Kde raky spievajú

Obával jsem se, že to bude čistě ryzí romantická záležitost s milostným trojúhelníkem, ale hle, ona se z toho vyklubala celkem zajímavá krimi story, kde do posledního okamžiku čekáte, jak to vlastně bylo a kdo vraždil. Jelikož člověk má načteno a nakoukáno, tak výsledek je jeden z těch, které diváka asi napadne, přesto dobře promyšlené a krásně natočené. (07.07.2023)

Červená knihovna z močálovitého amerického jihu s poměrně prostým příběhem, který balancuje mezi několika žánry. Ve výsledku je to takové rozvleklé, ale milé. Naťukne víc témat, ale neřeší je více do hloubky. Na úvod policie nalézá tělo mladého frajírka, a ač nikdo neví, zda šlo o nešťastnou náhodu, z vraždy obviní dívku, která už od dětství žije sama v domě uprostřed divočiny. Laskavá, milá, všímavá, z počátku negramotná, co nikdy nikomu neublížila, přesto obyvatele města dlouhodobě znepokojovala, protože – o samotářce nic nevěděli. Kvůli agresivnímu opileckému otci rodinu nejprve opustila matka, následně prchli i její sourozenci. Nakonec zmizí i nevyzpytatelný otec. Ona však zatne zuby a najde způsob, jak přežít i žít. Naivní na poli mezilidských vztahů se postupně v jejím životě objeví dva mladíci z města, kterým by samotářka s pověstí přeci mohla „ublížit“. Fajn kamera i britská herečka Daisy Edgar-Jones vedle opakovaně klopýtajícího střetu hrdinky s většinovou společností. (05.11.2022)

Milé prekvapenie. Čakal som miernu nudu, a ono to nakoniec bolo podané tak umne, že som bol v pozore až do konca. A veru aj ten koniec stál za to. Hoci si tento film užijú asi skôr ženy, musím povedať, že svojou kvalitou by mohol osloviť aj tých, ktorí nevyhľadávajú krimi romantiku s pomalým tempom. (14.10.2022)

Nevím, zda je takový i zdrojový materiál, řekl bych, že spíš ne vzhledem k tématům, které tu jsou načtrnuty, ale tahle filmová bažina je tak vypulírovaná až to chvílemi připomíná temnějšího Nicholase Sparkse. Pořád je to víceméně pohádka. Romantizující život o samotě v chudobě a bok po boku s přírodou. (09.09.2022)

Knihu jsem nečetl, takže jsem byl ušetřen všemožného srovnávání a očekávání. A mohl si užít film, o jehož ději jsem moc předem nevěděl. To, co jsem věděl předem a co bylo asi hlavním důvodem, proč jsem se na film podíval, bylo jméno hlavní představitelky. Daisy Edgar-Jones je pro mě objevem tohoto roku a když už pro nic jiného, tak kvůli ní stojí za to film shlédnout. To, jak se jí podařilo ztvárnit plachou, křehkou a přesto vnitřně silnou hlavní hrdinku, volá po pozornosti odborníků vyhlašujících všemožné herecké ceny. Za vypíchnutí stojí i výtečná výprava, práce kamery, hudba a vůbec celé vizuálno. Takže i přes oprávněné výhrady, které se týkají určitých dějových klišé, se na film (a zvlášť na jeho ústřední představitelku) prostě pěkně dívá. Za mě rozhodně palec nahoru. (20.11.2022)