Dva roky prázdnin

Dnes už legendární seriál z dětství na motiv románu J.Verna. Mraky let to nedávali a většině z nás z toho utkvěla titulní píseň v podání K.Černocha. Naštěstí to aspoň vydali na dvd a tak jsem to mohl zase vidět. Abych řekl pravdu na začátku asi jako většinu z vás mě čekalo velké zklamaní a to v podobě nového dabingu (původní si asi nikdo z nás nepamatuje) ale tohle co nám připravili je děs a zmar!! Horší dabing jsem ještě nezažil.Naštěstí aspoň písen nechali. Schodou náhod jsem před pár měsíci onu knížku četl aniž bych tušil ,že brzo uvidím i seriál. Tvůrci to pojali hodně volně a a první 4 díly jsou úplně o něčem jiným než je knížka. Tady se vydává na cestu 8 chlapců ve věku 17let a mín ,kdežto v knize je nejstaršímu 15 let a nejmladšímu 8 roků a je jich tam 14 a plavčík. Tady normálně odplují is posádkou a pak vezmou trosečníky z niž se vyklubou piráti ,kteří převezmou lod a chlapce vězní a chtějí po rodičích výkupné. Chlapcům se podaří uprchnout a zmocnit lodi s níž odplují a pak z troskotají na půstém ostrově. Jenže podle knihy se chlapci ocitnou na moři náhodou jelikož všichni byli nalodění a přespávali na lodi ,aby mohli ráno vyplout. Jenže posádka byla přes noc venku a jeden malý hoch v nerozvážnosti povolil lano a nic neřekl a tak se všichni ocitli na širém moři aniž tušili jak a pak ztroskotali na ostrově. Po té co jsou na ostrově už je to docela podobné knize aspoň z části. Vznikají mezi nima rozepře až se nakonec rozdělí. V knize není žádný trosečník s nima na ostrově a ani tam nepřijedou piráti pro zlato jako V seriálu. Piráti tam sice přijedou ,ale spíš jsou tam vysazeni. V románu se to celé odehrává na ostrově mimo začátku ,kdy plují sami na lodi. I tak je seriál pěkný hlavně jeho druhá polovina ,škoda že už se taková díla dnes netočí. (27.12.2008)

Pro mě to bylo dobrodružství, které si pouštím dodnes, kde cítím dech moře, šplouchání vln a modré nebe. Vlastně takové pěkné odreagování od všedních starostí. A váže se k tomu malá vzpomínka. Na konci naší ulice žil starý námořník, jménem Michal, který možná proplul všechny vody oceánů. Měl vypravěčský talent a já byl vděčným posluchačem. Ještě dnes si pamatuji, jeho příběhy, které se někde odehrály pod souhvězdím Jižního kříže nebo u Hornova mysu. Škoda jen, že sny s tímto seriálem a starým Michalem odešly kamsi do ztracena spolu s dětskými léty. (11.02.2020)

Konečně jsem se odhodlala podívat se na tento dobrodružný seriál ze svého mládí, od jehož sledování mne kdysi odradil zde několikrát zmiňovaný špatný dabing. Teď jsem jej utlumila a podložila titulky a během dvou večerů si jej promítla. Byly to příjemné večery hlavně díky krásné průvodní melodii, která prostupuje celým příběhem a dokresluje jeho podmanivou atmosféru. Verneovy romány milovala kdysi celá moje generace, stejně jako já tento seriál. Robinzonáda několika chlapců, kterým se prázdninový výlet plachetnicí poněkud protáhl díky bouři a ztroskotání na neznámém ostrově a přinutil je, postarat se o sebe v divočině, to je velmi lákavé téma pro všechny snílky i dobrodružné povahy. Kdo by nechtěl pociťovat vítr ve vlasech a poslouchat šplouchání mořských vln při sledování modrého nebe nad hlavou a nekonečného oceánu kolem. Kamarádské vztahy i vzájemné rozmíšky, které dramatické soužití trosečníků doprovázejí jsou přesvědčivé, stejně jako život na opuštěném ostrově, který se díky zásobám z poškozené plachetnice, stává uvěřitelným. Myslím, že i dnes by chtěl mnohý kluk či holka prožít napínavé prázdninové dobrodružství jako Gordon, Brian, Doniphan, Baxter či Wilcox, ale pak se zase v klidu vrátit ke svému počítači do civilizace. Seriál skončil, sny zůstaly. (19.06.2016)

Tak tohle je seriál mého dětství. Seriál úplně nejseriálovější. Pro mne zkrátka zážitek na celý život. Tak moc jsem se tehdy těšila na každý další dí! Tak moc mě bralo to „Vzhůru na palubu“ a všechno ostatní. A nostalgicky mě to bere do dnes. Napjatě jsem čekala na další reprízu, ta se však nekonala (kromě čtyřdílné podoby na tehdejší OK3 s rychlodabingem). Vášeň pro moře a plachetnice mi zůstala. Jak jsem zajásala, když před dvěma roky vyšel seriál na DVD. Naprosto příšerným dabingem jsem ani překvapená nebyla (ačkoli na sekundu se mi zastesklo po tom starém dobrém), stejně bych si pustila originál. Ale i titulky v tomto případě chtějí slušnou představivost a alespoň maličko francouzské ucho na úplné výpadky. Ptát se „proč?“ je asi zbytečné v dnešní době konzumu. No, ale musím se přiznat, že jsem viděla jen tři díly a líbilo se mi to pořád… a ten zbytek si, nevím proč, tak nějak šetřím. Hloupost? Možná. Ale vím, že nejsem sama. (26.07.2011)

Vzhůru na palubu, dálky volají... Odrostla jsem sice Julesi Verneovi i dětským dobrodružným seriálům, ale nikdy není na škodu si dětská léta připomenout. Bojovala jsem s příšerným dabingem a natvrdlostí hlavních postav, přesto jsem si Donifana a jeho partu svým způsobem zamilovala a těšila jsem se na každou etapu jejich velice dobrodružné dovolené. (09.08.2009)