Kontakt

Poctivé řemeslo, nádherný příběh. Dnes už klasická intelektuální sci-fi Roberta Zemeckise o tom jestli jsme ve vesmíru sami. Výborná Jodie Fosterová a mladý McConaughey zdatně sekunduje. Pozvolné vyprávění nezapomíná na široké měřítko, které ukazuje lidstvo v celém svém důvěřivém i skeptickém rozsahu. Když se nad tím zamýšlím, tak Problém tři těles je temnou odpovědí na otázky nastolené právě v Kontaktu. Krásně mi to teď zapadá dohromady. (26.01.2024)

Geniální ukázka náboženských sraček a mocenských machinací, v jejihž středu je doktorka, která zasvětila celý svůj život jedné věci a čelila všem protivenstvím. Pak jí nezbývá než přihlížet, jak milovaný důkaz armáda tají a její nechutný šéf přebral všechny zásluhy. Když se jí konečně dostane náležitých práv, nechutní birokrati zmanipulují situaci jim vhodně. Fantastika (nebo budoucnost?) v kabátku reality. Další důvod vymýtit náboženství ( nikoli víru) z povrchu zemského a zamyslet se nad tím, kolik pravdy se nám dostává. (04.11.2012)

Jodie Foster patří mezi ty herečky, které se při vybírání filmu ohlížejí hlavně na dobrý scénář a charakter postavy. A tím má u mě to největší plus, protože takovýchto hereček je pramálo. Navíc její hraní je tak úchvatně, že si říkáte, jestli tahle dáma nespadla z nebes. Film má hodně vypjatých scén, ovšem jedna všechny převyšuje nejméně o půl hlavy. A právě pohled z kosmické lodi do vesmíru vám připomene, že svět je fakt složitej a víme o něm velký kulový.... Roberte Zemeckisi tleskám! (14.10.2007)

Děsivě úžasné intro předznamenalo ještě větší konsternaci (v pozitivním slova smyslu), která přišla na konci druhé hodiny. Úvodní část (trvající asi hodinu a půl) byla takovým nutným zdlouhavým "zlem" (i tam byla ale samozřejmě spousta dobrých momentů), jež připravila půdu pro nesmírný vesmírný zážitek, který o to více vynikl. Sice ta část jakoby z Vesmírné odysey vypadla, ale je snad ještě o něco působivější. Škoda té akcentace citovosti. Zejména ze strany těch druhých mi přišla nesmyslná. Naopak důraz na duševno (respektive náboženství) byl velmi na místě, tak nějak by to asi bohužel skutečně probíhalo. Jinak celkově je to velmi pozoruhodná science fiction s perfektní gradací, mnoha scénami, co skutečně stojí za to, ale také mnoha, které byly skoro i nadbytečné a pár, co uznáníhodným vyzněním snímku i trochu zacloumaly ( např. počet lidí, kteří zjistili skutečnou délku zrnění...). Neodpustím si ještě poznámku k hudbě, protože Alan Silvestri se asi taky ocitl v nějakém zvláštním přístroji na dilataci času a i do Kontaktu udělal alternativní soundtrack k Forrestu Gumpovi. (04.04.2009)

Ach, ty zatrolený Hollywoode... Téhle tvojí sáhodlouhé selance nějak chyběly koule. A nemyslím ty, ve kterých se létalo za Standou Hložkem na Vegu. Co se týče oné náboženské otázky, napadá mě, jestli fanatičtí věřící hledající Boha, a fanatičtí vědci hledající mimozemšťany, nehledají náhodou jedno a to samé? Vede mě k tomu resumé poroty, podle které nevěřící člověk nemá právo létat za Marťany. Škoda, už jsem si leštil kombinézu... Abych ale Robertovi jenom nekřivdil; je docela možné, že kdyby mi v sedmadevadesátém nebylo usmrkaných devět a zašel na tohle do kina, mluvil bych asi jinak. Takhle mi však Kontakt nepřišel ani z poloviny tak zábavný, jako stejnojmenná slovní hra. (20.02.2012)