Pohádka o Honzíkovi a Mařence

Tak opět naprostá paráda. Spojení těchto dvou českých velikánů (Zeman a Svoboda) udělala něco téměř nadpřirozeného. Krásný příběh, který není sice tak drsný a strašidelný jako Čarodějův učeň, ale i tak je to velice netradiční, ponurá pohádka i pro dospělé. Nejvíc se mi líbil kopřící andílek, který hrál na liru nohama :o). Pohádky Karla Zemana budou navždy nesmrtelné a já je rozhodně budu pouštět svým potomkům :o) (12.08.2009)

Lehce se mi líbil asi 3 minutový úvod a 5 minutové rytířké souboje. Všechno ostatní bylo maximálně debilní a kreténské. Dnešní děti by s takovou pohádkou poslaly člověka do prdele a děti v roce 1980 asi také zrovna neslinataly blahem. Kostra příběhu je klasicky pohádková. Totálně vypatlaný jedinec, který z nabízených 2 možností vždy zvolí tu horší se vydá do světa. Občas něco zakdáká Helenka Vondráčková a to je úplně vše. Zdejší vysoké hodnocení je totální nesmysl. Už dlouho jsem nedal odpad. Šup sem s ním. (21.01.2013)

Krásně melancholická pohádka z trochu jiného soudku, než na co býváme u českých pohádek zvyklí. Škoda, že jsem tuhle baladu neměla možnost vidět v útlejším věku, protože by mě opravdu zajímalo, jak by na mě působila. Karel Zeman byl opravdu mistr naší animované tvorby, Karel Svoboda geniální skladatel a když se ti dva dali dohromady, muselo zákonitě vzniknout něco výjimečného. Mimochodem, naprosto geniálním vynálezem je pojízdné křeslo krále Berana s živým motorem a ruční brzdou. (19.04.2008)

Adorace Karla Zemana chápu, natočil spoustu skvělých filmů, jenže cpát plné počty úplně všemu, co udělal, už hraničí s nekritičností. Honzík a Mařenka je místy nudná trademarková exhibice s neschopným protagonistou, který nic neumí a nic nedělá (a když dělá, tak věci kazí) a nakonec ujíždí s princeznou a div ne půl královstvím. Kýčovitá Svobodova hudba tomu zrovna nepomáhá - jindy se u Zemana se svými manýrami krotil úspěšněji. Jistě to má nějakou základní atmosféru, ale dávat tomu výrazně nadprůměrné hodnocení bych ze své strany chápal jako neúctu k Zemanovi. (26.12.2012)

O nejednoznačnosti ochrancov/ životných radcov. Tri ich najčastejšie skupiny: pochlebovači, hazardéri a slušniaci sú v rozprávke predstavené ako trpaslíci - smieško, rarášok a dobrák. O prejavení temna v duši pri ceste za láskou. Z dobrotivého ťuťka na zlomyseľného zubatého odpudivca. Výraz tváre určujú často činy a myslenie človeka. Tiež o dočasnej strate rozumu v citovom poblúznení, nehľadiaceho na dôsledky sľubov vyrieknutých v mene okamžitého stretnutia s vyvolenou srdca. No a napokon aj o tom, že v rozprávke, na rozdiel od života sa vždy nájde nejaký koník, čo hrdinov vytiahne z bryndy. Posmutnelo ponuré s viacerými vychytávkami a hudbou, ktorá sa k skvelej animácii nijako nehodila so spevom-nespevom "speváčky" Heleny Vondráčkovej. 70%. (11.02.2013)