Čierny telefón

Podivná, veľmi pomalá “light” psycho žánrovka pre publikum so skromnými očakávaniami, ktorému postačí pár atmosférických pasáži, hudba či relatívne živší záver, na ktorý sa čaká takmer hodinu a pól. Nie som si úplne istý, či je tento “Telefón” vyslovene hororom, no podaktorých možno dostane aspoň do stavu, kedy budú mať “čierne” myšlienky. Priemer. (09.08.2022)

Zatím pro mne nejlepší horor letošního roku. Aneb po dlouhé době opět uděluji pět hvězd. O filmu jsem předem nic nezjišťoval a o to více jsem byl tímto zpracování ohromen. Zpočátku to sice vypadalo pouze jako další všední krimi s tématikou unášení dětí, v němž budou klíčové senzibilní schopnosti mladší sestry hlavního hrdiny. Z toho jsem ostatně vyvozoval označení horor. V žádném případě jsem však nečekal, že se to tak zamotá. Atmosféra byla parádní a příběh mne nejen mimořádně fascinoval, ale dokonce jsem se v určitých pasážích upřímně pobavil a v jiných naopak zase trochu bál. Na závěr už jen pochválím výkon Ethana Hawke, jehož jsem v masce ani nepoznal. PS: (drobný spoiler) Jak nad tím tak přemýšlím, skutečně mne ohromilo, jakou roli zahrál každý z dříve zavražděných chlapců. Neboť pouze jednota všech nápadů dopomůže jak k závěrečné mstě, tak i k záchranné misi. (21.07.2022)

Takže, já jsem spoko. Především výborné jsou herecké výkony hlavních protagonistů. Hlavní dětští hrdinové si kradou film pro sebe po celou stopáž a hlavně malá holka v roli sestry, která hledá svého bratra je perfektní. Musím ocenit i ďábelský výkon Ethana Hawkea, který si zde střihl roli psychopata. Jeho herecký projev je opravdu nepříjemný a takového člověka bych potkat v noci nechtěl. Jediná škoda je tak to, že většinu filmu, kdy je na scéně, nosí nějakou masku. Důležité je zmínit, že se opravdu nejedná o nějakou tuctovou duchařinu, která sází na lekačky, ale spíše thriller založený na napínavém příběhu, který pomaličku směřuje k zajímavému konci. Samozřejmě, jednu či dvě lekačky zde najdeme a musím přiznat, že zasáhnou přesně. Suma sumárum jsem spokojený, pár výtek bych ale našel. Film má trošku pomalejší tempo a chvíli trvá než se rozjede. Za mě to problém osobně nebyl, ale snímku chybí tah na branku nebo něco, čím by diváka úplně odzbrojil. Najde se zde i pár věcí, které nedávají moc smysl jako např. Když se ztrácejí děti v jedné komunitě, proč nikde nejsou policejní hlídky atd. Asi největší výtka patří konci, který bych si představoval víc intenzivnější a rozhodně by neuškodilo leccos dovysvětlit.  Takže jestli váháte zda jít do kina, tak Vám mohu jen napsat, že pokud nebudete čekat ultimátní lekací festival a přistoupíte na to, že se více jedná o thriller se zajímavým příběhem a skvělými hereckými výkony než o regulérní horor, budete určitě spokojeni. (16.07.2022)

Dobrých hororů je jako šafránu. Joe Hill jednoznačně předvedl, že jablko nepadá daleko od stromu a po otci zdědil mimořádný spisovatelský talent. Myslím si, že můžeme říct, že toto byla typická kingovina. Scott Derrickson mi jako režisér mimořádně sedí a znovu to potvrdil. Děj je vynikajícím způsobem vystavěný a v kombinaci s velmi dobrými dětskými výkony (minimálně hlavní dvojice) tvoří děj, který není ani na zlomek sekundy nudný. Ačkoli bych film hororem nenazýval, neboť má podstatně blíže k mrazivému psychologickému thrilleru s duchařskými prvky, tak jsem byl po celou stopáž napnutý jak kšandy. Scénář si s námi krásně hraje a hlavní psychopat není běsnící monstrum, nýbrž po celou dobu moc nevíte, co si o něm myslet a kam si ho zaškatulkovat. Tvůrci záměrně nechávají pracovat fantazii každého diváka na plné obrátky. Musím říct, že mi tento film mimořádně sedl. Je to kvalitně řemeslně odvedená práce s nulou hluchých momentů. Skvěle napsanými postavami počínaje a úžasným dějem se stupňujícím se napětím končíce. Nouze není ani o humor. Má to prostě všechno. [90 %] (18.07.2022)

Hillova sbírka Bobby Conroy vstává z mrtvých je příjemně staromilská, překvapivě často ustýskaná a na několika místech i mrazivá. Celkově vzato ale její název slibuje něco jiného, konkrétně kompilaci malých nepříjemných hrůz, jakou by nezasvěcený čtenář čekal právě od Kingova syna. Černý telefon ale jako jeden z mála kousků právě takový je - a bohužel patří v knize k tomu slabšímu. Jde o kratičkou sugestivní povídku plnou jen zpola naplněného potenciálu, se dvěma povedenými místy, a které nejvíc škodí fakt, že se odehrává na jednom místě. Přislíbit jí filmovou adaptaci mi přišlo jako hodně odvážný nápad, ale Derrickson s Cargillem se překonali. Pořádně hrábli do příběhového podhoubí, tam, kde v předloze jména jen povyskočila, připsali nosné dějové linky a z takové Gwen v podání neuvěřitelné Madeleine McGraw udělali rovnocennou hlavní spoluhrdinku. S čím si ale doteď nevím rady, je způsob, jakým osvětlují klíčové události. Na mnoha místech jen nadhodí jednu větu (matčina smrt, otcova motivace, podmínky ve Finneyho vězení, vrahova příhodná slepota vůči rozbitým či uklizeným věcem, ochota policie naslouchat neortodoxním řešením), ale málokdy ji rozvedou. Což o to, číst mezi řádky mi v tomto případě šlo, ale jedná se o řešení ve stylu "Pokud to tam vidím, tak to tam je." Jenže pokud šlo opravdu jen o divácké teorie a scenáristické náhody, jednalo by se o slepé uličky či rovnou o dějové trhliny a to by v tomhle případě byla škoda. Přikláním se tedy k té verzi, že všechno je dokonale promyšleno a já jsem si právě takhle rozpolceně připadat měl. (17.08.2022)