Obsahy(1)
O moravských Čechách, jejichž poklad má však portugalské kořeny... Dnešní příběh Lapidária se odehrává na Hané, i když se místo jmenuje Čechy pod Kosířem. Je tu zámek a obrovský park, o kterém odborníci říkají, že je to dendrologický klenot. A právě tohle místo si zvolil v polovině minulého století hrabě August Alexander Silva-Tarouca za rodinné sídlo. Pocházel z Portugalska a v jeho žilách kolovala krev inckých králů. Marie Terezie ho nazývala svým učitelem a rádcem. A právě hrabě August založil a začal kultivovat zámecký park. Na jeho panství často pobýval malíř Josef Mánes. Maloval členy rodu, zátiší v parku. V roce 1846 až 1870 strávil Josef Mánes u svých šlechtických přátel přes tisíc dnů. Synové někdejšího Mánesova hostitele vyrostli ve znamenité dendrology. Mladší z nich, Arnošt Emanuel, zvelebil známý park v Průhonicích. Starší syn František Josef II. pak dále kultivoval park rodového sídla v Čechách pod Kosířem. V roce 1945 se stal majitelem zámku stát. Napřed tady byla dělnická přípravka a potom internátní škola pro mentálně postižené děti. Starý zámecký park si dodnes zachoval své neopakovatelné kouzlo a paměť všech, kteří tudy prošli a zanechali v něm svou nesmazatelnou stopu. (Česká televize)
(viac)Recenzie (2)
Natáčeno za slavnosti pánů Silva Tarouků (převlečených za ně), i s výkladem o parku a taky Průhonicích, které vypěstoval jeden z bratrů. ()
Další ze zajímavých dokumentů. Není uvedeno zda rod Silva-Tarouca kolaboroval za druhé světové války s fašisty, ale těžko, když byla v roce 1942 uvalena na zámek nacistická správa. Restituce? Jinak dělnická přípravka mi vždy připomene, když jsem jako elév začal pracovat na krajském soudě v jednom nejmenovaném městě, kde senát I. hlavy byl složen z podobných kádrů. Za jeden rok někde stranou na zámečku v padesátých letech zvládly maturitu a právnický titul. Kam se hrabou zdiskreditovaná plzeňská práva! ()