Vrah Rozemary

Mezi fanoušky dnes už kultovní krvák o zhrzeném válečném veteránovi, který se neváhá mstít ani po dlouhých 35 letech. Jenže sexuchtiví studenti pořádají maturitní večírek a u toho náš zabiják nesmí z nějakých důvodů chybět. Tenhle trochu tuctový, ale mimořádně brutální slasher zraje jako víno, začátek osmdesátých let se na něm podepsal tim nejlepším způsobem. Vyniká syrovostí, temnou atmosférou a hlavně vynikajícím gore, na němž se vyřádil ten nejpovolanější - mistr Savini. Svou pitomostí pobaví i policista, co po opuštěných domech a tmavých hřbitovech pátrá po masovém zabijákovi, ozbrojen pouze obyčejnou baterkou. Jenže toho si divák nestačí všimnout, je totiž zaskočený a znechucený další brutální vraždou, která je zase o něco horší, než ta předchozí... Ach jo, tohle byly zlatý časy! (28.06.2011)

Konečně jsem dodatečně shlídl tenhle provařenej slasher, o kterým jsem četl už jako malý dítě v katalozích že přichází do půjčoven. V té době ale mne, na rozdíl od spousty jiných tahle záležitost minula, tak můžeme zhodnotit až teď. Jedná se o povedený slasher emerické produkce, s dobrým pošukem ve vojenským mundůru (chemická jednotka?), dobře vygradovaný, napínavý a s hutnými gore scénami. Tady velký palec nahoru, krev stříká, oběti ječí, vidle probodávají nahé tělo, nůž projíždí hlavou i krkem, maestro Savini odvedl jako obvykle slušný kus práce, takže pro všechny začínající amatérské filmaře a tvůrce gore efektů - nejlepší je učit se od mistrů řemesla, takže zde. Jinak vše šlape jak má, já jsem spokojen, dobře odvedená práce, pětka to není, takových filmů je hodně, ale slušná čtverka jo. Akorát škoda, když vynechám úvodní mordýřskou ántré sekvenci z roku 1945, tak potom největší kočka z celýho filmu to chudák odnese hned jako první, to mě mrzelo, mohla si zahrát víc. 7/10 (05.04.2011)

Už na začiatku som sa poriadne zľakol - mysliac si, že pozerám "filmový týždenník". Čiernobiele správy z konca 2. svetovej vojny dali tomuto slasheru aj iný, takpovediac, spoločenský rozmer. Uniformovaný vrah s vidlami a vojenskou dýkou, ktorý mŕtvym obetiam zvykol darovať ruže, sa opäť prihlásil o 30 rokov neskôr. Atmosféra sa dala krájať, hudba ju umocňovala, napätie bolo miestami neznesiteľné, prostredie zapadákova uveriteľné, baby krásne a keď už prišla nejaká akcia, tak bola prekvapujúco brutálna a stála zato. Pointu nebolo jednoduché predvídať. Takže, tomuto slasheru k "dokonalosti" veľa nechýbalo... (01.02.2011)

Na slasheroch ako takých ma najviac priťahujú okrem gore scén mladé slečny (študentky/maturantky...a iné dievčiny), ktorých pohodové užívanie života je narušené príchodom, po väčšinou “starého“ známeho (nie však pre diváka) chlapíka, ktorému sa v minulosti nejakým spôsobom ukrivdilo a po rokoch akumulovanej nenávisti vracia úder. Toť jedna zo základných kostier slasheru, ktorú Joseph Zito v Prowlerovi na slušnej úrovni použil. Hlavným lákadlom pre mňa u podobných druhov filmov zostáva postava hlavného vraha. Zaujímavé na tom je práve to, že to môže byť prakticky hocikto. Či už zmyslená obluda, mutant alebo skutočný človek z rôznej spoločenskej vrstvy bez vekového obmedzenia. Predstavivosť a vynaliezavosť nepozná hranice. Síce v niektorých prípadoch je to až na úkor reality, ale inak by som to ani nechcel. Pozície hlavného kata (lovca) sa v tomto prípade zhostil jeden ostrieľaný mariňák oblečený vo vojenskom a s plným vybavením. Pravé hovado! ### Slasher starej školy a zlatej éry, žiaden slaďák. (06.03.2009)

Po všech těch chválách, co jsem na tenhle horor slyšel, jsem myslel, že to bude slušná béčková podívaná. Bohužel jsem se spletl. Ty maturiťákové horory už mi začínají splývat a The Prowler patří zrovna mezi ty méně originální. Logika si opět vyšla někam daleko na špacír, chvilku po začátku se dostaví nemyslitelná nuda a jediné, co lze ocenit, jsou efekty Toma Saviniho. Děravý scénář mě místy opravdu ve zlém udivoval a nejvíc mě dopálí, když si hned na začátku otipuju vraha a trefím se. Zde je to opravdu velmi okaté. Na bohatý rok 1981 je tohle velmi slabý film. Nemůžu doporučit. Slabé dvě hvězdy a velké zklamání. (06.02.2012)