Tri oriešky pre Popolušku

Milé překvapení - Českou Popelku v tom jednak rozhodně poznáte, jednak je to ale i dostatečná aktualizace. Skvěle to využívá norské krajiny a vysokých production values. Astrid S sice není Libuška Š a chybí jí špetka její drzosti, ale jinak jde velmi zpříma ve šlépějích emancipované verze na pohádkovou hrdinku. Vůbec všechny motivy jsou rozpracovány ve směru zkoumání předurčenosti a proboření nachystané cesty - byla o tom už původní Popelka, tahle je o tom zase o trochu víc, přirozeně k postupu doby. Film skvěle rozpracovává i postavu Dory a dodává jí nečekanou lidskost (nejsilnější moment filmu je nečekaně chvíle, kdy princ poznává, že Dora není Popelka, a my plně cítíme její bolest a stud) a z macechy dělá místy hrůzu nahánějícího padoucha. Scéna na bále byla opravdu kouzelná. Možná mi tu chybí trocha humoru, má to místy takový ten sebevážný fantasy nádech -a vtipy jsou spíš izolované a trochu nucené, to je jediná škoda. Nejsem cílový divák, očividně, ale každé rodině s dětmi bych doporučoval jít. Když to neuděláte o sobě a o cestě do vlastního dětství, tak máte před sebou skvělý vánoční film. Zatím všechny negativní reakce, které jsem viděl, kladou na ten film naprosto absurdní nároky, které nějak nechápou, co je smysl a  role vánoční dětské pohádky. 70 % (23.12.2021)

Téma jak chudá šikanovaná dívka ke štěstí přišla, bylo zpracováno ve filmu mnohokrát, většinou jako pohádka nebo romance. Pokud by se jednalo o běžnou norskou pohádku, dostala by ode mne průměrné hodnocení. Jelikož tvůrci využili Vorlíčkův scénář a měli k dispozici naši natočenou a úspěšnou předlohu, musím být kritičtější. Naše Libuška svým půvabem, mládím a něžností je nepřekonatelná. Oběma severským představitelům bylo v době natáčení 25 let. Popelka si jako místní oblíbená zpěvačka určitě získala řadu fanoušků. Výprava s ohledem na severskou zimu odpovídala naší verzi, ale to je tak všechno. Pokud byly kostýmy realističtější či uvěřitelnější, tak s ohledem na co? Vždyť se nejedná o příběh ze současnosti, ale o pohádku, a jakákoliv fantazie je vítaná. Naše verze příběhu je každopádně srdečnější a dramatičtější i když v ní nebyly podbízivé prvky současnosti, např. u stromu močící panoš, prdíky tančící Dory, snědý princ ani líbající se gayové a závěrečné násilí. Na líbivosti pohádky se u mne podepsala také absence humoru, Svobodovy hudby a zpackaný dabing. Byla to nuda a jak už tu někdo napsal, ještě že se toho režisér Vorlíček a Libuška nedožili. (21.12.2022)

Nechci nijak zbytečně hanit snahu mých oblíbených seveřanů přijít s vlastní verzí slavné pohádky, přeci jen ani ta naše není českým výmyslem, ač ji tak spousta zabedněných patriotů vnímá. Ale už jen proto, že tu tenhle příběh zazněl tisíckrát a kromě obsazení krásné Astrid S do hlavní role loňské Tři přání pro Popelku nedokážou nic nového nabídnout, nemůžu hodnotit jinak. Koneckonců nemám příliš rád ani naše téměř půl století staré pojetí, kde jsem zůstal shovívavý kvůli hudební stránce. Zde trestuhodně schází. (20.12.2022)

Z větší části film kopíruje děj i mnohé scény filmu Tři oříšky pro Popelku (1973). Norská Popelka je zralá kurážná žena, která v sobě nemá ani zblo něžnosti Miluše Šafránkové. O nic lépe na tom není ani princ. Jeho pohled připomíná spíše kovářského tovaryše než zamilovaného prince. Pro mne je také velkým minusem cesta k zámku lemovaná zapálenými ohni. Nemohl jsem si pomoct, mně to připadalo jako vjezd do pekla. Snad v každém záběru jsem postrádal hudbu Karla Svobody. Přesto přese všechno film úplně neodsuzuji. Je zde jistá naděje, že lidem, kteří neviděli českou verzi  Tři oříšky pro Popelku (1973) se film bude líbit víc než mně. (26.12.2023)

Nóri nám ukázali, ako sa to dá dojebať ešte viac. Stačí pridať zberačov, buzerantov, kriplov a celkovo tak nejak netrafiť casting, a sme tam. Snáď tá Astrid lepšie spieva ako hraje. Príroda fajn, pokus o remake fajn, ale celý ten zvyšok sa nepodaril. Snáď to žiadna TV nenasadí na štedrý večer namiesto našej Popelky, lebo také protesty budú, aké ešte neboli! 2 z 5 a veľké sklamanie (27.04.2022)