Přehlídka národů

Na svou dobu gigantický projekt s nevídaným technickým zázemím měl sloužit k demonstraci nadřazenosti německého národa i v oblasti sportu. Árijci však nebyli zdaleka tak úspěšní a vznikl tak jeden z nejúchvatnějších dokumentů. Na jednu stranu je praotcem všech sportovních přenosů, je až fascinující sledovat, kolik záběrů a úhlů kamer se dodnes používá v nezměněné podobě. Na tu druhou s nimi ovšem nemá nic společného, i sport totiž pojímá jako umění. To sice mnohem lépe vynikne až ve druhém dílu, i na prostoru vymezeném ochozy stadionu však nesledujeme jen sportovní výkony, ale opravdové filmové minipříběhy jako závod na 800m, skok daleký nebo noční tyčka. Film je plný naprosto fantastických střihů a prostřihů, které dokonale vykreslují atmosféru na stadionu a Riefenstahlová celou událost pojímá ve velmi sportovním duchu, kde vítězem je opravdu každý, kdo se odhodlá změřit síly se svými soupeři. Mimo zmínky o tom, že při dálkovém běhu jde o souboj bílé rasy s černou (který dnešní atletika už jednoznačně rozhodla) v něm, kromě všeobecného hailování, nějaké propojení s nacismem nenajdete a schválně si všímejte, které národy pří úvodní přehlídce zdraví Hitlera pozvednutím pravice. A ten úvod...chtěl bych vidět, která cenzura by tohle dnes do olympijského přenosu pustila. Tohle je opravdová oslava sportu v antickém ideálu krásy ducha a těla. Dokonalé. (12.09.2006)

Ano, bylo to v Berlíně, ano, je tam Hitler. Ale současně ve více věcech fascinující a přelomové. Noční skok o tyči (pro mě vrchol dokumentu), maratónský běh, štafety, zpomalené záběry, sledování stínů, detaily tváří, záběry na fanoušky. A velmi zajímavý dokument, jak se závodilo v roce 1936. Za prvotřídní filmařskou práci, která kvalitu dnešních sportovních přenosů nejen dosahuje, ale i překonává, se nedá hodnotit jinak, než maximálně. (23.02.2013)

Po Triumfu vůle, který byl jako celek zajímavý, ale chvílemi dost nudil, jsem čekal něco podobného. Musím se ale přiznat, že mě Olympia dostala do kolen. Od prvních záběrů jsem sledoval naprosto dokonale promyšlené a stoprocentně fungující dílo. Na svou dobu neobvyklé úhly kamery, jízdy, střihová skladba, zpomalování záběrů - to vše dokonale promyšlené tak, aby se maximalizovala dramatičnost jednotlivých sportovních momentů. Dramatická gradace je zvládnutá skutečně bezchybně a téměř v každé disciplíně je jí dosaženo odlišným způsobem (jednou pohybem kamery, po druhé umístěním kamery, po třetí kombinacemi záběrů, ....). K dramatičnosti tedy nepřispívají pouze rekordní sportovní výkony, ale především perfektní režie. Škoda, že je hodnota filmu poněkud degradována spojením s nacistickou propagandou, která ale v případě tohoto konkrétního fimu není až tak extrémní (i když existuje několik verzí filmu, takže tohle berte s odstupem). Z filmového hlediska ale jeden z největších zážitků. (14.01.2010)

Propaganda jako prase, to by asi tak bylo v kostce. Více: mystické záběry Akropole a cesty pochodně do Berlína, antické sochy a záběry na správná vysportovaná Germánská těla. Tento úvod zakončuje záběr na vybrané defilující ostudné státy se zvednutou pravicí (takhle vysoko skáče náš pes i u nás ve Francii). Potom jsou na řadě samotné disciplíny a sportovci. To, že je na snímcích černý Owen nebo Polská oštěpařka je jasné, vždyť vyhráli a s touto skutečností se nedalo nic dělat (a pak ani jedna země zatím Hitlerovi nevadila, brousil si zuby na nás). Ovšem nedá se popřít , že dokument je na vysoké profesionální úrovni a určitě stojí za zhlédnutí. (03.12.2013)

Ať je v tom propagandy, kolik chce, první "Olympia" je prostě nádhernou ukázkou toho, jak zajímavě natočit sportovní dokument, jak předvést sportovce jako skutečné hrdiny a jak skvěle pracovat s kamerou a jednotlivými záběry. Už tehdy Riefenstahl ukazovala, jak je možné efektně využívat zpomalené záběry. Film mě doslova vrátil o osmdesát let zpět a já jsem fandil jednotlivým sportovcům, aby dokázali překonat ostatní a sebe samé. (21.08.2014)