Červený škorpión

Jeden z nejlepších filmů Dolpha Lundgrena, jako elitní ruský zabiják působí opravdu autenticky, s minimálním hereckým úsilím vytvořil chladnokrevný vraždící stroj, který však prohlédne lži svých velitelů a přidá se na tu správnou stranu, aby pomstil vraždění nevinných civilistů. Já vím, nezní to sice moc důvěryhodně a novátorsky, divák se ostatně s podobným dějem může setkat v mnoha jiných filmech, ale tady to v celku funguje. Nečekejte žádné umění nýbrž béčkovou kvalitu se „sympatickým“ hrdinou. (07.10.2006)

O dosť mohutnejší, o dosť blonďavejší, ale rovnako deštruktívny, nezničiteľný a ´´zhovorčivý´´ klon Johna Ramba. K nesmrteľnej sláve vyššie spomenutého nabijaka mu však chýba svižnejšia a dynamickejšia réžia ( a to hlavne pri akčných scénach ). Dolph Lungren tu však odviedol prácu, ktorú od neho každý čakal. Svojimi napumpovanými svalmi rozdrtiť každého potencionálneho nepriateľa a ešte popri tom vyzerať cool a nebezpečne. (27.12.2010)

Dosť bláznivý kúsok. Na začiatku sa dajú za dosť nepravdepodobných konšpiračných udalostí dohromady zdanlivo vyšinutý ruský supervojak, strapatý vulgárny americký novinár a africký povstalec proti socialistickej vláde nejakej africkej diery, aby sa po značnej okľuke a extrémnom ideologickom prerode opäť stretli a dorazili tie kubánske a československé zlodušské vojská, ktoré tu po Sovietoch držia patronát. Škoda príliš výbušného a málo naozaj akčného finále. (28.07.2022)

Rudý akčňák mého dětství, jako malý jsem se na něj vždy těšil a pořád jsem ho "žral". Pokud to vidíte dnes, spíše se tomu usmíváte. Na akční film je akce docela málo a spíše proto se Dolph kamarádí s křováky, což na stylu nepřidá - ale přeci jen je to béčkový akční film, na kterém se ujíždělo před dvaceti lety. Nazval bych to Rambo 3 a 1/2. (29.10.2008)

Osmdesátkový akčňák Rudý škorpion, tehdejšími kritiky označený za jeden z nejstupidnějších filmů všech dob, by se dal stručně popsat jako takový Tanec s vlky na steroidech říznutý Rambem s ruským přízvukem. Tato antikomunistická propaganda režiséra Josepha Zita (vyhlášeného specialisty na zabíjení komunistů ve filmech) je dodnes zmiňována v politických knihách kvůli kontroverzi spojené s jejím financováním, které měl na svědomí nechvalně známý republikánský lobbista, později zavřený za korupci. Výjimečnost Rudého škorpiona nicméně spočívá v tom, že jeho hlavní postavou je ruský přeběhlík. Lundgren zde hraje člena speciálního sovětského komanda s hurvínkovským účesem a zálibou v zabíjení, pití vodky a krkání. Jeho úkolem je zlikvidovat afrického vůdce antikomunistických povstalců, ale po dvou dnech strávených v poušti s vychrtlým bušmenem, kterému nerozumí ani slovo, vystřízliví a začne pochybovat o svém poslání. Když mu pak jeho křovácký kamarád, který vypadá jak Xixao z „Bohové musí být šílení“, vyrobí sandály, uvědomí si, že kope zadky za nesprávný tým. Odhodí tedy psí známky a oblečení a rozhodne se své sovětské, kubánské a české (!) soudruhy vykopat z Afriky. Film jsem viděl poprvé v 90. letech na videokazetě s úžasně ujetým českým dabingem, který zážitek z něj posouval do ještě potrhlejšího levelu. Lundgrenovi tu nebylo dopřáno příliš dialogů (nejdelší věta, kterou zde pronese, je „pojďme nakopat pár zadků“) ani příliš oblečení (dětským olejíčkem na něm ale nešetřili). Jeho minimalistické herectví nicméně perfektně sedne k roli chladného vojáka s vymytým mozkem a duchaprázdným pohledem, v němž občas probliknou náznaky probouzejících se duševních pochodů. Na filmu je ostatně nejzábavnější jeho interakce s ostatními postavami (zvláště s o pět hlav menším křovákem a s neustále klejícím americkým novinářem). Lundgren tu, dá se říct, navazuje na svoji roli nadopovaného sovětského boxera Ivana Draga z Rockyho IV, který přestoupí na druhou stranu a změní se v naštvaného „rambovského“ akčního hrdinu. Zatímco Stallone měl Ramba, Schwarzenegger Commando a Norris Missing in Action, tak Lundgren měl Rudého škorpiona. (25.06.2016)