Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Pyšná princezná Krasomila (Alena Vránová) sa odmietne vydať za kráľa Miroslava (Vladimír Ráž), a tak sa on vydá do jej rodného Polnočného kráľovstva - v prestrojení za záhradníka! Princezná sa doňho zaľúbi a vďaka jeho vplyvu sa postupne zbavuje všetkej svojej pýchy a rozmarnosti. Nanešťastie však táto jej premena vôbec nevyhovuje kráľovým skorumpovaným radcom, a tak sa obaja zaľúbenci musia zakrátko vydať na útek... (TV Markíza)

(viac)

Recenzie (462)

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Běda tomu, kdo by se opovážil zase škodit lidu! Pohádková apoteóza komunistického Československa v líbivém hávu plném rafinovaných motivů a dobových konsekvencí. Těm, kteří se naučili číst mezi řádky, nemůže unikat, o co scénáristům ve skutečnosti šlo. Náprava slečny hrdopýšky, demise proradných rádců a vůle lidu, jíž se musí podrobit i dětinský král, který mezitím dávno pozbyl vážnosti... Jen hlupák by nepoznal, co se skrývá za vynuceným státním převratem v Půlnočním království a odkud vlastně přichází jeho novopečený uchvatitel, spravedlivý a moudrý Miroslav, v jehož zemi panuje kolektivní harmonie pracujících a zpívá se od rána do večera. Rozpuštěna v amalgámu dobře odvedené práce filmařů a jejich spolupracovníků i některých skutečně vrcholných uměleckých výkonů, kterých bylo v pohádce dosaženo, působila pak její ideologická nálož nikoli prvoplánově, ale především podprahově. Nastražená past na nic netušícího diváka sklapla a mnohý v ní uvízl podnes. Zcela nepřekvapivě. ()

Subjektiv 

všetky recenzie používateľa

Ačkoliv příiš nepochybuji o tom, že Pyšná princezna je ideologicky poplatná svojí době, její jednoznačná ideologická čitelnost se s postupem času smazává a již 20 let po svém vzniku by člověk, jemuž by se zachtělo, relativně přesvědčivě překroutil její význam jako kritický k socialistickému režimu a oslavující svobodný trh. +++++ Především nic nenasvědčuje tomu, že by Miroslavovo království bylo plánovanou společností, v níž vládnoucí moc (král) rozhoduje o struktuře výroby. Jednotliví řemeslníci se setkávají na trhu, na němž svobodně, zpěvem nabízejí svoje zboží. Král tuto svobodu schvaluje a jediné, co požaduje, aby byla práce dělána poctivě, to jest, aby spotřebitel nebyl klamán. Pohled na trhovce nenasvědčuje, že by v této zemi existovala sociální rovnost, pouze v ní chybí chudoba. Královo kralování se prakticky neobjevuje, většinu času věnuje svým koníčkům, které finančně zajišťuje vlastní produktivní činností, stejně jako ostatní "poddaní". Právě toto "nevládnutí" s minimem regulace je jádrem učení rakouské ekonomické školy. Film sice oslavuje dělbu práce, ovšem ekonomie nás učí, že právě trh zajišťuje tuto dělbu nejúčinněji. +++++ Pokud jde o scénu pálení obrazů, je nejspíše nejjednoznačněji spojitelná s ideologií tehdy vládnoucí strany. Na druhou stranu, král Miroslav si objednal vypracování věrného obrazu a nelze se divit, že platí pouze umělci, jenž vyhověl přání svého zákazníka. +++++ Oproti Miroslavově zemí ovládá Půlnoční království striktní regulace a důraz na hmotně produktivní činnosti, z čehož pramení zákaz zpěvu, jenž produkuje pouze nehmotné statky. Jsou to spíše levicoví ekonomové, kteří odmítali zahrnovat služby do národního produktu, tedy mezi produktivní činnosti. Poddané zatěžují těžké daně, přičemž se obsluha daňové soustavy jeví jako velmi nákladná (výběrčí, hlídači, byrokracie), takže státu (králi) zbývá pro výkon jeho činností jen málo prostředků. Stát se jeví neefektivně (starý dědula) v porovnání se státem jemuž vládnou tržní principy (Miroslav). Nadto je přeregulovaný nesmyslnými nařízeními. Pokud se nějaký statek ukáže jako nezbytný, neváhá udělit monopolní privilegium (král dovolí zpívat pouze zahradníkovi, a to za účelem naučit zpívat květiny - zahradník privilegium zneužívá k vlastním cílům). Boj krále Miroslava se vede důsledně proti státní moci, jež narušuje svobodné podnikání. Ne náhodou hned po "revoluci" následuje snížení daní a odstranění řady nařízení. +++++ Tak co, překrucuji? Možná. Ale současný divák již nemá důvod číst Pyšnou princeznu jako komunistický škvár, stejně jako nemůže (a nemá důvod) vnímat Čaroděje ze země Oz jako podobenství o boji mezi zlatým standardem a bimetalismem, ač ten toto téma nepochyně obsahuje. Nejde o to, že by byl současný divák slepý. Má prostě jen jiné brýle a otevírají se mu s nimi docela jiné pohledy. Kolik mu jich otevře Pyšná princezna? Dětskému snad dost, pořád se v ní těčí úctě poctivost, laskavost, dobrota, pravdomluvnost a svoboda. Že ukazuje mocné a bohaté v horším světle než chudé a bezmocné? Ssoučasné psychologické výzkumu naznačují, že peníze a moc charakter skutečně kazí, bohužel. +++++ Zbývá nám film, jehož děj je velmi jednoduchý, jehož hrdina až příliš snadno dosáhne svých cílů, v němž vývoj prodělá jediná postava. Film s herci, jež zastiňuje Kopecký a trochu snad i ta Vránová. A je tu velká Miroslavova kláda. Silné ***. () (menej) (viac)

Reklama

Stanislaus 

všetky recenzie používateľa

"Odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil." Pyšná princezna patří (podle mého názoru) mezi naše nejkrásnější pohádkové klenoty. Bořivoj Zeman měl opravdu talent na zpracování pohádkových námětů, jež uměl přetavit do nádherné filmové podoby. Na Pyšné princezně mě velmi zaujalo zobrazení postupně se rozvíjejícího ("poupátkového") vztahu mezi Krasomilou a Miroslavem, jejichž představitelé - Vránová s Rážem - patří dost možná mezi nejhezčí pohádková pár v naší kinematografii. Kdo by navíc neznal spanilou píseň "Rozvíjej se poupátko" či legendárně akční jízdu na kládě. P.S. "Už je to uděláno, už je to hotovo." ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Pohádka je to hezká, hezky natočená, plná skvělých herců. Vždycky se mi líbila ať už v knížkách či v této podobě. S odstupem času a narůstající otráveností jejím neustálým omíláním v TV je to však horší a hoší. Nejvíce mne ale na pohádce vadí její velmi dobře skrytý politický podtón. Rok 1952 byl rokem pokračujícícho komunistického běsnění. Většina sedláků, odpůrců rudého režimu a statečných lidí zejména ze západního odboje už živořila v komunistických kriminálech, mnoho lidí bylo popraveno (v roce 1952 se soudruzi začali mordovat i mezi sebou - viz.Slánský) a do smrti kreatur jménem Stalin a Gottwald scházel ještě jeden předlouhý rok.. Proto mne při závěrečné písni této lidem oblíbené pohádky - ,,Skončila se panská pýcha, lépe se nám dýchá... '' mírně mrazí. Ty hvězdy však dávám za pohádku. * * * ()

Eddard 

všetky recenzie používateľa

Zeman je král českých pohádek, to už mu nikdo neodpáře. To že v té době natočil něco takhle lehoučkého (dobře, nějaká ideologie ze země krále Miroslava smrdí, ale není to nic co by se nedalo přehlédnout) si zaslouží poklonu. Příběh je milý, Alena Vránová má čestné místo jako druhá nej princezna po Libuši Šafránkové, Stanislava Neumanna jako senilního krále už nikdo nepřekoná a vůbec... "Nenašli, nenašli, nenašli,... našli?" 80% ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (60)

  • Při souboji krále Miroslava (Vladimír Ráž) ve mlýně s vojáky si lze všimnout, že při druhém souboji voják sám od sebe skočí do pytle, aniž by jej do něj jako v ostatních případech Miroslav nastrčil. (ricky4)
  • Doboví kritici se pohoršovali například nad tím, jak dívky na louce špatně hrabou seno. Nechápali, jak je možné, že režisér mohl projevit takovou technickou neznalost jedné ze základních zemědělských prací socialistické společnosti. (rublik05)
  • V scéne, kde princezná Krasomila (Alena Vránová) otvára okno a kričí do záhrady na kráľa Miroslava (Vladimír Ráž), princezná otvára okno z pravej strany do ľavej. V ďalšom zábere z vonkajšej strany hradu je vidieť, že ho zatvára z pravej strany do ľavej. (Warlockee)

Súvisiace novinky

Filmový workshop Telč 11. - 13. 6. 2015

Filmový workshop Telč 11. - 13. 6. 2015

26.05.2015

Chcete se zúčastnit natáčení filmu? Poznat osobnosti z oblasti filmového průmyslu ? Chcete strávit tři dny ve „filmovém městě"? Filmový workshop v Telči je tu právě pro vás. Už za pár dní! Máme zde… (viac)

Reklama

Reklama