Pět z milionu

První povídka – divné přehrávání Marvana, to už je lepší Tříska. Komičtí záchranáři. Těžce zraněnému hodí lanový žebřík. Učedník na novináře: „To bylo všechno docela jinak. Copak vy víte.“ Druhá povídka nejlepší. Kreuzmann a Bláha výborní. Třetí povídka s Thielovou a Brodským nejhorší. Neuvěřitelně se vleče. Čtvrtá a pátá – slabší průměr. Zednářská symbolika: 6:51 - tři šestky: hodiny ukazují šest hodin a tři minuty; 14:54 – vševidoucí oko Lucifera v zednářské pyramidě. Jednooký bůh = Antikrist (Zach 11:17); 33 - „Pan mistr to už dělá třicet let. Ano třicet let.“ 52:41, 52:51 – sign of silence podivně doplněné ukazováním k obloze; 54:06 – Brodský: V symbol; 54:13 – Brodský: symbolika jednoho oka (Zachariáš 11:17 Běda bezcennému pastýři, který opouští stádo. Meč na jeho paži a na jeho pravém oku! Jeho paže bude zcela uschlá a jeho pravé oko bude naprosto zatemněno.; 57:07 –  Thielová - tři šestky; 1:11:26 – na klavíru obrovský GLOBUS!! 1:13:30 – ten samý globus v jiném záběru. (30.01.2022)

Pět epizod ze života různých obyčejných Pražanů. Snímek svou "neorealistickou" atmosférou předznamenává novou vlnu, prosté příběhy jsou pojaty velmi lyricky, "filmově", v podstatě by se obešly bez dialogů, které jsou stejně jen sporé. Plejáda známých herců všech generací, někteří v docela netypických polohách (třeba Marvan). Půvabná Thielová a Chadimová. Zajímavé dobové záběry z centra, periferie i okolí Prahy. - Místy až moc rozvláčné, ale na lepších 70 % to je. (09.07.2019)

Skvělé...tohle se mi moc líbilo...z těch záběrů se do mne opírala závrať.Brynych byl nakonec lepší režisér než jsem si myslel.Na první povídku s Jaroslavem Marvanem nezapomenu...koukal jsem na to s otevřenou hubou..."vem si krámy a zmiz"...podobná adrenalinová scéna jako tady se hned tak nevidí !...druhá s panem Hanouskem (Kreuzmann) byla také dost dobrá...třetí s Brodským byla také slušná ale asi tak nejslabší...Otrhaná písnička ta byla moc pěkná...mám rád Fandu Mrázka...s první povídkou nejlepší...a poslední povídka byla dosti zajímavá..detailní záběry tváří a přirozené dialogy...naproti tomu naprosto nenormální atmosféra...prostě zážitek... (21.04.2008)

Všechny povídky spojuje Brynychova silná stránka, čili jako vždy působivý vizuál. První by se mi hodně líbila, ale nesedí mi úplně herecky, dokonce i Marvan příliš tlačí na pilu, takže je vlastně rovnocenným partnerem tradičně přehrávajícího Třísky. Druhá povídka je skvělá, Josef Bláha zde má ještě i zbytky komplexní vlasové pokrývky a je naprosto úžasný parazitující syn. Bonifác je zbytečná vata, nudná záležitost, z níž má význam snad jen jeden krásný záběr na tramvajové koleje, jinak bych ho určitě vyhodila, neboť nezapadá mezi ostatní povídky ani námětem (všechny ostatní jsou s podtitulem hořkosladkosti lásky), natož pak kvalitou. Písnička se steskem po časech minulých s adjektivem mládí se nese v satirickém tónu, když zdůrazňuje rozpor mezi veselým projevem šumařů lákajících srdce známých na vějičku zpěvu pro radost a jejich faktickým zájmem o jakoukoliv výslužku. Pavučina je krásnou poetickou hříčkou, ať verbálně zesíleným koukáním do pavučiny, nebo vbíháním do dalších pilířů mostu. Zde se Brynychovi nádherně podařilo přenést Kateřinu z dětství pomocí hry na schovávanou do dospívání objektem jejího hledání. (28.12.2022)

Nemá to hrany. Pět z milionu se odehrává v nepřirozeně idylickém světě plném přátelství a lásky, v němž největší dramatický konflikt představuje situace, kdy syn zapomene vzít otce na projížďku automobilem. Film je ovšem pozoruhodně konzistentně vystavěn na nízké hloubce ostrosti a velkých detailech tváří všech protagonistů, z nichž něktěří (v čele s Jaroslavem Marvanem) tak dostávájí prostor pro nádherou hru grimas. Kuriozitou je pak jednověté cameo ("Tě bůh, Káťo!") Františka Vláčila v roli trampa s kytarou. (20.04.2008)