Poznamenaní

Moje babička těsně po válce pracovala coby vychovatelka v akci Přemysla Pittra ,,Zámky" na zámku Štiřín. Spoustu takových ,,poznamenaných" dětí měla na strarost a stala se jim jim druhou maminkou. Dodnes jí tak při návštěvách z Izraele ty děti (dnes už staří lidé) oslovují.... Snad proto mne tento film velmi zasáhl i po tak dlouhé době. U něj si člověk obzvlášť uvědomuje zlo a zvěrstva napáchaná Němci na těch nejmenších . ---- Kolik dětí už nikdy nevidělo své rodiče...... Kolik rodin bylo rozprášeno a navždy ztraceno.... . Kolik dětí v hrůzách vyhlazovacích táborů pokud mělo štěstí a přežilo zapomnělo svoji rodnou řeč a už se se svými nejbližšími co přežili nikdy nesetkalo.......Strašné! Opravdu hrozné ! Doporučuji vidět. * * * * (18.08.2011)

Slavný poválečný příběh, který má pro Čechy velkou váhu díky účasti Jarmily Novotné (pro kterou to byla jediná role ve 40. letech) a oscarového Ivana Jandla, díky nimž ve filmu zaznívá čeština. Pomineme-li ovšem tato fakta, jedná se o extrémně slzopudný film, který tak tlačí na pilu, že nelze než pomyslet na "rachoty našich slzí". Hudba Roberta Bluma nenechává nic náhodě a pokud by snad obraz nebyl dostatečně dojemný a výmluvný, navede diváka až na pokraj nervového zhroucení. Rodina Malíkových se krátce před odchodem do koncentračního tábora chová jako výstavní salón Národního obrození... Mamička je profesionální zpěvačka a z jejích úst sladce plynou slova Hajej můj andílku, celá domácnost muzicíruje a po válce tato prostá žena lékařova svou vynikající angličtinu vysvětlí pouhým odkazem na čtení anglických knih. Nepolemizuji o potřebnosti Poznamenaných ve své době, jen Hollywood se opět nezapřel a nic na tom nezmění skutečnost, že u rozhodování Novotné o přijmutí role byl přítomný mmj. také Honza Masaryk. (21.02.2009)

Viděla jsem tenhle film už poněkolikáté a ani tentokrát jsem se neubránila dojetí. Hluboce lidský příběh matky hledající po návratu z koncentračního tábora svého syna je natočen v americké okupační zóně Německa a sutiny německých měst mu tvoří hrůzné, autentické kulisy! Na některé scény není možné se dívat bez pohnutí: zástupy vystrašených dětí, které prošly utrpením války a koncentračních táborů, jejich nedětské, monotónní výpovědi o tom, kdo jsou a co zažily, ale stejně tak i mlčení hlavního hrdiny, malého Karlíka, který stále dokola vyděšeně opakuje jedinou větu „Ich weiss nicht!"! Dojemná je i scéna, v níž se malý chlapec ptá svého amerického přítele „co je „matka"?, mlhavě se rozpomíná na chvíle, kdy ho odloučili od jeho maminky, a utíká ji hledat. Výborný Ivan Jandl v hlavní dětské roli! Škoda jen, že mu Oskar, nejvyšší filmová pocta, moc štěstí v komunistickém Československu nepřinesl! Pro mne je film zajímavý i osobností paní Jarmily Novotné, kterou jsem poznala po r. 1989 v Litni u Berouna. Přijela ze Spojených států, kde po únorovém puči našla se svou rodinou nový domov. Až do vysokého věku si uchovala svůj půvab a šarm. Její nádherný soprán ve filmu také dvakrát zazní. (18.09.2013)

Práve som "docestovala v čase" a moje dojmy sú hlboké, pozitívne, milé... Veľmi príjemný film - aj keď z inej doby, povojnovej (zaujímavé autentické zábery), ale je plný nádeje, pochopenia, lásky..! Malý Jandl hral vynikajúco (zaslúžený Oscar!), a vychutnala som si aj Jarmilu Novotnú, výnimočnú a v Čechách, žiaľ, nedocenenú opernú speváčku (počínajúc už hneď úvodným "Aby nás Pán Buh miloval, miloval.....) a k tomu kvalitná Zinnemannova réžia...Áno, maximum! (02.09.2013)

Krásný film. Všechny 3 hlavní postavy (Jandl, Clift, Novotná) předvedli výborné a uvěřitelné herecké výkony (myslím, že ten Oskar je pro Ivana velice zasloužený). Začátek filmu byl veden formou dokumentu se střízlivým komentářem, který dobře nastínil situaci i nezasvěcenému. Zajímavá byla i jazyková stránka. Zazněla angličtina, němčina, čeština, polština a maďarština (nevím, jestli jsem postřehl úplně všechny). Jedinou výtku bych měl k faktu, že se Ivan podle mě až moc rychle učil angličtinu, že za chvíli rozuměl všemu a mluvil plynule jak rodilý malý Američan (ale to je taky jediné, co bych snímku vytkl). A konec? Sice byl happy-end, ale podaný velice dojemně a střízlivě, 1 z nejlepších amerických happy-endů co jsem viděl (to, že posledním slovem filmu bylo "Maminko!", to už je jen taková milá třešnička na dortu, která potěší každého Čecha ;-)). (30.07.2008)