kaplický, ale co s nimi v časech, kdy je nezákonné prověřit, jestli: „The darker the whore, the brighter the flame.“? To jsme dobobligovali.. Rodinný mimostudiový podnik, který nyní investoval už i do steadicamu a dronu, zaujme samozřejmostí, s jakou jsou podávány současné svízele čarodějnictví a matriarchátu. Výsledkem je osobitý coming-of-age movie, co mimo jiné předesílá, že lidská přirozenost je postavena nad rozlišování dobra a zla. A mainstreamový hororový divák si pod sebou z nudy podpaluje hranici.. ()
"Jedla šišky, zeleninu, necítila chtíč ni vinu. Potom přišla tequila, plavala v ní žížala. Teď jí živé maso chutná, mutr striga bude smutná." Obrázky lesa a kapradin bohatě ilustrovaná metodická příručka "Jak (ne)vychovávat problémové dítě", určená všem matkám samoživitelkám a samooplodnitelkám s dítětem typu andílek, ukrývajícím v sobě (ty geny, ty geny) lítou šelmu. Ovšem marná sláva, ani dodržování rad z příručky nám nezaručí, že dítě vychováme k mírnosti, vlídnosti a empatii, aby nám v pubertě potomek nezvlčel (znám, mám syna a dceru :-)) a v dospělosti pak nesežral půl vesnice, včetně kamarádů a rodinných přátel. Nicméně, matinka, rádoby veganská striga, by si měla zamést před vlastním zubatým prahem. Když ji Izzy vyprovokovala a šelma ukrytá v mutr vybafla děsivým ksichtem jako při Valpuržině noci, naskočila mi husí kůže dva palce vysoko. Celý film mírná, sympatická bosormilfka a najednou hnusné BAF! Btw, proč vlastně pít tequilu i s živou žížalou? Inu, magie vychází ze strachu. Čím více strachu ze smrti proudí v krvi oběti, tím větší sílu nám dá. Dobré vědět. Proto je tak důležité jíst zvířátka ještě zaživa. A vesničany taky, samozřejmě. ()
Galéria (16)
Fotka © Shudder
Reklama