Než sa diabol dozvie, že si mŕtvy

Tak jak sem se radoval na začátku We own the night, když byla Eva Mendes v prádléku a rozvášněná, tak tady sem si zrovna neužil Hoffmanovu šukačku s dlouhým záběrem na jeho bílou prdel. Jinak ale zajímavě natočenej thriller, ze kterýho je hodně cítit snaha o nějakou inovaci zaběhnutých vyprávění podobných příběhů a celkem se daří, různý flashbacky a flashforwardy jsou dobře poskládaný a solidně pochopitelný, i když si režisér musel pomáhat časovými nadpisy, ale to byla fakt nezbytnost, jinak by to byla šílená motanice. Co se týká příběhu, tak je hodně depresivní ale zároveň napínavej a to hlavně zásluhou fakt úžasný ústřední dvojice Philip Seymour Hoffman a Ethan Hawke. Škoda jen blbýho a uspěchanýho konce (20.02.2008)

Slabošští sourozenci bývají obvykle moje parketa, ale to zejména proto, že se nakonec ukáže, že umí i něco jiného než smutně vzdychat. Inu, zde se to příliš neukázalo, film se v podstatě zabýval hlavně tím, že vzdychal předtím, nějaký potom, koho to zajímá. Nicméně co si tak říkám, tak konec byl vcelku uspokojivý. Nicméně za mou spokojenost (lépe řečeno za absenci rozčarování) může zejména Ethan Hawke. (09.09.2008)

Cynicka spirala zlych rozhodnuti tiahnuca hlavnych akterov neodvratne na dno priepasti. Nechronologicke rozvrhnutie pribehu posobi viac ako obzvlastnenie, nez nutny dramaturgicky pristup. I ked zase v tom pripade by vyskyt nepravdepodobnych zvlastnosti a prilis velkych nahod bil do oci este viac. Spatne prave ich zaradenie v klucovych momentoch (samotny prepad ako i otcove konecne prezretie do skutocneho pozadia tragedie, ktore zase raz robi z NY malu dedinu...) znizuju vysledny celkovy dojem. 70% (26.12.2007)

Zajímavý film, kde vládne herecké obsazení a nápad. Největší problém jsem měl vžít se do příběhu, jelikož do poloviny filmu mě bylo naprosto ukradené jak to celé dopadne. Závěrem je to už o něčem jiném, skoro bez minuty nudy. Kdyby byl film o několik minut zkrácen tak by to byl lepší divácký prožitek, takhle je to dobrý nápad s nudným provedením. Mé hodnocení 2,5 hvězdičky... Marisa Tomei je okouzlující... (06.07.2008)

Sice mě trochu mrzí, že vyprávění postavené na promíchané kauzalitě a nepředvídatelnosti byl ponechán dost nedoslovný a otevřený závěr, ale jinak předvedli Lumet a s ním i všichni přítomní herci vskutku obdivuhodné výkony. Depresivní, hluboko pod kůži se deroucí příběh dvou životních ztroskotanců, který od začátku řádně utahuje šrouby a nezanechá v divákovi ani jiskřičku pozitivní energie. Takhle vypečenou rodinku Hollywood snad ještě nepamatuje, vzešlý poznatek "Jak křehké mohou být rodinné vztahy tváří v tvář těžké životní situaci" mi bude pulzovat v hlavě ještě hodně dlouho... (18.09.2016)