tick, tick...BOOM!

Otvorene priznávam, že ten film by si odo mňa zaslúžil o niečo vyššie hodnotenie. Vie správne pracovať s emóciami, má vynikajúceho Andrewa Garfielda v hlavnej úlohe, perfektné piesne a aj téma o writer's block mi ako niekomu kto sa mimo svojho hlavného zamestnania, ktoré ho živí venuje pomimo aj profesionálnemu písaniu lyrics sadla ako uliata a dokázal som sa plne stotožniť s témou, ktorej sa Tick, Tick... Boom! venuje. Zároveň je to veľká pocta divadelným doskám, ktorá musí potešiť každého fanúšika divadla. A to je trocha ten môj problém. Ja totiž nie som nijaký veľký fanúšik divadla. Skôr preferujem tú filmovú tvorbu (obviously) a aj keď proti divadlu nič nemám, tak naposledy som v ňom bol snáď ešte na základnej škole. Vôbec nesledujem ani len svetovú divadelnú scénu, netuším kto bol Jonathan Larson a aj o Lin-Manuel Mirandovi som prvý krát počul iba nedávno pri "televíznej" premiére Hamiltona, ktorý mi však v podobe na televíznej obrazovke veľmi neučaroval (no uznávam, že naživo v divadle to musí byť neskutočný zážitok). Rovnaký pocit som mal aj pri Tick, Tick... Boom!, kde sa síce už nejedná "iba" o kamerový záznam predstavenia z divadla ako pri Hamiltonovi, ale kde mi taktiež prišlo, že toto by evidentne mohol byť perfektný zážitok v divadle, kde by to striedanie emócií a atmosféry (od veselo rozjuchanej po depresívnu) mohlo pôsobiť šikovnejšie, plynulejšie, hravejšie. To je vlastne problém, ktorý s Mirandom mám pri všetkých filmoch na ktorých sa podieľal, či už ako skladateľ alebo režisér. To čo bez pochyby funguje v divadle, nie až tak dokonale funguje vo filme. Predsa len sú to dve rozličné komunikačné média. A tak kde muzikálové čísla sú silou Tick, Tick... Boom!, tam je jeho slabinou vlastne väčšina scén kde sa práve nespieva. Raz je tu Jonathan šťastný, raz zaľúbený, raz deprimovaný, ale akoby tomu chýbala jednotná línia, celé sa to deje v takom nijakom slede udalostí bez pocitu, aby divák s ním tieto momenty hlbšie prežíval. Emočne to síce v mnohých scénach funguje tak akurát, ale vlastne to celé zo mňa vyprchalo akonáhle nabehli na Netflixe záverečné titulky. V divadle by som tento zážitok asi ešte prežíval niekoľko desiatok minút, vo filmovej podobe odznel až prirýchlo. CELKOVO: 6/10 (22.11.2021)

Garfield hraje dobře a téma též není zlé. Mám rád vztahová dramata, příběhy o umělcích a jejich tvůrčích procesích, jenže tento muzikál s blbým názvem je příliš tuctový, plytký a neatraktivní na to, aby stálo čas. Mohl bych dobrosrdečně říct, že to je relativně fajn, ač jsem se skvěle nebavil a dát vyšší hodnocení, ale nechci být nekonzistentní. Když to jen porovnám s takřka dokonalým All That Jazz, tak jsme úplně někde jinde. Oba filmy však dobře zakomponovali muzikálovost do obsahu. (01.01.2022)

Písně Jonathana Larsona jsou boží. Andrew Garfield v roli Jonathana Larsona je boží. Samotný scénář je boží. Tak proč se tomu filmu zdráhám dát plný počet? Protože režie Lin-Manuela Mirandy a vizuál toho filmu nejsou boží. Měl jsem celou dobu pocit, že látku báječnou ke zfilmování dostal do rukou rutinér a kameraman nasadil nezajímavý televizní vizuál. Je to velká škoda, protože jinak při poslechu písniček a při jednotlivých dialogových scénách jsem cítil obrovské vibrace a energii. Silných 8/10. (09.02.2022)

Na tak silné téma překvapivě plytký film - hrdinové se prý topí ve sračkách, ale v tomhle rozjuchaně hravém podání jsem nikdy neměl pocit že opravdu o něco jde, a žádná z postav mě nezajímala. Hrozně neživý film. I když se Garfield opravdu snaží a roste z něj docela zajímavý herec, a i když Miranda zaplétá zápletku a muzikálová čísla do sebe skoro jak Charlie Kaufman. Je to k ničemu, když nezvládá silné podání příběhu a nějaké emoce, což přitom v geniálním divadelním Hamiltonovi zvládal hravě. Ale tak pořád o dost lepší než In the Heights.   6/10 (10.02.2022)

Musím říct, že jsem si ze začátku s filmem příliš netykal a dlouho jsem si zvykal na způsob vypravění i interpretaci zpívané části, všechno si to v poslední třetině, která do mě solidně zajela.  Andrew Garfield velmi kvalitní výkon v některých záběrech jsem přemýšlel jestli mě víc připomíná Toma Hankse nebo Tima Robbinse. (11.01.2022)