Příběh jeptišky

Prvá časť - nástup a zaučenie je zobrazená naozaj skvelo, autenticky. Kým dej dôjde k tomu, že sestra Luke je poslaná na psychiatriu (nie ako pacient) je to stále dobré, no zdá sa mi, že práve táto časť je zbytočne roztiahnutá. Samotný úsek s psychiatrov je fajn a prináša aj výrazný prvok drámy. Časť, kde sestra Luke odchádza do Konga a samotný pobyt na tomto mieste je snáď najlepšia časť filmu. Po návrate domov a vypuknutí vojny je rozhodnuté. Všetky tie pochybnosti, ktoré sa v nej roky zbierali vojna len podčiarkne. Treba vziať do úvahy, že film je okrem iného životopisný a vystúpiť v tejto dobe z kláštora, to bol veľmi zriedkavý jav. Bol by som rád, keby namiesto THE END vidím, čo robila sestra Luke po(čas) vojny. Či sa nevrátila do Konga pomáhať ako civil, miestneho doktora by to určite nesmierne potešilo. To by však už nebol skutočný obraz Habetsovej. Práve to, že "len" odkráča z kláštora vo mne vyvrcholil pocit, ktorý ma viedol celým filmom. Pocit, ktorý sa začal prejavovať už na začiatku, keď si sestra Luke vzala do kláštora pero ako spomienku, hoci sa to nesmelo, a ktorý vrcholil v situácii, keď podriadenej sestre povolila odísť z kláštora "bojovať" proti nepriateľom, hoci podľa božích zákonov treba byť nestranný. Skľúčenosť, či sa rozhodne počúvať svoje vnútro alebo sa obetuje. Rozhodla sa a rozhodla sa správne. Čo sa týka hereckých výkonov, Audrey exceluje ako vždy. Vďaka nej sa dá na pohľad dlhšia stopáž a miestami nudnejšie časti prežiť bez ujmy. Po uležaní myšlienok a dojmov z filmu zvyšujem zo 4* na 5*. OT: Audrey Hepburn hrala sestru v Afrike. O 30 rokov sa tam vrátila opäť - tento raz ako skutočný Anjel. (09.02.2013)

Skutečný, byť umělecky zkrášlený životní příběh Marie Louisy Habetsové (1905-1981) byl pro Audrey blízký zejména svým odbojovým - byť ve filmu jen naznačeným - vyzněním (sama Hepburnová působila v odboji rovněž přes svůj věk na hranici holčičího a dívčího období). Katolická církev a její mystéria jsou tu představena plně - věcně, nekarikovaně, ve vyváženém poměru světla a stínu aktivit řeholních komunit zatížených doživotním celibátem a ústraním. Středověk v první polovině dvacátého století - jak film prokazuje - nezmizel; za zdmi klášterních areálů žil v mnohém v podstatě nerušeně dál. Skutečně evropská, silná povaha se v korzetu, přijatelném pro více tvárné jedince, dusila; v mnohém přitom záleželo na způsobu, jimiž staletá dogmata byla prosazována. Tento portrét je silný právě tím, že je portrétem sine ira et studio (portrétem prostým hněvu a podjatosti). Audrey, jedna z největších hereček všech dob, i tady prokázala vícerozměrovost svého robustního talentu ve škále a tóninách, které pro dobové diváky musely být mimořádným překvapením. Totéž lze říci i o vnímavé a pozorné, místy až pietní Zinnemannově režii. Věrohodnost prostředí a kulis, mimořádná pozornost věnovaná uměřené podobě filmu výpravou, tento katarzní (očišťující a pročišťující) zážitek jen dále posiluje a rozvíjí. PŘÍBĚH JEPTIŠKY má nesporně silný nadčasový náboj. Pro současného člověka náboj až očistný. (04.12.2012)

The Nun's Story jsem neustále (z různých důvodů) odkládal, nevěděl jsem, co od filmu zabývající se takovýmto tématem, vlastně vůbec čekat. Když už mi ale byly všechny hvězdy nakloněny a já se tak konečně dostal k tomu si film pustit, nelituju ani jedné vteřiny (přestože to byla díky rozjetým titulkům slušná bojovka). Film silný, smutný, ale zároveň krásný, že by mě snad bavil i v případě, kdyby hlavní roli nehrála má nejoblíbenější herečka. Natolik mě uchvátil a přinutil i zamyslet se nad různými věcmi, což ve mně moc filmů v poslední době nevyvolalo. K Audrey tolik- přestože je víceméně po celou stopáž nenalíčená a v hábitu jeptišky, sluší jí to snad tolik co nikdy předtím. Úžasný výkon, který prostě měl být oceněn Oscarem. Příběh jeptišky se, s ohledem na budoucí události, stal zásadním i pro samotnou Audrey, mě zahřál u srdce tak, že jej z hlavy nedostanu ještě pěkně dlouho. Jestli vůbec kdy... (A ještě jednou velký dík VenDulin85, že jsem se mohl na Příběh jeptišky konečně podívat ;-). (24.07.2013)

Příběh sestry Luke, který pojednává o boji se svědomím mladé řeholní sestry, jež je zkoušeno přísnými pravidly řeholního řádu. Děj se odehrává ve třicátých letech 20. století v Belgii. Belgie má rovněž jako jedna z koloniálních velmocí území na africkém kontinentu a to v Kongu. Konžská misie je potom životním snem mladé řeholnice Luke. Luke - Audrey H. - je opět dokonalá (třebaže jsem si ji v roli jeptišky nedokázal představit). Postupně s ní prožíváme počáteční kroky při vstupu do kláštera, pravidla noviciátu a všechny duchovní a niterní zkoušky, s nimiž se tato sestra potýká. Velká změna v tempu a v jakési jednotvárnosti nastává tehdy, když se sestra Luke přesouvá na misii do Konga. Tady mě velmi překvapila výpravnost celého snímku, jelikož se ocitneme v opravdovém africkém prostředí, kde se sestra Luke střetává s dalšími pochybeními ohledně poslušnosti vůči řádu. Poslušnost ji později opět zavede do mateřského kláštera v již okupované Belgii nacisty... Celý příběh je v podstatě o vnitřním souboji v duši mladé řeholnice Luke. Ta řeší zásadní otázku, zda-li je proti Boží vůli poslechnout hlas srdce (který však nestojí proti křesťanskému chování) na úkor přísných pravidel uvnitř řádu... Po celou dobu jsem pociťoval jakousi sklíčenost, která paradoxně vrcholí s poslední scénou filmu. Co mě nejvíce udivuje, je fakt, že jsem o tomto ohromném filmu dosud neslyšel a podle počtu hodnocení o něm neslyšelo i mnoho dalších. Po delší době jsem měl u titulku THE END zase ten blažený pocit ze silného filmového zážitku... a výkon Audrey H. mě zase utvrdil v tom, že je to nejen ta nejkrásnější, ale i nejlepší herečka všech dob. 10/10 (01.09.2010)

Jako ateista jsem si před první projekcí nebyl vůbec jistý, jak mě Příběh jeptišky osloví, ale zanechal ve mně silný filmový zážitek a ten se u mě dostavil i při dalších zhlédnutích. Snímek mě pasoval do role souputníka sestry Luke a celou její cestu jsem absolvoval s empatickým pochopením. Audrey tomu svým hereckým výkonem (zasloužená nominace na Oscara) velmi napomohla a i když jsem si ji jako jeptišku nejdřív vůbec nedokázal představit, zvládla to bravurně. Film je oživen několika dějovými zvraty (včetně zásahu II. světové války), které film vždy posunou dál, ale i přesto jsem se ani chvíli nenudil, spíš mě zastihl podivný pocit prázdnoty, když příběh skončil a další osud sestry Luke už nebyl ukázán. The Nun's Story nejspíš nebude pro každého diváka (někteří třeba film vypnou už po pár klášterních scénách), ale mně se opravdu líbil a nevidím důvod proč nedat plný počet. (05.04.2010)