Réžia:
Pavel HášaScenár:
Ota OrnestKamera:
Jiří KadaňkaHudba:
Petr MandelHrajú:
Václav Postránecký, Radoslav Brzobohatý, Petr Čepek, Radovan Lukavský, Ladislav Frej st., Ondřej Vetchý, Jana Brejchová, Svatopluk Skopal, Otakar Brousek ml., Ladislav Županič, Vladimír Ráž (viac)Obsahy(1)
Římská republika trvá už několik století. Na počátku 80. let př.n.l. se schyluje k občanské válce mezi populáry, v jejichž čele stojí Gaius Marius, a aristokratickými optimáty, vedenými Luciem Corneliem Sullou. Gaius Marius, sedmkrát zvolený konzulem, uskutečnil zejména v armádě prospěšné změny. I některé první zákony prosazované jeho stranou byly demokratické. Později se spojil s demagogy a jeho úsilí se zvrhlo. Byl to naopak Sulla, který si přál upevnit moc senátu jako záruku pořádku a římských ctností. V peripetiích občanské války si několikrát Sulla a Marius vyměnili moc nad Římem. Marius zemřel a Sulla po třech letech krvavé diktatury odstoupil. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (29)
I přes chvílemi pohádkový nádech a některé druhořadé herce osmdesátých a devadesátých let, kteří mi zde překáželi, můžeme brát SULLU jako pozůstatek excelentního herectví předlistopadové generace. "Nová vlna" z počátku devadesátých let, přinesla podobných, kvalitních inscenací opravdu dost. Československá hra na římskou politiku plnou krve mne bavila. Brilantní dialogy (rozhovor Sully a Herrenia - dokonalý) a Caligulovské osudy - na jejichž konci čeká smrt. ()
Zaujímavý osud Sullu je tu znázornený príliš teatrálne a až do očí bijúco veľmi inscenačne. I napriek jasným kulisám, kde nebudete od toho očakávať žiadny historický veľkofilm, mohli tvorcovia prostredie zobraziť lepšie, dialógy medzi postavami jednoznačnejšie. Divadelné prvky sú skôr na škodu a neznalec histórie je celkom stratený, obávam sa, že nepochopí deju, ani čo sa vlastne stalo. Hoci treba uznať, že dejinné udalosti tu boli vykreslené zhruba ako sa stali. ()
Výborná inscenace podle ještě lepší divadelní hry, která by klidně mohla sloužit i jako rozhlasové zpracování. Na škodu by to nebylo kvůli kulisám, které jsou ještě televiznější, než u televizních inscenací bývají. Ale chyběl by pohled na parádní herecké výkony Maria Brzobohatého a Sully Postráneckého. Vynikající římský filmový bonbonek, kterému k dokonalosti chybělo snad jen setkání Sully s Caesarem (a možná větší využití Pompeia Magna). ()
Ano, je to přehlídka herecké elity a téma je nadčasové. Ale na můj vkus je tam až moc postav, které jsou potom - s ohledem na stopáž - nahozeny jen velmi hrubou omítkou, předvedou jednu charakterovou vlastnost a zmizí z obrazovky. V paměti uvízl snad jen Kepkův neholený holič. A dojem taky kazí papundeklové dekorace. ()
Dovoluji si upozornit na výjimečnou kvalitu textu Ferdinanda Peroutky. Jedná se, podle mne, o jednu z nejlepších divadelních her, napsaných v českém jazyce. Osobně ji řadím výš, než kterýkoliv dramatický kus Peroutkova přítele Karla Čapka. Hře zřejmě ve větším průniku do obecného povědomí zamezily jen smutné historické okolnosti po 2. světové válce. Své plné uznání ale kupodivu nenašla ani po roce 1989, což bych přičetl hodnotovému zmatku, ze kterého již asi cesta dopředu nevede. Ale k inscenaci samotné. Těžko něco podstatného namítat proti výběru herců, režijní pojetí je zřejmě také přiměřené, přesto tomu asi schází nějaká "šťastná", inspirovaná chvíle nebo snad názorem spřízněný tvůrčí a herecký soubor, těžko říci. Prostě velké dílo, důstojné (po mém soudu) velkého dramatického textu, nevzniklo. Je to dobrá, nadprůměrná televizní inscenace, ale ne více. Možná jindy nebo jinde, anebo jen v našich myslích či srdcích. ()
Reklama