Docent

Vlastně taková česká variace na dánská Qéčka, v nichž jejich první polovinu tvoří taktéž mírně autistický ufon Qocientě se vymykající policejnímu průměru a druhou naprosto nesnesitelná Qočna, kterou paní Rambousková zahrála tak sqěle, že jsem si před třetím dílem dal vychladit lahváče a napukat kukuřici pln nadšeného očekávání receptáře príma sklepních nápadů, kdyby do toho ovšem první Qéčko zákeřně nehodilo vidle (sakra, přítlačné křídlo…). Trojan samozřejmě jako vždy klasa, Vetchý si zase střihnul další svou standardní variaci na permanentně nasraného Luňáka a vetchý Švehlík naprosto úžasného starého fotra („Policejní rodina je základ policejního státu!“). Byť tedy zejména ve druhém díle běžela logika místy poněkud na neutrál, kdy zejména Qočně za účelem stavby oslího můstku byla provedena dočasná lobotomie, a byť byla totožnost pachatele profláknuta už v první půlhodině prvního dílu (a když už na to přišel Herkul Poaró jako já, který obvykle nevypátrá ani kdo z jednočlenného okruhu podezřelých doma pochcal prkýnko, tak soudím, že profláknutá skutečně brutálně), tak celkově hodnotím jako na české televizní poměry silný nadprůměr, u něhož bych i hnedka takhle bezprostředně po konzumaci ocenil nášup. (19.02.2023)

"Vemte paní ven. Přinesla nám něco hodně důležitýho, tak ať jí udělají bukální stěr a daktylky, když nám to tady tak pěkně vochmatala." Docent mě bavil svou znalostí policejního prostředí. Tam skutečně pravá ruka často netuší, co před ní skrývá levá, velký akce nejednou nevyjdou kvůli absurdním kravinám a ambiciózní slečny se na kriminálky většinou dostávají bočním vchodem. Kupodivu z nich jejich nadřízení potom nemají radost a ty holky to "trošku" štve. U toho všeho jsem svýho času byl a baví mě, když je vědoucí autor nařčen filmovými recenzenty z nevědomosti. On se tomu musí smát a já mu tu dobrou náladu přeju. (11.03.2023)

Jiří Strach není neschopný režisér, rozhodně se ale už proměnil v rutinéra. A na scénáři je poznat, že ho píše bývalý polda s novinářem, který nemají naprosto žádný cit pro vyprávění. Tak ukrutná nuda se jen tak nevidí a neexistuje tu žádná snaha vykřesat z toho nějak tematicky nebo emocionálně soudržný příběh. Zaláskovanost to policejního aparátu je pak už na hraně strašidelnosti. (19.02.2023)

Komediální kriminálka, kde vtip je spíš omyl, pátrání úsměvné a postavy černobílé jak televize za dob rady Vacátka. Jirka Strach z toho aj tak udělal celkem príma zábavu, ale já si říkám, jestli by si pan Mareš neměl vzít na chvíli dovolenou. Anebo si aspoň koupit jinou tužku, než s jakou psal První oddělení. (21.02.2023)

Tak to máme za sebou. Co by jiní odvyprávěli v jednom hodinovém díle, Strach natočil ve třech celovečerních filmech. Děs. Pustit si tohle v kuse, divák se unudí k smrti. Na druhou stranu to není tak úplně špatné, jde o klasický krimi příběh, jen roztahaný na moc dlouho. Tak snad příště, pane Strachu. (20.02.2023)