Boiling Point
Réžia:
Philip BarantiniKamera:
Matthew LewisHrajú:
Stephen Graham, Hannah Walters, Jason Flemyng, Ray Panthaki, Vinette Robinson, Áine Rose Daly, Lourdes Faberes, Malachi Kirby, Rosa Escoda, Alice Feetham (viac)Obsahy(1)
Šéfkuchaři Andymu směna v jeho restauraci ani nezačala, a už nestíhá. Je poslední pátek před Vánoci, a tak si chce fajnové jídlo dopřát snad každý. Hosteska přijala příliš mnoho rezervací, nespokojený kontrolor šmejdí v kuchyni a do toho všeho má dorazit i Andyho mentor, kuchařská ikona, přicházející bez varování, zato s partnerkou, uznávanou food-kritičkou. Hůř snad být nemůže. Jednozáběrová jízda hektickým večerem začíná… Britský film s famózním Stephenem Grahamem v hlavní roli se žene kupředu nesmlouvavým tempem práce v gastrobyznysu. Trefný ale bude připadat všem, kterým se pod tíhou profesního stresu někdy zavařila hlava. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (350)
| 80% | Parádně atmosférický one-shot film, který si jen nehraje na one-shot, ale opravdu jím je. Stupňující se napětí, chemie mezi postavami a parádní herecké výkony mě opravdu emočně zasáhly. A i když mi prostředí profesionální anglické kuchyně nic neříká, stejně se tenhle kousek zařadil mezi to nejlepší co jsem v roce 2021 viděl. ()
„Jídla se stále vracejí, protože netrénuješ svůj tým. Už mám po krk toho, jak vaše chyby házíte na nás. Všichni tu tvrdě pracují. Makají, aby ti vydělali peníze. Ale ty... Nemáš vůbec ponětí. Můžeme se tu uhonit, protože jsi ta nahoře. Jsi ale tak blbá, že si to neuvědomuješ. A navíc chceš, abychom vařili mimo menu, steaky pro blbý influencery. A nikdy nedáš alergeny do systému, abychom museli luštit tvý ručně psaný poznámky. Kdyby ses chvíli učila, jak vést restauraci, místo děvkaření na sociálních sítích, tak bychom nebyli v takových sračkách.“ Vinette Robinson se do toho náležitě obula. Intenzivní náhled do chodu jedné opravdu vytížené restaurace, kdy směna šéfkuchaře Stephena Grahama, který neprožívá nejpovedenější období, sotva začala a už nestíhá. Problémy se kupí, navíc u jednoho stolu čeká na jídlo jeho mentor s uznávanou kritičkou jídel. A celé je to natočené na jeden vtahující záběr. Výsledek je svěží, realistický, skvěle zahraný a do puntíku rozplánovaný. Jen na pilu tlačící závěr mi nesedl. PS: V luxusní restauraci by každopádně servis jídel či vína vypadal krapet jinak. ()
„ANO, ŠÉFE! …“ Natočeno na jeden zátah. Prostě takovej kousek života… těch, co stojej za kusem flákoty na našem talíři v restauraci. Já vám nevím… když máte TAKOVOUHLE restauraci, měl by bejt šéfkuchař vyrovnaná osobnost. Když není, dopadá to v ní jako v hostinci „Na růžku“ (takže u Rumpála). Čekal jsem víc. Ale to snad všichni, co v hospodě dělali… Takový Pohlreichovo „Ano, šéfe“ má v sobě kolikrát víc VŠEHO! Ale pravda, nemá takovou kameru a není natočený na jeden zátah… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nikdy jsem nebyl v restauraci. (Ne vole, Růžek se nepočítá!) 2.) Jsem Šéfkuchař. A už mi z toho jebe... /// Thx za titule „Daflor“. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
To, co spočátku vypadá na poměrně oddechový snímek zasazený do zákulisí luxusní restaurace, postupně se mění na slušný nervák, který si žádá od diváka vystoupit z tradiční komformní zóny. Ruční kamera beze střihu navozuje až pocit neklidného slídění a navrch v nejedné chvíli s námi vykráčí i tam, odkud bychom možná raději utekli a přesunuli se úplně jinam. Občas to nebylo nejsnadnější strávit, nejen díky nepříjemým vyústěním, ale i mnohdy ukřičeným postavám, ale ten stres, nervozitu a zmatek uprostřed jak běžných starostí na pracovišti, tak několika těžkých selhání, se tvůrcům na diváka (alespoň v mém případě) podařilo provést dokonale! Barantiniho aktuální film přichází s nezvyklou formou, ale naštěstí nestojí jenom na ní, neb minimálně stejně mě dokázalo zaujmout i dění ve zvoleném prostředí či herecký výkon Stephena Grahama v hlavní roli. Samotný závěr, který mě hodně překvapil, hodnotím určitě jako jeden z výrazných kladů, které sehrály roli při mém hodnocení, byť z pohledu tvůrců bych se určitě nebál samotní drama šéfkuchaře Andyho po takovém zvratu ještě víc rozvinout a chvíli pokračovat. Bod varu je 10. filmem z nedávno uplynulého roku 2021, na který jsem se rozhodl podívat, což možná není příliš reprezentativní sbírka, ale když se tak dívám na většinu těch ostatních, nemám pocit, že bych ho pěknými 4 hvězdičkami přecenil. Za mě učitě jeden z (nej)zajímavějších snímků poslední doby. [75%] ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (9)
- Stephen Graham (Andy) a Hannah Walters (Emily) jsou ve skutečnosti manželé a vedou spolu produkční společnost Matriarch Productions. Graham je dyslexik a v rozhovoru v roce 2019 přiznal, že mu manželka předčítá scénáře. (DavePave)
- Filmovanie prebiehalo v londýnskej štvrti Dalston. (MikaelSVK)
Súvisiace novinky
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Přichází den, kdy se každoročně obracíme na nejoblíbenější uživatele, aby se nám svěřili se svými topkami 3 filmů (a případně 3 seriálů) uplynulého roku. Od loňska je navíc doplňují i vybraní… (viac)
NEJ filmy a seriály roku dle žebříčků ČSFD
Rok 2021 proběhl z hlediska kinematografie v o něco menší nejistotě než rok 2020, kdy byly v důsledku virové epidemie zavírány kinosály a filmové premiéry se houfně odsouvaly, což trvalo až do… (viac)
Mám to přesně mezi silnými 4* a slabými 5*, ještě si ale počkám na to, jak se mi to rozleží v hlavě. Já bych ten plný počet hrozně rád dal, protože je to skutečně mistrně natočené, dost uvěřitelně zahrané (ačkoli u hlavního herce bych drobné výčitky měl) a hlavně mě naprosto fascinovalo, jak dokonale a přesně se to dokázalo orientovat v tom restauračním chaosu. V žádné luxusní restauraci jsem sice nikdy nedělal, ale nějaké zkušenosti z tohohle oboru mám trochu zažité a hlavně taky odpozorované, takže sám moc dobře vím, jak moc velký to je zmatek a řehole, mít plnou restauraci a ve všem se perfektně orientovat. Sice kuchaři tady dělají pár věcí, které by v luxusní restauraci nesměli ani při všech problémech co tu nastanou, ale s tím takový problém skutečně nemám a pro přesnou představu to postačí naprosto dokonale. Hodně se mi líbí taky to, jak je to celou dobu vedené. Sice zamrzí, že se zde dalo rozehrát víc (třeba se zákazníky u stolu č.7) a to s těmi oříšky je docela předvídatelné a když na to konečně dojde, na chvíli celý ten dojem "obyčejného dne v luxusní restauraci" trochu přestane fungovat, ale jinak to celé šlape skutečně velmi dobře a uvěřitelně. Navíc dost oceňuji i to, že se to nesnaží přicházet s nějakými přehnanými problémy jen proto, aby to celé působilo hektičtěji. Právě naopak, až na výše vyjmenované mínusy je to hektické přesně tak, jak to může při normální směně být. A ani se to nesnaží tuhle profesi příliš démonizovat, jelikož to není naplněné jen samými průsery. Spíš to ukazuje, jak moc si hosté stěžují na úplné chujoviny a doufám, že těm, co Bod varu uvidí, nějak dojde, že některé jejich problémy s obsluhou a jídlem mohou být úplně absurdní a kdyby byli v kůži toho číšníka nebo kuchaře, stěží by to zvládli líp. Velkou výtku mám ale k závěru, který už právě přehnaný je. Čistě metaforicky se dá brát docela v pohodě, ale vzhledem k tomu jak maximálně realisticky to je celou dobu vedené, tak to působí jako přílišné tlačení na pilu. Dokázalo mi to celkem dost pokazit celkově nadšený dojem, protože míň vypjatý konec by mi do toho seděl daleko víc, ale při psaní tohohle komentáře jsem se nakonec rozhodl, že tu slabou pátou hvězdu nakonec přidám. Ten důvod je celkem jednoduchý. Osobně začínám být docela vysazený proti filmům natočeným na jeden záběr, protože režisér počítá s tím, že jenom za tu formu ho budou všichni opěvovat a tak to většinou stojí jen na ní a obsah je buď slabý, prázdný nebo blbě vedený. Vždycky to dá práci, natočit film na jeden záběr, to nepopírám, ale postavit to na tom je pořád určitá forma odbytosti. Bod varu ale funguje přesně tak, jak bych si takový typ filmu představoval, takže si za to ten plný počet prostě zaslouží. Navíc to dost věcí rozvíjí i na pozadí, takže se rozhodně nejedná o žádnou vyprázdněnost hrající jen na formu, ne, Bod varu svůj jednozáběrový vizuál skutečně využívá dost inteligentně a pracuje právě i s obsahem. Ale ještě uvidím, až se mi to rozleží v hlavě, přinejhorším půjdu o hvězdičku dolů. Z toho se svět snad nezboří. Slabých 5* () (menej) (viac)