Ukolébavka

Leonetti nejspíš nikdy nebude hrát v rámci žánru režisérskou Ligu mistrů, ale v EL určitě patří do širší špičky a tady to potvrdil. Tématicky se nejedná o nic převratného. Mámu, tátu a mimino straší potvora vykukující tu ze zrcadla a tu ze skříně, přičemž coby agenty vysílá na průzkum batolecí skřety. Já vím, že takhůle to zní strašně pitomě, ale ono to docela funguje. Režie dokáže celkem solidně pracovat s napětím a démoni nevypadají úplně špatně. Navíc sedělo mi i obsazení a Oona Chaplin je pro mě další z nedoceněných hereček. Jenže jak to pomalu postupovalo, tak všechna ta klišé řvala čím dál tím výrazněji a vrcholem všeho bylo, když to zase všechno hodili na ubohou Lilith. Nicméně závěr celkem vyšel a tak jsem ve finále relativně spokojen, protože jsem víceméně dostal to, co jsem čekal. 65% (01.03.2023)

Příběh čerpá z původního semitského mýtu dosti volně, ale je poznat, že někdo měl přece jenom docela slušně načteno. Podle kabalistů odpovídá klifotické sefiře Keter démon Taumiel, nazývaný též Dvě hlavy. Dvojhlavé monstrum se do filmu tudíž dostalo z jiného kouta téhož mytologického okruhu. Už v klínopisných a později hlavně v hebrejských pramenech se uvádí celá řada formulí a amuletů sloužících k zapuzení Lilit, např. tato: „Ó, ty létající bohyně, (...) ó, ty škrtičko jehňat. Do domu, kam vstoupím, nevstupuj. A do dvora, kam vkročím, nevkračuj. Ó, ty, která létáš v temných pokojích, okamžitě zmiz, zmiz, Lilit, lupičko, lámačko kostí.“ (Sýrie 7. nebo 8. stol. před n. l.) Formule k jejímu přivolání se v nich však nenachází ani jedna. Kdyby ta „ukolébavka“, o níž je řeč ve filmu, opravdu existovala, byla by naprostou vědeckou senzací. Doporučená literatura: Siegmund Hurwitz: Lilith, die erste Eva (Zurich 1983), Barbara Black Koltuv: The Book of Lilith (York Beach 1987), Ludwig Blau: Das altjüdische Zauberwesen (Budapešť 1898), T. Witton Davies: Magic, Divination and Demonology among the Hebrews and their Neighbours (New York 1969), T. Schrire: Hebrew Magic Amulets (New York 1982). (01.02.2023)

Vždy ocením dobře provedený horor se strašidelnou atmosférou a originální zápletkou. Nyní tedy velmi zajímavá bájná bytost, která lstí připraví matku o její dítě. Ač se dílo může zdát na první pohled průměrné, velmi cením práci pana režiséra. Ten vybudoval naprosto parádní napětí a zodpovědně se snaží diváka strašit po dobu celého filmu. Sledující se tak rozhodně nenudí a v momentě, kdy snímku zdánlivě dochází dech, je film chytře obohacen o nové postavy. Mezi ně patří například pološílená sestra hlavní hrdinky a závěr nabere zcela nový rozměr. Vzhledem k obsahu, ten rozměr myslím tak trochu doslovně. 74% (21.02.2023)

Neprešiel skoro ani jeden deň, čo som videl The Offering, kde vyčíňal Dybbuk a už je tu ďalší horor zo židovského prostredia, ale tento krát ide po postavách samotná princezná pekla Lilith. O nej legendu poznám i keď o jej hudobnom nadaní ešte nie. John R. Leonetti je dobrý kameraman, ale len priemerný režisér, lebo všetkým jeho videným filmom som dal nanajvýš tri hviezdy a poslednému The Silence už len 2. Iný režisér by asi z tohto námetu vytrieskal maximum atmosféry a napätia. No John až tak schopný nie je a predhodil nám pomaly sa rozvíjajúci príbeh s kopov vaty a nezáživnosti. S démonických postav určite nevynikla babizna, tých tu už bolo veľa i oveľa prepracovanejších, zato dieťa z dvoma hlavami malo nejaký potenciál. Len som bol prekvapený, že samotná Lilith sa ukázala len na konci a aj jej vizáž za moc nestala a nanu som vsádzal najviac. Takže atmosféra slabá, lakačky žiadne a triková stránka tiež nič moc, ale zas zrkadlový vchod do podsvetia bol vynaliezavý i zaujímavý. Keby sa viac pritlačilo na pílu a démonické postavy by stali za viac ako za niekoľko dolárov, tak by to filmu rozhodne prospelo. Tak ani pri piatom jeho filme ma nepresvedčil o jeho režisérskom talente, ale aspoň to bolo celkom stráviteľne. Silne 3*. (01.02.2023)

Plus je, že sa straší takmer stále a už od úvodu sa na nič nečaká. Ďalej tiež, že postavy medzi sebou komunikujú ako normálni ľudia, snažia sa problém riešiť a správajú sa v rámci žánru vcelku rozumne. A pre mňa osobne je kladom i príbeh, i keď je tuctový - mytologický background Lilith ma bavil a pri pár ľakačkách bol i jej vzhľad ala Batsheeba z Conjuringu vcelku funkčný. Lilimy (zdeformované deti) boli už však skôr na smiech. Ďalším mínusom je, že John Leonetti, dvorný kameraman Wanových najväčších hororových peciek, na režisérskom kresle proste nie je Wan a svoj najlepší a jediný nadpriemerný horor (Annabelle) si vyplytval pri svojom debute. Toto je už moja tretia skúsenosť s ním a znova to dopadlo priemerne, a to ešte ak si spomeniem na hororovo vlažný záver s nie práve najlepšími momentami (ktoré mali byť strašidelné ale pôsobili smiešne, i vďaka slabým hercom) sú ešte 3* prívetivé. 50-55% (28.04.2023)