Réžia:
Adéla KomrzýScenár:
Adéla KomrzýKamera:
Prokop SoučekHudba:
Marek MrkvičkaObsahy(1)
Lekári Ondrej a Katarína sa pri svojej práci často dotýkajú nedotknuteľného. Priekopníci nemocničnej paliatívnej terapie otvárajú v dokumente Adély Komrzý témy, ktoré z našich životov v podstate zmizli. V prostredí robotickej medicíny a zbožšťovaných bielych plášťov orientujúcich sa na chorobu ako takú, sa do pozornosti vracia človek. V intímnych rozhovoroch lekári so svojimi pacientmi hľadajú odpovede na otázku, na ktorú sa v nemocniaciach, kde život končí pre väčšinu ľudí, bohužiaľ zabúda: „Ako žiť dobrý život aj s chorobou?“ Film zaznamenáva tri roky na Oddelení paliatívnej starostlivosti v pražskej nemocnici. Tím odborníkov pomáha pacientom nájsť riešenia a urobiť rozhodnutie, ktoré pre nich v dobe nekonečných možností umelého predlžovania života môže byťsprávne. Pretože život neznamená iba to, že srdce bije a pľúca dýchajú… (Film Expanded)
(viac)Recenzie (32)
Velice silné a intenzivní... ale také lidské. ()
Padla tu otázka, kdo je vlastně doktor v 21. století? Takže? A co je to vlastně ta "paliativní péče" a proč je obecně vnímána, tak jak je? ... Doktorka Kateřina Rusinová/Urbancová byla i dětská herečka v těch osmdesátkách, studovala jak divadelní fakultu na AMU, (1996–2003), tak lékařskou fakultu na KU. ()
Výstižné pojmenování filmu. Když chcete v Česku umřít, tak vám to nedovolí, nebo umíráte sami, anebo se prostě jen “o smrti nemluví”. Léčebny dlouhodobě nemocných smrdí socialismem. Paliatr není cynik, ale především průvodce. Život s nemocí navzdory všemu totiž může být zalité sluncem. Projasněná atmosféra filmu totiž umožňuje naději - že proces umírání a jeho prožívání jsme schopni významně ovlivnit. Společně. Umíráme od první chvíle našeho narození. ()
Za kamerou se odehrávají příběhy z oboru paliativní péče. Není jednoduché se na to koukat a necítit silné emoce. Vlastně celý film není o ničem jiném, než o emocích. O tom, jak jim čelit, jak se naučit vnímat a poslouchat sám sebe. Je v něm obrovská pokora před životem i před smrtí. Přemýšlím, jakou musí člověk mít náladu aby unesl téma tohoto dokumentu, protože si myslím, že z něho (zcela upřímně) nemá být cítit soucit ani smutek, jen lehkost. Lehkost z aktuálních problémů, které každý den řešíme a pokora před tím, co nás zítra může potkat. Některé problémy řešitelné jsou, ty jiné už ne - a lepší varianta bude vždy ta první. Přemýšlím ale, jak moc je vlastně důležité umění se rozloučit, říct poslední myšlenku a odejít ve vnitřním míru. Přesně asi proto se nemohu považovat za nihilistu. Učíme se každý den a po celý život a učíme se i z těchto okamžiků, nelehkých a zcela jasných. Aby se jednou mohl někdo učit od nás - a získat tyto normálně nepřenositelné zkušenosti. Je to neustálý cyklus probíhající všude v přírodě, i uvnitř nás. ()
Uf... ()
Paliativní tým, to je velká věc. Ta ohromná snaha už začíná nést první ovoce. Ještě bych navrhovala spíš nějakou speciální formou vzdělávání pro lékaře, když je pacient ve stavu, kdy se sám rozhodnout nemůže. To by chtělo i svůj dokument, hranice etiky vs. záchrana života za každou cenu a dalším faktorem je kvalita života... Ale to je spíš na lékařskou komoru, než na filmaře, i kdyyyyž :) ()
Vysoká škola zdravotnej dokumentaristiky. Tento snímok je síce nesmierne depresívny, ale poskytuje tak dôležité a hodnotné informácie o paliatívnej starostlivosti, aké vo filme ešte nezazneli a poskytuje úplne odlišný pohľad na to, čo je primárnym zámerom tejto terapie. Klobúk dole pred ľudmi ako Ondřej a Kateřina, pretože to musia mať v sebe. Tento dokument určite nie je určený pre citlivé povahy a po zhliadnutí človeka prepadajú všelijaké emócie, ale ten odkaz je jasný a stojí to za pozretie. 80 % ()
Paliativní péče jako prvek lidskosti v komunikaci mezi pacientem a lékařem. Mám z filmu pozitivní dojem, kéž by byla přítomnost paliativců samozřejmostí v každé nemocnici. "Máme koncept, že lékař musí za každou cenu udržet pacienta při životě. Smrt je selháním. Hlavním bodem zájmu je nemoc samotná, ne člověk. Ale ptá se někdo pacienta, co ho ve skutečnosti trápí, jak chce svůj zbylý čas prožít?" ()
Silné téma, ale to pojetí mi úplně nesedlo; chce se mi jízlivě říci: Stars were born! ()
Silné téma samo o sobě. Kdo měl tu čest setkat se s prací paliatra, ten ví, jak nepopsatelně přínosná je. ()
Více podobných dokumentů! Opravdu velmi citlivě natočené. Přiznám se, že i já jsem měla o paliativní péči trochu zkreslenou představu a to jsem si myslela, že mám docela přehled, jak funguje. Za mě jednoznačných 5 hvězd! ()
Reklama