Vive

Vzhledem k tomu, že jsem psychiatr a chci se specializovat na lidi se schizofrenii, tenhle film byl jako dar z nebe. Už od traileru bylo jasné, že Beauoe trpí schizofrenii a během filmu prochází psychotickou atakou. V každé scéně jsem viděl něco, co zažívám v práci, všímal jsem si hodně malých detailů, které svědší o tom, že Ari Aster si poctivě udělal domácí úkol, když pro film tuhle nemoc studoval. Beauouos je extrémně smutná postava a samotný film jeden j nejdepresivnějších, jaké jsem kdy viděl.... ale přesto jsem se strašně smál, někdy na tom, co mělo být vtipné, někdy na tom, že jsem se cítil jako v práci. Na konci filmu jsem byl smířený s tím, že maximálně 20% se opravdu stalo tak, jak to Buoyant vnímal, a zbytek byl výsledek jeho paranoje a halucinací. Zejména pasáž v divadle (nevím, jestli to měla být intermission) je jedna z nejlepších věcí, jaké jsem kdy viděl, a každý den checkuji internet, zda konečně objevím její soundtrack. Každopádně je to extrémně vyčerpávající film. Jeden z mých oblíbených, ale nebudu mít na něj energii dřív než příští rok. Konec rozpačitý, ale jinak nemám výhrady. Do kina jsem šel na rozpitvání prožitků někoho se schizofrenii a přesně to jsem dostal v plné palbě.

66%, 2/5 dávam, pretože si myslím, že má prehnane vysoké hodnotenie. Úžasný nápad, skvele vybraní herci, príťažlivé prostredie amerického midwestu... ale tam to končí. 1) Dialógy sú strašne cringe. Snažil som sa vydržať celý seriál, ale posledné 3 epizódy som preklikal z nudy, už som nemal energiu na tie sračky, ktoré hercom išli z úst. Je to napísané prehnane dramaticky, 90% dialógu z budúcnosti mi prišlo, akoby ho písal dekompenzovaný schizofrenik. 2) kinematografia. seriál evidentne nemal veľký rozpočet... ale to málo, čo mali, využili na zbytočné efekty. kamera stojí za nič, vyzerá akoby sa vôbec neplánovala. Akože nič zlé... ale ani nič zaujímavé. A 3) príbeh... po prvej epizóde som mal pocit, že každá ďalšia je len recyklácia. Nič nové sa nestalo, príbeh išiel strašne pomaly - s tým nemám problém, keby aspoň rozvíjali postavy, ale ani to sa nestalo.

85% what the fuck? za mňa 50% maximálně.____ K seriálu som sa dostal randomne, bez předchozího doporučení, bez čítaní recenzií, bez traileru. Musím sa priznať, že prvá sezóna bola nad moje očakávania, s Tonym som súcitil, bol som k jeho situácii empatický, humor bol fajn, hudba velice dobre vybraná, počul som veľa oblúbených pesničiek, prostredie malého rurálneho mestečka taky príjemné. K hereckým výkonom toho veľa čo povedať nemám, nikto nebol príšerný, nikto nevynikal, takový priemer, ale bohužial aj tým, že nikomu na zapamatovatelné výkony nebola poskytnutá možnosť.____ Lehký oddychový seriál na večer s vínom. Ok.____ Potom prišla 2. a 3. sezóna. Čím dlhšie som s Tonym trávil čas, tým viac ma začalo jeho chovanie srať. Za celý seriál sa skoro vůbec nezmenil, stále bol arogantný debil ktorý sa k luďom kolem choval ako k hovnám... a o scénu později bol zase milý, rozdával šťastie, ktoré jemu samotnému chýbalo. Niekedy bolo pendlovanie mezi jeho náladami tak výrazné, že som mal pocit, že sa dívam na úplne inú postavu. V lepšom prípade hrubá porucha osobnosti, v tom horšom proste nekonzistentný charakter. Nemám skúsenosť s ostatnou tvorbou Ricky Gervaise, ale v After Life sú charaktery napísané mizerne. Každý má svoje problémy, ale u nikoho neriešime ich príčinu, nesnažíme sa postavy zmeniť a niečo naučiť, za 3 sezóny sa nikto ani trochu nezmení. Polovica postáv sú terčom trápnych vtipov, každá scéna ten samý fór ako přes kopirák, polovicu vtipov hovorí sám Tony, ale pretože strazil manželku, ostatné postavy i my diváci to proste musíme odpustiť. Seriál nám nedovoľuje mať na Tonyho iný názor než ten, ktorý do nás tlačí Gervais. 1x za epizódu mu jedna z postáv povie, že sa k ostatným chová hnusne, na pár minút má náhled, sentimentálnu chvíľku a potom sme opět u trúchlení, smutku... a výmluvách. Tony je manipulant, používa svoju životnú situáciu, aby sa dostal z každého konfliktu. Dúfal som, že sa za 3 sezóny zmení, ale nie. K tomu sa ešte vrátim.____ Ostatné postavy... jesus. Ako som už povedal, každá scéna, každá epizoda cez kopirák. Krátke seriály s ensemble castom by sa mali snažiť vyťažiť z každej minúty čo najviac, dať postavám príbeh, motiváciu, explorovať ich problematiku, posunúť ich charakter na lepšie miesto, než kde boli na začiatku. After Life robí presný opak. Vedľajšie postavy sú buď stereotypy určené pre jednoduchý humor, alebo nástroje na "rozvoj" postavy Tonyho. Je evidentné, že Gervais nemal tušenia, čo s postavami robiť, pre nikoho okrem Tonyho nemal plán. Ku koncu tretej sezony som viditelně cringeoval pri každej Brianovej (hoarder) a Kathinej scéne, ale hlavne mi bolo hrozne ľúto hercov, že museli hrať takéto bezcharakterné postavy v divadle určenom len pre Tonyho a pre nikoho iného. Gervais sa snažil vytvoriť nám k postavám sympatie, ale očividne on sám k nim sympatie nemal. Kath mohla byť skvelá postava, miesto toho som sa musel dívať len na to, ako je osamelá. Zaujímalo ma, prečo je osamelá, ako jej můžou ostatní pomoct atd. Miesto toho dostala v posledných 5 minútach seriálu psa a od mňa sa čakalo, že sa u toho kurva rozbřečím. Brian... čiastočně imponujúci ako schizofrenik, za celý seriál nedostal ani trochu pomoci. Mohol by som o tom pokračovať ďalej. After Life beriem ako kaziustiku, ako písať bezcharakterné inkonzistentné postavy bez účelu.____ Posledné epizódy som videl len zo zotrvačnosti. Na konci som bol až nahnevaný. 3 sezóny sa nedeje nič a potom zrazu každý má happyend. O tom, že si na poslednú chvíľu našli partnetov, sa nebudem ani vyjadrovať. Absolútne scenáristické dno. V polovici 3. sezóny som premýšľal, či sa Sandy a Roxy nevrátili z důstojnosti k sebe, pretože na tomto seriáli proste nechceli pracovať.___ Původně som chcel 50%, v priebehu písania recenzie mením na 30%.___ Záver: Seriál so skvelým potenciálom, začal dobre, ale Ricky Gervais nevedel, ako pokračovať. Zbytočne mnoho sentimentalizmu, pseudofilozofie, sebelítosti a neschopnosti na sebe zapracovať a posunúť sa ďalej. Seriál o sebeckom chlapovi bez kúsku sebareflexie, seriál sebecký, venujúci sa jedinej postave, aj to nie správne. Kinematografia nezaujímavá, humor 50% okej, 50% ponižujúci a trápny, postavy nudné a ploché, príbeh nulový. Snaha hovoriť s divákom o osobných problémoch bola, bohužial to zostalo len u slov.