Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Pyšná princezná Krasomila (Alena Vránová) sa odmietne vydať za kráľa Miroslava (Vladimír Ráž), a tak sa on vydá do jej rodného Polnočného kráľovstva - v prestrojení za záhradníka! Princezná sa doňho zaľúbi a vďaka jeho vplyvu sa postupne zbavuje všetkej svojej pýchy a rozmarnosti. Nanešťastie však táto jej premena vôbec nevyhovuje kráľovým skorumpovaným radcom, a tak sa obaja zaľúbenci musia zakrátko vydať na útek... (TV Markíza)

(viac)

Recenzie (462)

Slarque 

všetky recenzie používateľa

Budovatelská pohádka o pyšné šlechtičně napravené poctivou prací je sice ideologicky jasným reliktem 50. let, ale je to prostě nadčasová klasika, u které nad všemi těmi paralelami mezi socialistickou a kapitalistickou zemí klidně mávneme rukou a budeme se bavit romantickou pohádkou, ve které pro jednou všechno dobře dopadne a zlo bude po zásluze potrestáno. ()

genetique 

všetky recenzie používateľa

Časy, keď sa ešte dal takýto najnaivnejší príbeh krásne spracovať sú už asi preč. Ale nevadí, pretože si ho môžme aspoň takto pripomenúť. Chýbalo mi tam viac humoru, ale to je minimum. Touto rozprávkou by sa malo riadiť väčšina slečien v dnešnej dobe. A našťastie ju ešte nemám natoľko 'omletú' aby som hodnotenie znížil. 80%. ()

Reklama

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa

První svého druhu a hned prvotřídní klasika žánru, a to nejen žánru „česká filmová pohádka“. Nejsem znalec, když tak mě opravte, ale řekl bych, že Pyšná princezna je vedle (pozdějších) Sedmi samurajů zakladatelská i coby akční film, protože scénou ve mlýně uvedla do jeho kánonu už předem zásadu, že skupina nepřátelských bojovníků musí jít proti hrdinovi spořádaně jeden po druhém. Ideovologická složka pohádky je ale mnohem zajímavější: Kdežto švec, představitel drobného řemeslnictva, tedy střední třídy náchylné k reakčnosti a vykořisťovatelství, je bázlivý a k panským manýrům náchylný, potřebující dostat za vyučenou („pětadvacet“), chudý proletář uhlíř si hned dodá odvahy ke svobodnému zpěvu i odporu. (Avšak kde že se nesmí zpívat, to soudruzi v pohádce jaksi obrátili, což je ovšem pochopitelný omyl vzhledem k tomu, že v jejich zemi se zpívat sice nesmělo, ale muselo. Nejvtipnější tehdy musela být závěrečná scéna na volné hranici: „Ševče! Proč bys utíkal!“) Na rozdíl od ševce a uhlíře jsou rodiny sedláka a mlynáře třídně nevyprofilovány, což je zjevně důsledek toho, že představitelé venkovského lidu jsou převážně právě jen představiteli lidu, dobří, obrozenečtí, jednorozměrní lidičkové, vcelku substrát k osvobození. K jeho budoucímu osvoboditeli – králi Rážovi se svazáckým ksichtem i manýry – nelze nepocítit skutečnou třídní nenávist (či pohrdání, to v momentě, kdy chválí mistra nejlepšího obrazu slovy „pracoval jsi dobře a poctivě“ - no řekěte, co je to za hovado? Vlastně až v této chvíli vrcholí masivní úvodní adorace komunistického božstva Práce.) Venkoncem jedinou ideově bezchybnou a sympatickou postavou je princezna Krasomila, což je po mnohých zhlédnutích konečně patrné už od prvního momentu. Původně jsem sice za to podobenství o spravedlivém caru Stalinovi z rajského SSSR, který jde vysvobodit československý pracující lid z moci zlých chamtivých exponentů kapitalismu, hvězdičku ubral. Jako ideologická propaganda komunistické moci je tato pohádka pozoruhodně detailní a důkladná. Ale protože moje jméno je Miroslav: K čertu se všemi spravedlivými a nespravedlivými, je to epos o králově cestě inkognito si dobýt nevěstu, o zapomenuté písni a její moci, o rozpomenutí, o obrácení... Vlastně klasické vysvobození ze zakletí. Postavy jsou překvapivě přesvědčivé, zvláště princeznino obrácení je velmi kvalitně předvedeno. Ale nejen její představitelka je zde vynikající. Snad jediným vyloženě slabým místem je chůvina replika v závěru "Stáří už jen vzpomíná". Někde uprostřed filmu by tento tlach (ostatně nikoli nepravdivý) mohl být na místě, ale uveden jako závěrečné moudro postavy suplující zde osobu dobré polomagické stařeny - dost kazí dojem. To stařenka ve Werichově Byl jednou jeden král má v závěru jinačí slovo! Nicméně: Po vyslechnutí původní pohádky od národní Boženy "Potrestaná pýcha" je tvůrcům vše odpuštěno, protože ze srovnání s onu odpornou, v každém ohledu trapnou mravoučnou červenou knihovnou pro služky vychází i gottwaldsko-stalinská filmová adaptace jako jednoznačný vítěz a to i po ideové stránce. Ve filmu vidíme princezninu pýchu jako nouzovou životní formu exkluzivní, ale stísněné existence a její obrácení vlivem zapomenuté písně, lásky a vržení do strázní i slastí skutečného života jako vysvobození, do nějž se vrhá s dychtivostí své urozenosti a nevinnosti, kdežto v původní verzi se uražený krásný (!) král (který z jakési podivné perverznosti chtěl, aby na obraze pro princeznu, která ho nezná, vypadal ošklivější) rozhodne udělat z ní opovrhovanou peskovanou udřenou služku městských fiflen, aby se takto "vyškolila" (nebo snad zaškolila?), aby jí ve finále vítězoslavně jako frajer největší oznámil, že potřeboval ponížit (sic!) její pýchu. Z představy, že by moje dcera vyrůstala na něčem takovém, se mi dělá zle. Takže komanči, vy nebesům odporní zkurvenci: Udělat z nudného ressentimentálního škváru čistý (a při tom vtipný) epický skvost, ideologii nízkosti nahradit ideologií velkolepého převratu, to se cení. A byla svatba, jedli, pili, hodovali, já tam také byl, pak mám trochu okno, jakoby papírová zem, takže jak to bylo dál, se zeptejte soudruha Kohouta. () (menej) (viac)

salahadin 

všetky recenzie používateľa

Pozitivně uvědomělá pohádka, Ráž je s Pepíkem Zímou ten nejčestnější princ našich pohádek. Ale narozdíl od princezny se zlatým tetováním na čele, tahle na začátku umíněná princeznička je zábavná, jak ale začne "kecat Rážovi do řemesla" a stávat se hodnější, začíná pohádka trochu ztrácet. PS: Zajímalo by mě, jak tvůrci dosáhli toho "syntetyzátorového" zvuku zpívající květiny...na 50. léta hodně slušný prvek. ()

Phobia 

všetky recenzie používateľa

Klasická česká pohádka, kterou už televizní stanice dokázaly neustálým opakováním docela znechutit (nemusíte se na to ani dívat, stačí pořád dokola vidět upoutávky:-)). Mezi mé nejoblíbenější pohádky však "Pyšná princezna" nepatří, je příliš naivní, příliš přeslazená a příliš, přespříliš agitační. 75% ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (60)

  • Zábudlivého a nerozhodného kráľa Polnočného kráľovstva stvárnil Stanislav Neumann, syn Stanislava Kostku Neumanna. Do podoby starého panovníka ho museli výrazne maskovať, pretože Neumann mal v čase nakrúcania len 50 rokov. (Arsenal83)
  • Film získal Cenu za film pro děti na VII. MFF Karlovy Vary v roce 1952. (hippyman)
  • Vladimír Ráž (král Miroslav) v jednom z rozhovorů prozradil, že bylo v plánu natočit barevné pokračování s názvem Pyšná princezna královnou. Zápletka se měla točit kolem princezny Míly, dcery krále Miroslava (Vladimír Ráž) a královny Krasomily (Alena Vránová). Jejich dcera se měla zamilovat do zámeckého zahradníka (tentokrát opravdového). Zatímco Krasomile se zahradník jako zeť zamlouvá, králi již ne, protože není urozeného původu. Ve filmu se měly objevit i další postavy z prvního dílu, jako tři rádcové, kteří si již odpykali trest, starý král (Stanislav Neumann) a již dospělý syn hospodáře (Otomar Korbelář), u kterého se Miroslav a Krasomila skrývali v prvním dílu. Scénář, který napsal Bořivoj Zeman, byl dokonce schválen, ale Aleně Vránové a Vladimíru Rážovi se nelíbil, což později vedlo k narušení přátelských vztahů mezi nimi a Bořivojem Zemanem. Vadilo jim údajně mnoho moderních a realistických prvků a absence původní pohádkové poetiky. (M.B)

Súvisiace novinky

Filmový workshop Telč 11. - 13. 6. 2015

Filmový workshop Telč 11. - 13. 6. 2015

26.05.2015

Chcete se zúčastnit natáčení filmu? Poznat osobnosti z oblasti filmového průmyslu ? Chcete strávit tři dny ve „filmovém městě"? Filmový workshop v Telči je tu právě pro vás. Už za pár dní! Máme zde… (viac)

Reklama

Reklama