Mrtvý mezi živými

(2x) ,,Padesát tisíc korun nemá cenu života ani pro mne, ani pro mé blízké, ani pro ty ostatní." Byla to pouze náhoda, která zavinila umístnění tří lidí v bance během loupeže a určila nasledovní osud: jeden smrtelně zastřelem, druhý poraněn na ruce, třetí bez fyzického ublížení "pouze" postaven před revolver, rozhodnut se po krátkém zamyšlení nakonec vydat peníze pro záchranu svého života. Vedle mrtvého tu zůstává několik živých - poraněný hrdina, druhý člověk - v očích lidu zrádce, rodina a přátelé obou živých i toho mrvého, bezmocná policie i neodhalený vrah se svým komplicem. Všichni se pohybují životem plného dalších zvratů jako figurky na šachovnici, zatímco hráči jsou jejich vnitřní svědomí, vnější předsudky a postupně měnící se postoje ostatních lidí. Jenom podle zdejší databázy bylo tohle výborné existenciální drama norského autora S.Christiansena zfilmováno během let hned ve čtyřech krajinách. V Československu ho jako svůj debut a patrně i svůj nejlepší film natočil režisér Bořivoj Zeman, proslaven spíše pohádkami a lidovými komediemi. Natočil zde pozoruhodný psychothriller s filozofickou myšlenkou, který ještě kdesi v pozadí zavání tou první republikou, například v lidových dialozích mezi ženskými postavami nebo v hudebních vložkách s Václavem Irmanovem, ale díky poutavému obsahu buduje v řadě scén dusnou atmosféru nové doby, v některých záběrech blížící se žánru film-noir. Když si k tomu připočtu jeden z nejlepších výkonů Karla Högera, další silný zážitek z těsně poválečného československého filmu mě rozhodně nemohl minout účinkem. (95%) (deníček - Krátká éra československého filmu 1945-1948) (02.04.2018)

Bez zbytočných emócií som si dopozeral film, ktorý je mojim rovesníkom. Nezamýšľal som sa nad reálnosťou príbehu, mierou moralizovania, či pokrytectva. Predpokladám, že dnes je situácia takmer opačná. Peniaze sú poistené a bankové úradníčky ich vydávajú už pri sebamenšej hrozbe násilia. Aj spoločnosť už nie je  taká jednotná v odsudzovaní "zbabelosti", ako tomu bolo vo filme. Karel Höger si film pochopiteľne privlastnil a urobil dobre, pretože výkony ostatných boli viac-menej prvorepublikové. Mierne nadpriemerný film bez akejkoľvek pochybnosti. (13.06.2022)

Přímo čítankovou názorností je ve filmu vykresleno pojetí zbabělosti a hrdinství, pravdou jest, že když jde o vlastní život, můžeme se rozhodnout raději držet zpátky, přestože toto rozhodnutí nás může posunout tam, kam určitě nechceme. Jakkoli je charakterovým rysem kariérista pošťák Munk slizký, zhostil se tehdy ještě neznámý Eduard Dubský role obdivuhodně. Karel Höger se svým pozitivním poselstvím dává tomu odpich. Stanislav Neumann prostoru moc neměl, ale taková poctivá pohodovka. Zdena Procházková ve své úloze působila mile. Takže z pochopitelných důvodů dávám ***** (14.08.2016)

Mistrovský psychologický film o vině a svědomí poštovního úředníka. Nikdo z nás nemá právo na morální odsouzení, dokud nestojí před revolverem a dilematem, zda se obětovat pro pomíjivou slávu hrdinství či si zachránit vlastní život. Karel Höger v titulní roli podává strhující výkon. Pro režiséra Bořivoje Zemana pak znamenal tento film celovečerní debut a paradoxně se jedná o jeho nejlepší dílo. (15.08.2009)

Psychologický snímek na téma odvahy a zbabělosti, a jak jsou tyto pojmy chápány veřejností, a jak skutečně lidmi, kteří byli takříkajíc "in", tedy účastníky dejme tomu nějakého přepadení. Jeden z úředníků se chce bránit, ale rána do hlavy je mu osudná. Druhý úředník zbaběle křičí, ať ho nechají, dostane taky jednu do hlavy, ale jemně. A ten třetí dostane na vybranou - buď dá zlodějům kasu, nebo přijde o život. Zatímco vdově po prvním úředníkovi nakonec nechce stát pomoci ani nějakým zaměstnáním nebo příspěvkem, z druhého se stane hrdina, který za cenu rány na hlavě statečně bránil pokladnu (stejně ji neubránil), a ten třetí je považován za zbabělce, protože vlastní život mu byl cennější než státních padesát tisíc. Tuto platformu režisér použil k vyjádření všech možných prohlášení a postojů, jaké k tomu člověk může mít. A to tak,že postavy působí charakterově plasticky, chápeme, co kdo a proč říká, dokážeme pochopit jeho postoje, nejde o levné fráze. Jsou zde dvě místa, kde snímek mírně hapruje - setkání s muzikantem v restauraci, přehnaná scéna v poštovním voze, a trochu mi i postava vdovy přijde až nějak moc psychicky silná a odolná, že dokáže vést lidi kolem sebe správným směrem. Ale celkově velmi dobře natočený film, který nabízí mnoho úvah a otázek. (A to se nezmiňuji o kameře, práci s detailem, s ruchy a i navození atmosféry obyčejného dne několika jakoby mimo záběry nebo pohledem z okna na vrcholky deštníků.) (19.06.2014)