Příběh jeptišky

Citlivě natočený film o erozi jednoho řeholního povolání. Ve výsledku je to drásavá podívaná, přičemž sestřiny pochyby zůstávají zčásti zahaleny tajemstvím. Navenek všechno funguje, ale v srdci se cosi hroutí. Zejména jeden ze tří řeholních slibů - slib poslušnosti - se stává hrdince kamenem úrazu. Je to slib pro svět nejméně pochopitelný, zdánlivě nejzbytečnější... čistotu a chudobu lze vysvětlit, ale poslušnost... k čemu? A přece není myslitelné, že by kdo došel ke svatosti jakožto cíli zasvěceného života, aniž by byl ochoten nechat plnit přání představených třeba i protikladná těm nejvznešenějším vlastním touhám. Bez poslušnosti není pokory. A bez pokory není svatosti. Sestra Audrey Hepburn je příliš inteligentní, aby to nevěděla a příliš pravdivá sama k sobě, než aby se uchýlila k pokrytectví a hrála dvojí hru. Proto volí radikální řešení - upřímné a ponechávající naději, že nejde o útěk před Bohem - které však bolí o to víc, že právě takto v 60. a 70. letech a od té doby až po dnešek následovaly její rozhodutí (často z mnohem slabších pohnutek) stovky dalších řeholníků a řeholnic, až se z druhdy katolické Belgie stala dnes výspa sekularismu. Krize poslušnosti se dotkla nejenom těch, kdo odešli, ale i těch, kdo zůstali. Ale to už je jiný příběh, o kterém autoři tohoto filmu v roce 1959 nemohli mít tušení... Nevědomky natočili svědectví (nezaujaté - neglorifikující a nehanící) o katolickém světě, jak již neexistuje. (13.06.2010)

Prvá časť - nástup a zaučenie je zobrazená naozaj skvelo, autenticky. Kým dej dôjde k tomu, že sestra Luke je poslaná na psychiatriu (nie ako pacient) je to stále dobré, no zdá sa mi, že práve táto časť je zbytočne roztiahnutá. Samotný úsek s psychiatrov je fajn a prináša aj výrazný prvok drámy. Časť, kde sestra Luke odchádza do Konga a samotný pobyt na tomto mieste je snáď najlepšia časť filmu. Po návrate domov a vypuknutí vojny je rozhodnuté. Všetky tie pochybnosti, ktoré sa v nej roky zbierali vojna len podčiarkne. Treba vziať do úvahy, že film je okrem iného životopisný a vystúpiť v tejto dobe z kláštora, to bol veľmi zriedkavý jav. Bol by som rád, keby namiesto THE END vidím, čo robila sestra Luke po(čas) vojny. Či sa nevrátila do Konga pomáhať ako civil, miestneho doktora by to určite nesmierne potešilo. To by však už nebol skutočný obraz Habetsovej. Práve to, že "len" odkráča z kláštora vo mne vyvrcholil pocit, ktorý ma viedol celým filmom. Pocit, ktorý sa začal prejavovať už na začiatku, keď si sestra Luke vzala do kláštora pero ako spomienku, hoci sa to nesmelo, a ktorý vrcholil v situácii, keď podriadenej sestre povolila odísť z kláštora "bojovať" proti nepriateľom, hoci podľa božích zákonov treba byť nestranný. Skľúčenosť, či sa rozhodne počúvať svoje vnútro alebo sa obetuje. Rozhodla sa a rozhodla sa správne. Čo sa týka hereckých výkonov, Audrey exceluje ako vždy. Vďaka nej sa dá na pohľad dlhšia stopáž a miestami nudnejšie časti prežiť bez ujmy. Po uležaní myšlienok a dojmov z filmu zvyšujem zo 4* na 5*. OT: Audrey Hepburn hrala sestru v Afrike. O 30 rokov sa tam vrátila opäť - tento raz ako skutočný Anjel. (09.02.2013)

Naprosto výjimečný příběh o mladé ženě Gabrielle, která se rozhodne vstoupit do kláštera s přesvědčením, že jí pevná víra a zájem pomáhat lidem jako základ bude stačit. Prochází však těžkými zkouškami jako novicka i jako řádová sestra Luke, nejprve v Belgii, v psychiatrické léčebně, a později i v Kongu, kde asistuje Dr. Fortunatimu. Celou dobu se snaží dostát všem svým povinnostem a být poslušná, ale když se se začátkem druhé světové války musí vrátit domů a dozví se, že její otec byl zabit Němci, nedokáže jim odpustit. Audrey Hepburn zde opravdu excelovala a nominace na Oscara je naprosto oprávněná. Příběh jeptišky jsem pořád odkládala kvůli té předlouhé stopáži, ale když se do něj zakousnete, uteče vám rychle a nevynechali byste jedinou scénu. Bez chyby. (19.04.2014)

17. Zlatý Glóbus za rok 1959 - cena (1) - *Speciální cena - Fred Zinnemann + nominace (5) - Nejlepší film (drama), Nejlepší herečka (drama) - Audrey Hepburn, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Edith Evans, Nejlepší režie - Fred Zinnemann, Nejlepší film (podporující porozumění) - Fred Zinnemann (16.01.2009)

Příběh jeptišky je dle očekávání dost zdlouhavá podívaná. Je to drama, které chvílemi zajímavě přibližuje život uvnitř kláštera, ale jakmile vychází do exteriéru, padá do nudnějšího průměru a stává se jen obyčejným hollywoodským dramatem. Je to vlastně naprosto stejný problém, který jsem měl u Zinnemanna i V pravé poledne. 6/10 (24.08.2016)