Freddyho smrť - Posledná nočná mora

V minulosti som trochu frflal na trojku a hlavne na štvorku a päťku, ale po skúsenosti so šestkou (a dvojkou) treba povedať, že oproti nej sú to učinené žánrové hody a zázraky. Šestka je úplne mimo. To, že vyzerá nahovno po vizuálnej stránke (ako nízkorozpočtový televízny film s príšernými trikmi) je dôležitá vec, ale nie najväčší problém. Najväčší je v scenári, ktorý je skutočne odpadový (až na istý rodinný twist) a v hercoch, ktorí sú hrozne zlí. Jedinou výnimkou je starý Yaphet Kotto z Votrelca (pričom Roseanne, Tom Arnold a Depp majú len cameá). Nie úplne od veci zaujímavosťou je, že Englunda tu môžete vidieť aj v nezamaskovanej úlohe. Čo síce bolo obľúbeným trademarkom série aj v minulosti, ale tentokrát hrá Freda Kruegera pred upálením. Gore je tu minimum, vlastne ani neviem, či je šestka horor. (01.11.2004)

Tenhle díl je hodně zvláštní, protože zde najdete scény, které jsou opravdu hodně mizerné, ale vedle nich i takové, které jsou víc než dobré. Co se hereckého obsazení týče (nepočítáme-li Englunda, který svou postavu hraje jako vždy excelentně) není o co stát. Zvláště představitelé těch výrostků mi přišli děsně prkenní. Děj samotný mě taky kdovíjak neupoutal, za výraznější scény považuji jedině prostřihy do Freddyho minulosti a pár veskrze vtipných scének (Freddy na koštěti, videohra...). Na rozdíl od spousty jiných mi nápad s odhalováním Freddyho minulosti nevadil, jenom si myslím, že to šlo natočit mnohem lépe. A taky si mohli odpustit takové to rádobyduchařství s démonama nočních můr, přišlo mi to totiž vyloženě nadbytečné. Ale co mi přišlo neskutečně stupidní bylo posledních pár minut. Freddyho konec jsem si představovala trochu jinak... A ještě něco - nevím jak je to možné, ale efekty mi zde přišly místy opravdu příšerné. (01.06.2011)

"Welcome to Prime Time, bitch." Freddy Krueger____FREDDYHO SMRT je stejně jako NOES4 nebo NOES2 docela zábavný díl. Samozřejmě nechybí písničkový doprovod s množstvím rockových pecek - mj. titulka "Why Was I Born? (Freddy´s Dead)" od Iggy Popa a několik bizarních vraždiček v podání Freddyho. Potěší také řada dalších maličkostí, jako cameo Johnny Deppa nebo závěrečná (titulková) mini rekapitulace. (15.06.2007)

Šestá a pravděpodobně nejzatracovanější Noční můra bývá často kritizována za chybějící atmosféru, nesympatické postavy, hloupý scénář a případně nulové přínosy v rámci celé série. Nebudu tyto body vyvracet, ale v žádném případě je nepodpořím. Zůstat věrný původní myšlence a přitom přijít s novým přístupem k tématu je těžké, zvláště pokud se jedná o tak pokročilé pokračování. Freddyho smrti se to ale podařilo. Jistým způsobem zde napomohl feeling raných let devadesátých, ale o to hlavní se postarali tvůrci již při psaní scénáře. Rozhodli se znovu zapátrat ve Freddyho osobním životě, což sice může být otravné, ale pokud je to podpořeno povedenou dějovou linií tak proč ne. Děj pátého pokračování je dobře zvládnut po rytmické stránce. Jedním z důvodů může být slušná rozmanitost lokací, ale tím důležitějším je vrstvení děje. Tentokráte se totiž krom klasické snové a reálné pasáže dočkáme i retrospektivní roviny odkrývající život hlavního antihrdiny. Přestože jednotlivá zabití trvají delší dobu (zvláště v porovnání s vraždící mašinerií ve čtyřce), mají slušný drajv; prostě to šlape. Proč tomu tak je lze velice dobře vidět například ve scéně, kdy se Fred pustí do chlapce s naslouchátkem. Ta je poměrně různorodá, co se prostředí týče, dokresluje postavu, navíc je v ní dobře dávkován humor. A právě ten může být další rozporuplně přijímanou věcí v této Noční můře. Bez přílišného přehánění se totiž dá označit za přehnaný, až šaškovský, což některým fanouškům může připadat jako troufalost. Největším průšvihem je pak trojice duchů, díky nimž získal Freddy své schopnosti. Páté pokračování Noční můry bych tedy neviděl nijak černě, spíše naopak. Díky výše uvedené scéně, videoherní vraždě a poměrně slušnému finále rozhodně je na co vzpomínat. (10.06.2010)

Režisérka Rachel Talalay se v pozdější době věnovala jen televizní tvorbě, ale než na ni přesedlala, stačila zprznit šestý díl Freddyho Kruegera. Není to tak úplně její vina, protože scénář už mlel z posledního, nápady docházely, a tak přišlo za vděk přiblížit hlavní zohavenou postavu také z "lidského" hlediska. V této fázi film popírá všechna předešlá pokračování, protože v podstatě demytizuje Freddyho a dělá z něj šaška bez respektu, ocitajícího se na hranici sebe parodie. Se sny se oproti tomu pracuje přece jen v reálnější podobě, a proto už nemusí přijít někomu tak nápadité, ale právě až v šestém dílu mně připadaly jako ty, které se klidně smrtelníkovi mohou zdát, bez obsahu fantasmagorických výjevů. Díl je to hodně nevyrovnaný a není se co divit. Přijít totiž v šestém dílu s něčím opravdu neotřelým v této sérii, by byl zázrak, a je div, že to ještě drželo pohromadě. 60% (21.12.2011)