On se bojí
Beau Is Afraid
Beau Is Afraid
Beau Is Afraid
Réžia:
Ari AsterScenár:
Ari AsterKamera:
Pawel PogorzelskiHudba:
Bobby KrlicHrajú:
Joaquin Phoenix, Patti LuPone, Amy Ryan, Nathan Lane, Kylie Rogers, Denis Ménochet, Parker Posey, Zoe Lister Jones, Armen Nahapetian, Julia Antonelli (viac)Obsahy(1)
Beau sa bojí – života, sveta a najmä svojej mamy. Na ceste na rodinnú návštevu je vtiahnutý do nečakanej špirály absurdných udalostí, ktoré si nedokázal predstaviť ani v tých najtemnejších snoch. Na šialenej púti plnej humoru, desov a dobrodružstva sa tak musí samotársky podivín vyrovnať so svojimi strachmi a konečne vziať život do vlastných rúk. (Filmtopia)
(viac)Recenzie (232)
Tohle byla tak neskutečná psychologická scifi sračka, že nic nedávalo smysl. Hroznej trash, kdo se rozhodne si to pustit, tak upřímnou soustrast. 5% ()
Tak tohle byl zážitek. To by mohlo být i celé hodnocení, protože to lze myslet pozitivně i negativně. "Že film není pro každého" zde platí dvonásobně. Vlastně ani nevím, zda se mi líbil. Jen vím, že je jedinečný a zvláštní. Asterovo předešlé filmy mám moc rád, ale i když byly také velmi nevšední, měli nějakou pevnou strukturu. On se bojí je zbavený veškerých příběhových hranic a působí jako když se vám zdá sen, kdy se věci nahodile mění a vidíte bizarní věci. Myslím, že pro velkou část lidí tenhle film bude jen "bizár". Pro někoho i nudný bizár, ale mě celé tři hodiny zajímalo, kam snímek dospěje. Přišlo mi to celé jako skvělé zobrazení vnímaní psychicky nemocného člověka a také zobrazení špatného vztahu syna s matkou. Ale čert ví...každý si v tom najde možná něco jiného. Joaquin Phoenix je naprosto dokonalý a po filmařské stránce je film moc povedený. Spousta nápadů, nečekaných řešení. Je hodně zajímavé kolik energie a nápadů tvůrci vrazily do tak divácky nepřístupného filmu. Je to film, an který se nezapomíná, ale vidět ho znovu nemusím. Takže znovu říkám...byl to zážitek. 60% ()
Jestli to někdy pochopím tak možná přidám i pátou hvězdu. ()
Dva dny jsem to v hlavě nechal ležet a přemýšlel, jaké dám hodnocení. Z kina jsem odešel s pocity smíšenými, protože na jednu stranu jsem větší slátaninu neviděl a na druhou stranu jsem si to strašně užil. Byl to jeden z nejoriginálnějších filmů, co jsem za poslední dobu viděl a Ari Aster si musel šlehnout něco neskutečnýho, aby to vymyslel a Joaquina (a samozřejmě i ostatní herce) pustil do práce. Arimu dali kompletní režisérskou volnost a vzniklo z toho strašně zajímavé dílo s kvalitním humorem, které však často stagnovalo tím, jaké přehnané sračky se tam dějou. Mám rád dobrej bizár, ale občas co je moc, to je moc. A doporučit tenhle film je nemožný úkol. Jedním slovem bych ten film popsal a to je krásné anglické slovíčko "kvalitní CLUSTERFUCK", jehož definici bych se mohl do češtiny pokusit přeložit jako "úplné selhání nebo velmi vážný problém, ve kterém dochází k mnoha chybám nebo problémům současně". STEJNĚ TOMU DÁM 8/10! ()
Vzhledem k tomu, že jsem psychiatr a chci se specializovat na lidi se schizofrenii, tenhle film byl jako dar z nebe. Už od traileru bylo jasné, že Beauoe trpí schizofrenii a během filmu prochází psychotickou atakou. V každé scéně jsem viděl něco, co zažívám v práci, všímal jsem si hodně malých detailů, které svědší o tom, že Ari Aster si poctivě udělal domácí úkol, když pro film tuhle nemoc studoval. Beauouos je extrémně smutná postava a samotný film jeden j nejdepresivnějších, jaké jsem kdy viděl.... ale přesto jsem se strašně smál, někdy na tom, co mělo být vtipné, někdy na tom, že jsem se cítil jako v práci. Na konci filmu jsem byl smířený s tím, že maximálně 20% se opravdu stalo tak, jak to Buoyant vnímal, a zbytek byl výsledek jeho paranoje a halucinací. Zejména pasáž v divadle (nevím, jestli to měla být intermission) je jedna z nejlepších věcí, jaké jsem kdy viděl, a každý den checkuji internet, zda konečně objevím její soundtrack. Každopádně je to extrémně vyčerpávající film. Jeden z mých oblíbených, ale nebudu mít na něj energii dřív než příští rok. Konec rozpačitý, ale jinak nemám výhrady. Do kina jsem šel na rozpitvání prožitků někoho se schizofrenii a přesně to jsem dostal v plné palbě. ()
Skvělou černohumornou satirickou první polovinu zabíjí ta druhá, nudná sebestředná slátanina. Zde chtěl být Ari tak odlišný od zavedených konceptů, až doputoval za hranici divákovi snesitelnosti. Škoda. Joaquin to hraje fakt dobře! ()
To byla kravina. 3h o hovně. ()
0/10 ... v polke som odisiel ... nedalo sa to vydrzat ... asi som prilis plytky na tieto sťaby intelektualne hovadiny bez akejkolvek pointy ... ()
Kouknul jsem na to jen kvůli Phoenixe, a z důvodu že miluju filmy od Ariho Astera. Třeba takový Slunovrat nebo Děsivé dědictví bylo pro mě on top. Ale snímek Beau is Afraid, bylo něco naprosto jiného. Bylo to o člověku, který se už od utlého dětství bojí své matky, a proto má možná takové příznaky i v dospělosti. Je to hodně zvláštní a zároveň zajímavě natočený film. Musím uznat, že stopáž mohla být rozhodně kratší, a nic by na tom neubralo kvalitu, kdyby byl snímek kratší. Ale za Joaquina se prostě musím postavit a říct, že to zahrál opravdu na výbornou, a doufám že za to dostane alespoň nějaké ocenění. Nevím jak na tento film pohlížet, protože od Astera předchozí snímky taky byly psycho, ale toto bylo ultra mindfuck od kterého jsem tedy čekal víc. Mám rád tyhle ,,horory'' nad kterými si řeknu ,,wtf? co jsem to právě viděl'' ale toto bylo už moc asi i na mě, zkrátka film se mi líbil, ale že bych si ho pustil ještě někdy znova? těžko říct. Zkrátka bych se do toho už jooo hodně nutil. Raději zůstanu u filmů výše zmíněných. Ale ohodnocení odpad si to rozhodně nezaslouží, a tím že mám Ariho a Joaquina rád, tak tady zanechávám čtyři hvězdy, a doufám že příště se Aster bude držet při zemi, ať se kvalitou rovná výborným Slunovratem. Za mě takový lehký průměr no. ()
Surrealistická noční můra Ariho Astera. Film mě velmi překvapil. Ani vlastně nevím, co jsem od něj původně čekal, ale určitě to nebyl onen finální produkt, který jsme dostali. Celému filmu kraluje Joaquin Phoenix, který je po celý čas filmu úplně stejně zmatený, jako obecenstvo sledující jeho třeskutou cestu na plátně kina. Ať už jde o šílený úvod v Beauově bytě, úzkost přinášející ubytování u zvláštní rodinky, surrealistické divadelní představení, plot twisty nabyté finále či poslední až Kafkovská scéna soudu, film vás vždy něčím příjemně překvapí. Herecké výkony jsou fantastické a podtrhují velmi zvláštní a zmatenou atmosféru celého filmu. Jediné co bych snímku je jeho stopáž (tři hodiny je prostě moc) a možná až velké přehlcení různými tématy. Máte totiž pocit, že za tři hodiny vidíte 4 plnohodnotné kratší filmy. Což jsem sice předtím vyzdvihoval, jelikož ano je to něco neotřelé a zajímavé ale zároveň to celý film komplikuje a neusnadňuje to jeho komplexnost, která by se ve filmu jistojistě nacházela i bez přehlcenosti různorodými tématy. ()
5/10 | Nepatřím do Asterova fanklubu a jak s Hereditary, tak i s Midsommar (v původní i DC verzi) mě o své autorské genialitě přesvědčit nedokázal, ale trailer na jeho poslední film mě zaujal jednak účastí chameleona Phoenixe, kterého rád uvidím kdykoliv v čemkoliv a jednak avizovaným žánrovým posunem od hororu k zábavně absurdnímu dramatu s prvky komedie, takže jsem se rozhodl dát mistrovi další šanci. A protože každý dobrý skutek je po zásluze potrestán, dostal jsem po dějové stránce nudný psycho trip s precizním řemeslným zpracováním v úmorném tříhodinovém balení, který je ze všech dosavadních Asterových filmů zdaleka nejvíce over the top. | Trailer totiž poněkud klame tělem a film je bohužel typická artporn záležitost pro festivaly, ve které po nějaké komedii nebo zábavě v jakékoliv podobě není ani stopy. Zato zde divák narazí na nesmyslné dialogy, nelogické chování postav, náhodně řazené wtf scény, monotónní děj bez nějaké gradace, natož jakékoliv pointy, který by mohl trvat 10 minut (tak jako Asterův dekádu starý kraťas, ze kterého film vychází), nebo současné tři hodiny, ale klidně třeba pět hodin a vyšlo by to nastejno a jak jinak než snahy o jakési podobenství, případně alegorii, na každém kroku. Aster v průběhu celého filmu konstantně přepíná z podivného psychologického dramatu do naprosto full retard režimu a zase zpátky, což je první hodinu zajímavé, druhou hodinu poněkud únavné a třetí hodinu už značně nudné. | Plusové body za kameru, která sem tam předvede stylový pohyb v prostoru, hudbu, výpravu (městská ulice v úvodu filmu je skvělá), pohádkově atmosférickou divadelně-animovanou sekvenci uprostřed filmu a samozřejmě především za Phoenixův mimořádně obětavý výkon (kdyby si za roli nakonec odnesl nějakou tu sošku, tak by to bylo zcela zasloužené). Jinak je ovšem sledování Asterova nejnovějšího počinu podobný zmatek/utrpení, jaké zažívá hlavní postava filmu. | PeZet ()
BIZÁR. Pokud bych měl hodnotit 1 slovem. Pan Arister si zde léčil pravděpodobně nějaká svá poporodní traumata , nebo to celé spáchal pod vlivem LSD. Nicméně , když tohle dílo po skoro 3 hodinách končilo , nějak sem si pomyslel , že bych se i klidně mohl dívat co bude dál. Použiju odstavec z nejmenované knihy : Může to být vzpomínka z dětství ,scéna porodu , karmický vzorec , fylogenetická epizoda nebo démonické zjevení. ()
Psychologicka halucinacia. Dej absolutne nepredvidatelny metraz uprimne film som dopozeral na 4 x takze definitvne by stalo zato si ho pzriet znova..mozno inokedy. Mal som pocit ze to cele bolo fikcia ()
Ťažko pozerateľný, úzkosť vyvolávajúci a veľmi divný. Film ktorého myšlienky alebo samotný význam treba hľadať. Pomerne artový a rozhodne polarizujúci. Nie bezchybný, ale pre fanúšikov bizarného umenia rozhodne atraktívny. ()
Ari Aster vytvořil jedny z nejlepších hororů dnešní doby, ale to co předvedl v Beau Is Afraid je velké zklamání. Původně jsem chtěl dát dvě hvězdičky, protože tolik talentu a úsilí nějaké ocenění zaslouží. Bohužel příběh je neuvěřitelný mišmaš a posledních 30 minut to vygraduje do takové úrovně nesmyslnosti, že jsem musel hodnotit ještě hůř. Bylo hezké, že si režisér vyzkoušel pár filmařských stylů, ale to celek, kterého jsou 3 hodiny, nezachrání. Malá role Billa Hadera pobavila. ()
Cokoliv nad 3 hvězdy je pózerství. Nechápu, jak si mohl kdokoliv myslet, že ze 7 minutového, 10 let starého kraťasu bude svkělej materál na 180minutovou stopáž. Ari Aster je pro mě posledních pár let jako zjevení a jeden z nejelpších artových režisérů desetiletí. Ale někdy je potřeba rozeznat kde končí art a začíná prostě jen míchanice nápadů, které do sebe nezapadjí nejen jako celek, ale ani jako jednotlivé segmenty. I filmy, které zdánlivě nemají strukturu mají nějakou strukturu. Tady jsem bezmála 3 hodiny sledoval, jak Ari chrlí jeden nápad za druhým a přitom nic z toho co jsem viděl potom, nijak neobjasňovalo to, co jsem viděl předtím. Není to alegorie, není to satira a ani to není horor. A ze všeho nejvíc to není dobrý. ()
Film jsem neviděl celý, páč má 179 minut a to ať se na mě nikdo nezlobí, nestálo to ani za 60 minut. 179 minut se dá strávit lépe, třeba hraním gamesky, samohanou, chlastáním, nebo balením nějaké škeble. Záleží na vkusu každého soudruha. ()
Co se tak honí autorovi a těm, co tohle pustili do kina, v hlavě? Zjevně podobný zmatek jako ve filmu, nebo opravdu věřili v úspěch? Začátek dobrý, i vtipný, Phoenix hraje jak o život, ale pak se to rozpadne pod návalem autorské masturbace, která se naprosto vykašle na diváka a chrlí jeden nápad za druhým a už je v podstatě jedno, co se na plátně děje. Pointu jsme pochopili už na začátku. Jenže to trvá 3 hodiny. ()
Pokud bych vytvořil žebříček nejdivnějších filmů, které jsem viděl, tenhle by tam na sto procent byl. Joaquin Phoenix byl pro mě vždycky pan Herec a po Jokerovi mi dokázal, že zahraje prakticky cokoliv. Role psychicky narušených lidí mu vyloženě jde a já si ani nechci představovat, jak se na tuhle roli připravoval. Původně jsem se těšil na horor, tohle je ale čistá sonda do života nemocného člověka, což znamená, že průměrný divák absolutně nepochopí, co se tam vlastně děje. Tak jako já. ()