Within Our Gates

NFR 1992 (05.04.2004)

Within our gates a Birth of a nation sú ako jing a jang. Ako hmota a antihmota. Alebo inak. Pokiaľ ste videli Griffithovu snímku, treba vidieť aj Micheauxovu. Alebo naopak. Trochu nechápem nízke hodnotenia, asi sa jedná o negatívny rekord filmu z knihy 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, pretože režisér ako afroameričan ukazuje niektorých členov svojho národa ako asociálne živly, niektorí vám budú nesympatickí a negatívne zasiahnu svojou zlomyselnosťou do deja (gossip nigga mi pripomínal výrazom Ibiho Maigu, čiernu baču) a niektorí, ako reverend, svojou manipulatívnosťou a zbabelosťou skôr smiešni. Ďalej niektorí bieli obyvatelia podporujú rozvoj vzdelávania, takže slovo propaganda je trochu prehnaná . Takže pred sto rokmi vznikol odvážny film, ktorý sa snažil nie až tak čiernobielo (filmový materiál a osadenstvo čiernobiele samozrejme je:)) vykresliť pomery afroamerickej komunity v Spojených štátoch, čo je problémom aj pre dnešných režisérov v podobe riešenia rómskej otázky prostredníctvom filmu na našom území. Within our gates má scenár, ktorý nejde dopredu tak, ako očakávate, k slovu sa dostanú retrospektívy a divák môže mať v postavách trochu chaos. So zábavnosťou filmu to už po tak dlhom čase príliš žhavé nie je. (24.02.2013)

Tento kultúrne a historicky významný film mi pripadá skôr ako amatérske domáce video, než ako jeden z "1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete". Hoci prechovávam úctu k prvému černošskému režisérovi a k jeho snahe, keď chcel vytvoriť akúsi protiváhu k rasistickému filmu Zrodenie národa, predsa len, Oscar Micheaux nebol žiaden Spike Lee. Jeho film je naivný ako telenovela, s až ochotníckym prehrávaním väčšiny hercov. Údajne je to dráma, ale gestami a grimasami hercov to často vyzerá skôr ako nepodarená groteska. Statická kamera niekedy pôsobí trochu amatérsky, keď postavy ujdú zo záberu, ale inak je to nakrútené pomerne zručne. Film určite má aj výborné momenty, spomeniem napríklad šikovnú náboženskú manipuláciu černochov čiernym kazateľom a potom ešte pôsobivú scénu, keď "najlepší priateľ bieleho muža" skončí obesený aj s tým svojím úškľabkom. (17.08.2021)

U některých filmů mě prostě fascinuje jejich historie. V případě prvního dochovaného snímku, který natočil černošský autor, je to především proto, že dlouhých 70 let byl považován za ztracený, až se pak objevil ve Španělsku. Ze španělské verze byl restaurován. Bohužel se nedochovaly původní anglické mezititulky, ale pouze překlady španělských. To samo o sobě však na snímku, který se zabývá rasovou problematikou a utlačováním černochů, které v té době nadále probíhalo, nic nemění. Stopáž se podle všeho zachovala kompletní, ač byla ve své době cenzurována. Není se čemu divit. Jsou zde scény na svou dobu celkem intenzívní, jen kdyby nebyly tak přehrávané. Co však kazí dojem, to je kvalita obrazu, ale také třeba herecké výkony. Dívat se na film jako na propagandu je hloupost spíš bych v tom viděl snahu se bránit, ukázat, že ve společnosti prostě rasové problémy jsou a přetrvávají. Přesto je pravda, že na tohle se prostě dnes dobře nekouká. (26.01.2014)

Within Our Gates je druhým filmem, který jsem od Oscara Micheauxe viděla a jen díky tomu, že ten druhý byl o dost horší, hodnotím tento jako podprůměrný. Snaha vytvořit film jako protiváhu Griffithovi je patrně jediná informace, která k tomuto snímku může navnadit, protože bohužel všechny aspekty snímku jsou bídné. Herecké výkony jsou ochotnické, plné patosu u všech postav, scénář je nelogický, kamera špatná, kompozice taky. Vzhledem k nízkému rozpočtu je to pochopitelné, ale ta stavba příběhu prostě nedává smysl a navíc tu není vidět, čím vlastně černoši trpěli. Kladné postavy totiž často stojí spíše proti ostatním černochům, než proti bílé většině a vyznění nezachrání ani poslední část s lynčem a pokusem o znásilnění, protože se objeví jako lichá skutečnost, nemá žádnou návaznost na motivaci hlavní hrdinky ani neosvětluje např. její jednání. (17.01.2023)