Jak začínali: Dnes vzpomíná Ljuba Hermanová

Vzpomínkové setkání s herečkou, operetní zpěvačkou a šansoniérkou, jejíž cesta k úspěchu procházela mnoha divadelními scénami... První divadelní krůčky Ljuby Hermanové (*23. 4. 1913 – †21. 5. 1996) vedly po jevišti v Hudebním divadle v Nuslích, kde účinkovala v dětských představeních. Nedokončila studia na Pražské konzervatoři a v sedmnácti letech získala angažmá ve smíchovské Aréně a krátce nato ve Švandově divadle. Její cesta k popularitě byla komplikovaná a s mnoha zastávkami – působila jako operetní subreta v Národním divadle v Bratislavě, v pražské Moderní operetě a dokonce i na vídeňské a pařížské scéně. Do povědomí diváků výrazně vstoupila jako hlavní ženská pěvecká hvězda v Osvobozeném divadle, díky němuž vstoupila i do světa filmu. Její pověstná přelétavost ji však brzy zavedla na další legendární pražskou scénu, do Nového divadla Oldřicha Nového, které lákalo moderním operetním repertoárem. Kvůli židovskému původu otce se v období protektorátu na šest let nuceně vytratila z jeviště a po válce musela začínat znovu. V Karlínském hudebním divadle vydržela pro ni úctyhodných deset sezón, než se rozhodla věnovat zájezdním estrádním programům a následně spolupracovat s divadly malých forem jako byla Reduta, Viola, kabaret Večerní Brno a především Divadlo na Zábradlí. V tomto období začíná její šansonová éra s úspěšnými recitály, na nichž spolupracovala s Václavem Havlem, Milošem Macourkem či Jaroslavem Dietlem. To již je Ljuba Hermanová etablovanou hvězdou, která vzdorovala běhu času nejen svým proměnlivým pěveckým projevem, ale i šarmantní vitalitou, jež jí vydržela do vysokého věku. (Česká televize)