O Nesytovi

Humorná pohádka, která se neupíná na studiové exteriéry a nechá vyniknout Zounarovo korpulentní tělo. Tady ještě byl snesitelný, když ho například vidím v Ordinaci v roli zlořáda je jeho herectví k smíchu. Ani tady nepodává nic za co měl být chválen, ale jeho role je vesměs podávána komickou formou, kterou obstojně zvládá i za cenu přehrávání. Zounar v roli jedlíka sežere všechno co vidí, má pro strach uděláno, a získá si i sympatie. Božena Němcová by z něho měla radost. Diváci si naposledy Zounara užijí v roli, kdy se jim vyloženě neprotivěl a vydařená pohádka je na světě. Jistě jste už ale viděli lépe scénáristicky vystavěné pohádky. 60% (02.05.2012)

Nesyta je chudák pořád hladový a tak jde kam ho z hladu šilhající oči vedou a hladem se třesoucí nohy nesou, aby našel někoho, kdo ho vezme do služby, ve které by se do syta najedl. Pak už to je vykrádačka jiných pohádek. Nejzábavnější je, jak na vsi jsou lidi zděšení, když je někdo trochu zamatlaný ve tváři. Hrůzou z toho mohou zešílet, byť jinak je v nažehleném a načančaném oděvu Div, že člověk necítí vůni Arielu i z obrazovky. Ovšem největší ustrnutí nastane, když se zohyzdí princezna, a to šátkem kolem krku, dvěma uvolněnými pramínky vlasů a šmouhou na čele a tvářích. (15.01.2012)

Vtipné spílání čertů na Odměnín: "Spíš by to měl být Zlodějkov." Nesyta svým poctivým přístupem nejen k jídlu, ale i k práci vede k přičinlivosti celou vesnici i peklo. Hezky vykreslený vztah princezny k Nesytovi - překvapí závěrečnou "svatební" scénou. Herecky příjemné obsazení, Zounar si počíná rázovitě. Líbivé zasazení do přírody (Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm) umocňuje svěží hudba Petra Ulrycha. (24.01.2010)

Martin Zounar vyfásne v pekle Luciperův kabát, kde v každé kapce najde nějaký ten krejcárek nebo zlaťáček. Anžto Čerchmant je liška podšitá, bude Zounar vypadat jako vágus dokud kabát nesundá. Takže nasyslí hafo peněz a koupí si princeznu. Všecko už známe z "S čerty nejsou žerty". Tady je to podáno v nudné, dlouhé a nezáživné formě. Hvědzu si zaslouží jen Linda Rybová, bo jí to sluší. (08.05.2013)

Příjemná pohádka, která sice úplně nenadchne, ale hlavně neurazí, má jasný a čitelný příběh vycházející z klasiky, slušnou hudbu Petra Ulrycha a pěkné karpatské exteriéry. Klad oproti jiným je např. také v tom, že i malé role hrají, ne jen pobývají na obrazovce. Zounara nemusím a pravdou je, že mnohdy přehrává, což ale vynahrazuje pohledná Rybka. (15.01.2012)