Bones and All

Creepy. Maximálne creepy. Vraj že romantické? Toto? Horor to už skôr. Pre mňa čo horory sleduje zriedkakedy, toto hororové bolo. Mark Rylance ešte nikdy nepôsobil strašidelnejšie. Pozreté zo zvedavosti, ale druhé pozretie nehrozí, raz úplne stačilo. Bones and All je však natočené štýlom, ktorý upúta a nenudí, veľa sa toho deje aj mimo obrazu, divák je len informovaný ako sa stalo to a to a celé je to už potom ponechané vlastnej predstavivosti. Mám veľmi dobrú predstavivosť, ale to, čo tam bolo povedané o trojročnom dieťati (nechcem písať spoilery) sa mi z fyzického hľadiska vidí nemožné. Téma je riadne brutálna, film určite neosloví každého alebo skôr málokoho a už vôbec si neviem predstaviť, že by som si mala pri ňom pochutnávať napríklad na popcorne. Najväčší problém vidím v nepravdepodobnosti!!! Aké sú šance, že skoro každý koho dievčina stretla na jej cestách by bol jedným z nich?! Dovolím si tvrdiť menej ako jedno percento. Za spracovanie, povedzme aj originalitu a odvahu alebo žeby trúfalosť hmh dávam slabšie 3*. Čo sa týka žánru Road-movie, z tej Ameriky tam bolo ukázané dosť málo. Aspoň z tohto hľadiska som čakala viac. (12.01.2023)

Divné, ale poutavé romantické drama o nalezení svého já v kanibalském dospívání. Velmi vážně natočené, nádherná kamera, zajímavý příběh s osudovými zvraty. Musím ocenit hlavně ultra realistické pojetí všech scén. Pár romantických záběrů a hned léčba šokem v krvavé realitě. Umělecké, krvavé, romantické, uvěřitelné. Je to zvláštní kombinace. (27.02.2023)

"Samota hryže-li do srdce, Sally se přitulí... divoce!"  Ó různosti různorodá, samoto zubatá uprostřed všech stejných, prozraď. Která láska prochází žaludkem, ta konzumně přízemní nebo ta nebesky romantická, maso i s kostmi chroupající? A kolik odlišných, samojediných, na cestě života prašné dívka hladová ještě potká? Dva vzkazy pro zatoulanou, otcem i matkou odvrženou Maren na její zubaté road movie: Varuj se zmrdů u táboráku, byť tvého druhu. A užívej si, děvče, lásku i hlad, divoce a bez zábran, vždyť být jiný, odlišný od přežitého normálu je dnes cool. Čím víc, tím líp. Jen pomni, dívko již dospělá a svobodná, že tvá svoboda končí tam, kde začíná můj brzlík! :-)) Vzkaz druhý, návodný: "Líp než lykan, líbá bi-kan." Hubeňoučký beatnik se štěněcím pohledem a nechutnými choutkami, zřejmě jediný svého druhu, BIsexuální KANibal Timothée Chalamet. Cha! Zrovna včera mi manželka říkala: "Miláčku, samou láskou bych tě snědla!" A kolikrát to křupne? Čtyřikrát... (31.01.2023)

Vtahující uvedení do patové životní situace lidí s lidsky nepřijatelnou, zároveň však nepotlačitelnou potřebou, do jejich osamělosti i do vytoužených nebo naopak nevyžádaných vztahů jak v rámci nesourodého společenství, tak v oblasti rodinných vazeb, přátelství i intimních partnerství. Kde leží hranice mezi nezbytným utrpením, patologickým chováním či rozkošnickou zvráceností? Jak (jak všelijak) lze za daných podmínek oprávněně naložit se svým vlastním osudem, a jak s osudem někoho dalšího, ať už vlastního potomka, sourozence či partnera? Jak být, či nebýt? Potud je to nesmírně silný snímek, který jsem sledovala bez dechu do poslední vteřiny. *** Jenže po strhujícím uvedení do děje (při němž perfektní práci odvedla tentokrát především zvuková složka) nenásleduje už nic dalšího. Film, příběh i zkušenost vyvolá silné emoce a vzbudí řadu důležitých univerzálně platných otázek, ale skončí uprostřed rozvíjení situace, bez dovršení, vypointování a smíření, bez katarze, bez transformace, a i když to lze akceptovat, je zároveň zřejmé, že Guadagnino tak náročné téma nezvládl, že jeho příběh se o ně rozbil, nedokázal ho krok za krokem dovést do bodu, odkud by se nám dostalo pochopení, proč jsme se tímto tématem vůbec měli zabývat, neobdaroval nás jedinečným momentem cenné reflexe ("aha momentem"), který se tu měl odehrát, ale že od své postavy utekl uprostřed chaosu, jež rozpoutal v jejím i divákově srdci i hlavě. ***  Nemůžu se v tomhle ohledu ubránit srovnání s Jarmuschovým mistrovským snímkem Přežijí jen milenci, který nám předkládá stejné etické dilema, avšak jehož hrdinové ho zvládli zpracovat a vykupují své činy hodnotou nezměrného zušlechtění v nekonečném čase, již by lidstvo jinak do své zkušenosti pojmout nemohlo a která tedy jejich činy vyvažuje a vrací svět do rovnováhy. *** Nepodsouvám Guadagninovi stejné řešení (ostatně jeho postavy si neprodlužují život do věčnosti), jen trvám na tom, že pokud si ukousl tak velké téma, měl nás jím také umět provést až k adekvátní katarzi, odměně. Takhle si na něm jen vylámal zuby a své diváky trápil neúměrně zisku, což je známkou špatného díla, a je mi to o to více líto, oč nadšenější jsem byla z jeho debutu. ***** (27.12.2022)

Luca Guadagnino nejspíš hodlá být v budoucích letech ještě hodně filmařsky plodný, po Bones and All ovšem rázem začíná být důvod, proč se na jeho budoucí tvorbu těšit. Tento žánrový hybrid totiž zvládne vyvolat mnoho myšlenek, uvažovat nad faktory lidskosti a přestavit svěže pojatou tragickou romanci, na kterou se ve finále nejde dívat úplně černobíle.... (22.12.2022)