Želaju udači

Vojín Turok je smolař. Prostě to má napsané snad ve hvězdách. Vždyť jen tenhle den už od rána zvrhl snídani, ztratil ešus a dokonce spletl koordináty, že baterie střílela málem do vlastních! A tak ho převeleli od dělostřelectva k pěchotě. Hodí se tak maximálně jako doprovod raněného kapitána. A tak jdou na obvaziště, ale zase se ztratí. Bloudí podmáčeným lesem, až narazí na německého vojáka. Kapitán od průzkumu, i když sám nemůže, si nenechá ujít příležitost získat jazyka a posílá Turoka. Ten skládá Frice tak elegantně, že si vyslouží pochvalu. Zajatec v bezvědomí se pronese, a tak kapitán nechá zbylé dva na místě a vydává se pro posilu. Když se Němec znenadání probral, svého strážného zprvu překvapil, ale nakonec zase skončil na zemi. Na sklonku dne Turoka, už zas u své roty, dostihuje zpráva a snad první dobrá v životě. Kapitán si zažádal o jeho převelení k rozvědce! (chamonix)