...a pátý jezdec je Strach
And the Fifth Rider Is Fear
The Fifth Horseman Is Fear
Réžia:
Zbyněk BrynychKamera:
Jan KališHudba:
Jiří SternwaldHrajú:
Miroslav Macháček, Olga Scheinpflugová, Jiří Adamíra, Zdenka Procházková, Josef Vinklář, Ilja Prachař, Jana Prachařová, Jiří Vršťala, Tomáš Hádl (viac)Obsahy(1)
Hlavným hrdinom príbehu je lekár Braun - "historický optimista", ktorý verí, že všetka tuposť a nenávisť totality sa historicky ukáže. Dej sa odohráva počas spoločenskej a politickej totality v atmosfére temnej a dusnej Prahy v roku 1941. Braunovi odobrali právo pracovať v jeho vlastnom odbore, bol presťahovaný z veľkého bytu do malého, bol zbavený výsad slobodného človeka, dostal sa "mimo zákon". Kladie si otázku, čie myslenie mu bolo ponechané: lekára, ktorým už nie je, alebo skladníka, ktorým ho urobili? Nezákonný lekársky zákrok pre záchranu človeka v ohrození života donúti Brauna opustiť svoju ulitu a korigovať celý svoj doterajší postoj i odpoveď na otázku, ktorú si kladie. (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (89)
Strašlivě úzkostný a bolestivý pohled na šílenou dobu WWII, kdy v Československu zbývali poslední žijící Židé "mimo zákon", tolerováni jen pro své schopnosti a vysokou flexibilitu. Těžká rána osudu je však všechny, kdož neutekli, dostihla.!! Vzpomenu větu, která vystihne mnohé... "hrdina je ten, který zbytečně umře, narozdíl od ostatních, kteří zbytečně žijí..."!!!!!!! ()
Pro mě jeden z must see československých filmů z 60. let. Brynych je trochu opomíjený, rozhodně se nachází ve stínu svých slavnějších kolegů, ale v jeho případě je to opomíjení neprávem, řekla bych. Tento film stojí především na skvělé atmosféře. Komorní, trochu depresivní, stísněná, prostě ten strach jde cítit. Připočtěte hezké a nápadité záběry, dobrou zvukovou stopu. Částečně jsem postrádala příběh, který by mě více zasáhnul či uhranul. Jinak je to ale povedený snímek, který je myslím nutno vidět. ()
Na mě film hodně zapůsobil. Drama poníženého a všemi zatracovaného člověka, který v sobě má nalézt, projevit lidskost a riskovat pro druhé život. Kontrast pohledů na židovského lékaře, odpudivé jednání s ním a plochost ostatních charakterů byly velmi působivé. Pro nikoho není plnohodnotným člověkem, tak co po něm chtějí? A vlastně ani on zpočátku nechce ... Atmosféra všech partají zavřených ve sklepě byla děsivá. A konec skvělý. Úplně jsem cítila tu obrovskou sílu, která z doktora Brauna najednou čišela. ()
Depresivně působící film, ve kterém stojí za zmínku především představitel docenta Brauna, Miroslav Macháček. Film je to nepochybně kvalitní, líbil se mi, a to dost, jenže víc jak na tři hvězdy to nevidím. Docela mě zaráželo zkomponování záběrů ze šedesátých let a plakátu s říšskou orlicí. V tom byl trochu bordel, ale to se dá přežít. Horší bylo občasná nudná a hluchá místa, které na mě zanechávaly dojmem, že tam vůbec nepatří... ()
"Tati, kdo je to hrdina?" "Člověk, který zbytečně zemře. Na rozdíl od jiných, kteří zbytečně žijí." Vždycky, když sahám po podobně starých filmech, trošku se obávám, zda mně budou bavit. Ale pak se rachle najednou mé obavy ukáží naprosto liché a já se nechám strhnou. Nejdřív jsem si chtěl povzdechnout, proč se takové filmy už moc netočí, pak jsem ale zjistil, že je třeba to vyjádřit jinak: Proč se TAHKLE už moc filmy netočí. Ta forma je skvělá, až nepříjemně atmosférická a temná. Doslova jsem z postav cítil jejich rozpoložení a duševní stav. A k tomu výborní Macháček, Adamíra, Vinklář... ()
Galéria (19)
Fotka © Bontonfilm
Zaujímavosti (5)
- Na filmu spolupracovala také výtvarnice Ester Krumbachová, která byla pověstná tím, že dbala na zdánlivé drobnosti, které divák na první pohled nevnímá, ale přitom film dotvářejí a posilují. Před natáčením klíčové scény zapřišla za Miroslavem Macháčkem a přinesla mu kostku cukru, provázek a nožík. On se jí zeptal, proč mu to dává. „To si dej do kapsy saka,“ řekla mu. Macháček namítal, že to ve scénáři vůbec není, a navíc to nikdo neuvidí. „To je pravda,“ odpověděla mu, „ale ty jdeš do transportu a tyhle tři věci ti možná zachrání život.“ Macháček to ocenil, protože mu to jako herci pomohlo. [Zdroj: reflex.cz] (alonsanfan)
- Hovorilo sa, že pre exportné verzie boli dodatočne dotočené odvážne erotické scény. (Raccoon.city)
- Díky štědré nabídce vlivného filmového producenta a smluvního partnera Československého filmexportu Carla Pontiho byl film natáčen z poloviny v Praze a z poloviny v Římě. Ponti jej po dokončení společně s Ostře sledovanými vlaky (1966) a několika dalšími československými filmy prodal americké distribuční společnosti Sigma 3. Diváci v USA snímek podle režisérových vzpomínek přijali s nadšením. Poté, co Brynych svou trilogii završil myšlenkově ambiciózním dramatem Já, spravedlnost (1967), chtěl s ním Ponti uzavřít smlouvu na další dva roky. Přišel ovšem srpen 1968 a možnost jakékoliv koprodukce se Západem padla. (Zdroj: Letní filmová škola)
Reklama