Cesta do praveku

Ze všech Zemanových filmů, které jsem zatím viděl, mě tento zde nejlépe hodnocený počin nejméně zaujal. Před výborně udělanými pravěkými potvorami smekám klobouk a uznávám, že na tehdejší dobu to nejspíš muselo být něco fakt převratného, ale to je asi tak všechno, co bych chválil. Protože jinak byl pro mě tento snímek jedna zoufalá (a téměř nekončící) nuda. Jako malému se mi tento film nějakým záhadným způsobem vyhýbal, takže nemůžu srovnávat (navíc odpadá možnost nostalgie), ale docela by mě zajímalo, co by na to řekla dnešní cílová skupina (tj. děti, protože dospělého mohou opravdu zaujmout maximálně ta monstra). Takže protentokrát to budou (při vší úctě k osobnosti pana režiséra Zemana) pouze 2*. (12.04.2011)

Když jsem byl dítě, tak to začalo běžně, ale pak ta cesta do pravěku... Ale nápad to nebyl nový, jen jsem o tom tehdy nic nevěděl. Ahc jak je dítě slabé a nevědoucí, než se dostane k dějinám tohoto pohledu na minulost. K. Zeman má lepší filmy - Na kometě či Ukradená vzducholoď, to jsou filmy, kde chyby vidět nechci, neb mě táhnou dobré věci a ty je jasně předčí. (25.09.2010)

Zeman je Zeman a Spielberg je Spielberg. Oba jsou mistry svého oboru a své doby s jedním drobným rozdílem. Zeman je typickým českým selfmademanem s chytrými nápady a šikovnýma rukama, pro kterého byly VŽDY stejně důležitý příběh i technické prostředky. Spielberg je americkým selfmademanem (první a výrazný rozdíl) s chytrými nápady (i když někdy záměrně podbízivý – druhý rozdíl), který využil nových prostředků, a především u jeho filmů dominuje buď příběh nebo technické prostředky, v lepším případě je jedna část vizuálně bombastická, druhá narativní (třetí a poslední rozdíl, který mě momentálně napadá). Ale zpět ke Karlu Zemanovi. Spolu s Milošem Macourkem a Adolfem Bornem (třetí díl Macha a Šebestové) byl prvním, kdo mi řekl, že existovaly jakési druhohory a v nich jistí tvorové abnormální velikosti, v rámci čtvrtohorních dobách ledových potom studenomilná fauna a v druhém případě i jistý pan Huml. Cesta do pravěku se rázem přidala k Jaroslavu Foglarovi a Alexandru Dumasovi. Dnes na ní oceňuji především její didaktický ráz. Zatím co na školách se uplatňuje v rámci pravěku Thomsenova trojdobá periodizace (a člověk v rámci nich), Zeman volil popis geologického vývoje, který pokládám pro nižší dětský věk a jeho vnímavost za vhodnější. Dobrodružný příběh o partě kamarádů a odnesené poznání ze zhlédnutého filmu staví Cestu do pravěku vysoko nad Jurský park (pochopitelně 1). Zeman sice ukázal červené šátky, ale dokázal podobně jako Oldřich Lipský ve filmu Ať žijí duchové, že jsme zapomněli, jak se konkrétní dětská organizace jmenuje, a tím vytvořil nadčasový film. Jediné co mě na tomto filmu trochu mrzí, že hudbu k němu nesložil Zdeněk Liška (pozdější Zemanův spolupracovník), hudba pozdního E. F: Buriana nebyla moc nápaditá a místy lacině dobrodružná či naopak patetická, což by nemuselo být na škodu, ale postrádala originalitu, kterou se právě Zemanovy filmy vyznačovaly. (06.02.2004)

Výkladní skříň naší paleontologické vědy:) Současní paleontologové prominou, že takto adoruji víc než půl století staré objevy, z nichž některé dnes již třeba byly slušně řečeno aktualizovány, ale bráno měřítkem kinematografické historie je Cesta Do Pravěku špičkové dílo do dnešních dnů. Nicméně ten konec-nekonec mi úplně nesedí ani dnes (říkat proč by asi byl spoiler) a kdysi jako dítě jsem ho považoval za velkou zradu:) Proto dávám 70%. (21.04.2003)

Absolutná klasika českej fantasy školy. Karel Zeman prinášal vo svojich filmoch čaro fantázie i v časoch komunistickej diktarúry, kedy sa muselo žiť hlavne v reálnom socializme. Jeho diela som vždy považoval za výnimočné. Ako sám názov tohto snímku napovedá, tento krát nás zavedie spolu so štyrmi mladými bádateľmi na exurziu v čase. Prejdeme rôznymi etapami vývoja Zeme a života na nej. Samozrejme, že to nemá animácie typu "Jurský Park", ale keď uvážite, že film bol natočený v ČSSR desať rokov po vojne, tak ho musíte štedro oceniť. Ja dávam štyri hviezdičky! **** (06.02.2008)