Bol raz jeden kráľ...

Hodnotím za 1b..... Nadpohádka, klasika, vzor, nadšení a další pocity se míhají hlavou když si vspomenu na skvělé dílo Bořivoje Zemana kde hlavní roly stvárnil Jan Werich. Jan Werich když už toto samotné jmno vyslovíte řeknete si kurňa to musí stát za podívaní se na to, když už nic jinýho tak máte jistě pocit, že vás Werich nezklamal - je to osobnost samam o sobě a konkrétně v tato pohádka je toho důkazem. Myslím že s postupem času ji lidé pomalu a jistě doceŇují ve všech směrech. (28.06.2006)

"Mám tě ráda jako sůl"....šprch, špruch, šum, šprach (lupání ve zvukové stopě). Komu by se nevybavila v souvislosti s touhle větou tahle notoricky známá pohádka, která se překvapivě jmenuje "Byl jednou jeden král", nikoliv "Sůl nad zlato", na jejíž motivy je natočena. Mně se na prvním místě vybaví neskutečný výkon Vlasty Buriana, který i v pozdějším hereckém věku prokázal, jak dokázal na první pohled slabší roli dát esprit a komický (nikoliv šaškovský) punc. Jistě, nebyl nejmenší problém přehrát Wericha v roli krále, ale Burian to neudělal a učinil z něj rovnocenného hereckého partnera. Ti dva jsou na tomhle filmu to nejlepší. Všechno ostatní kolem na ně nemá, a to je trošku škoda, protože filmu chybí celistvost, a dva kvalitní herecké výkony z něho trčí natolik, že po skončení si vybavím jen tohle a zbytek ani moc ne. 60% (25.12.2011)

Aneb jak uchopit klasickou pohádku a stvořit klasickou komedii:) No jistě, že to byla především pohádka, ale to přece není to hlavní. Hlavní totiž jsou excelentní výkony pánů Wericha a Buriana. A ohledně princů - když se kdysi (tuším, že v Hovorech H) kdosi žertem tázal pana Horníčka jak to, že zrovna on mohl hrát Sličného Prince, Mistr odpověděl - "A proč ne, když Kopecký hrál chytrýho?" (28.03.2003)

Chce se mi spát. Chce se mi spát. Chce se mi spát. Chce se mi spát. Chce se mi spát! Spát se mi chce. Co se mi chce? Spát. Spát se mi co? Chce. Komu se chce spát? Mně ne. Já neusnu a neusnu. S největší pravděpodobností nejpůvabnější adaptace klasické Soli nad zlato. Vtipné, ironické, příjemné, zábavné. A navíc s několika řádky veršů Jaroslava Seiferta. Napoprvé, opakovaně, stále. Pohádka s nezapomenutelnými dialogy, exkluzivním hereckým obsazením i nasazením. (05.10.2008)

Lidová klasika, které nemám to srdce ubrat ani hvězdičku. Ono ale také není proč. Už jen všechny společné scény s mistry Werichem a Burianem v čele s "přiměřeným" vařením zahánějí myšlenku na jakékoli nižší hodnocení. Takže- mám několik oblíbenějších pohádek, ale tahle veselohra se k pravé podstatě tohoto krásného žánru blíží snad nejvíce. 90% (03.02.2013)